V Česku epidemie sílí. Genetik Jan Pačes z Akademie věd vysvětlil, co způsobují mutace a jak se v těle šíří

Covid-19 – Ilustrační snímek
Covid-19 – Ilustrační snímek
Foto: Profimedia

Epidemie v Česku pokračuje a vývoj zatím není tak příznivý jako ještě před několika týdny. Na území se vyskytuje řada mutací, které sleduje a zaznamenává Státní zdravotní ústav (SZÚ). Renomovaný molekulární genetik Jan Pačes popsal, jak se virus šíří v lidském těle a princip fungování mutací. "Rozdělujeme dva typy významnosti mutací – jedna mění něco v samotném viru, díky čemuž se lépe šíří jako například mutace Nelly. Taková mutace je na povrchu tzv. spike proteinu, proteinu na povrchu viru. Pomocí něho virus proniká do našich buněk, rozpozná receptor, který máme na našich lidských buňkách a na něj se nalepí," řekl pro ŽivotvČesku.cz.

Řada odborníků upozorňuje, že existuje riziko masivnějšího šíření viru v populaci. Jedinou efektivní ochranou je očkování. Jedním z důvodů, proč se covid-19 znovu šíří, jsou jeho varianty a mutace.

"Rozlišujeme dva typy významnosti mutací – jedna mění něco v samotném viru, díky čemuž se lépe šíří jako například mutace Nelly. Taková mutace je na povrchu tzv. spike proteinu, který je na povrchu viru. Pomocí něho virus proniká do našich buněk, rozpozná receptor, který máme na našich lidských buňkách a na něj se nalepí. A když na tomto místě, kde rozpoznává receptor, dojde k mutaci, tak se účinnost nelepení na povrch naší buňky změní," řekl Jan Pačes pro ŽivotvČesku.cz s tím, že v naprosté většině případů se změní k horšímu, ale může se změnit také k lepšímu, což už se několikrát stalo.

"Na podzim loňského roku jsme měli variantu českou nebo středoevropskou, která se šířila o něco rychleji než původní čínská varianta. Poté přišla o Vánocích alfa varianta neboli britská, proto jsme tehdy dopadli tak špatně, protože jsme jako stát rozvolnili. Najednou opatření, která předtím stačila, už nebyla dostatečná. Teď se po celé Evropě šíří varianta delta, zvaná indická, která je více infekčnější než varianta britská. U nás do konce roku tato varianta koronaviru asi přeroste alfu (britskou variantu, pozn. red.)," vysvětlil molekulární genetik z Akademie věd České republiky (AV), který se zabývá strukturou genomů a zaměřuje se zejména na lidské endogenní retrovirové elementy.

"Druhý typ mutací, které se hodně sledují, jsou tzv. únikové – mění povrch viru tak, že naše protilátky ho nerozpoznávají. Člověk, který covid prodělal stejně jako očkovaný, má vytvořené protilátky proti konkrétní variantě koronaviru," dodal Jan Pačes pro ŽivotvČesku.cz.


Státní zdravotní ústav (SZÚ) poukázal na dominanci varianty delta v Česku, která už se pot...

V souvislosti s koronavirem dochází také k tzv. reinfekcím, kterých Státní zdravotní ústav (SZÚ) podle poslední zprávy eviduje 2026. "Věkové rozpětí u osob, které prodělaly reinfekci onemocnění covid-19, je 0 až 101 let, medián 40 let. Interval mezi první a druhou epizodou onemocnění byl v rozmezí 61 až 401 dní," sdělil Marek Malý, vedoucí Oddělení biostatistiky.

Zavřít reklamu