Válka dala do pohybu miliony lidí. Profesor Jaroslav Flegr promluvil o hrozbě, kterou to představuje

Evoluční biolog Jaroslav Flegr
Evoluční biolog Jaroslav Flegr
Foto: Profimedia
Michal Brož | Hlavní editor
[email protected]
Publikováno: 28. 4. 2022

Největší masa lidí od konce druhé světové války se dala v Evropě do pohybu. Ruská invaze na Ukrajinu přitom trvá »jen« 64 dní. Promíchávání velkého počtu osob v relativně krátkém čase během válečného konfliktu může podle profesora Jaroslava Flegra (60) přinést značné zdravotní riziko. "Tímto způsobem vznikla španělská chřipka," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.

Ruská armáda aktuálně zesiluje svou ofenzivu na Ukrajině, největší aktivitu vyvíjí na východě a severovýchodě země, oznámil ve čtvrtek ukrajinský generální štáb.

Od vypuknutí konfliktu přitom musely opustit své domovy a vydat se do neznáma miliony lidí, což je problémem samo o sobě. Pokud se tak děje ve chvíli, kdy se svět vzpamatovává z pandemie koronaviru a odborníci se obávají dalších možných vln, je situace ještě složitější.

Podle profesora Jaroslava Flegra přitom nejde jen o uprchlíky. "Riziko vzniku nové mutace je dáno tím, jak se během válečného konfliktu promíchávají lidi, tím nemyslím jen civilisty. Armády bývají zdrojem hodně patogenních variant, protože ti nemocní jsou většinou sváženi do nějakých vojenských nemocnic. Tímto způsobem vznikla během první světové války španělská chřipka, protože zejména v těch evakuačních nemocnicích se potkávali nemocní z různých míst a ty jejich patogeny tam soupeřily o to, který bude nejvirulentnější. K něčemu podobnému teď může samozřejmě docházet jak na Ukrajině, tak v Bělorusku i Rusku," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz.

Španělská chřipka je označení pro celosvětovou chřipkovou pandemii, která probíhala v letech 1918 až 1920. Způsobil ji virus chřipky A, konkrétně subtyp H1N1, počet obětí se udává mezi 17 a 50, někdy ale i až 100 miliony lidí. Celkově šlo o jednu z nejsmrtonosnějších epidemií v dějinách lidstva.

Nemocí nebylo nejvíce zasažené Španělsko, ani nebylo původcem. Epidemie se stala známá jako španělská chřipka, jelikož ostatní státy nacházející se ve válečném stavu zmínky o nemoci cenzurovaly, zatímco neutrální Španělsko k tomu nemělo důvod a o chorobě rozsáhle informovalo. Vypadalo to pak, že Španělsko je mnohem více zasaženo.

Virus zřejmě začal napadat lidi už koncem roku 1917, kdy se v Číně objevily první případy nemoci, avšak epidemie jako taková vypukla podle Wikipedie v březnu 1918 v americkém vojenském výcvikovém táboře Camp Funston v Kansasu. Odtud se rychle rozšířila především na fronty a do míst koncentrace vojáků, kteří ji přenášeli dále.

Ruské síly podle ukrajinského generálního štábu přitom v posledních dnech převelely vzdušné síly a na 500 jednotek techniky k Izjumu. Právě u tohoto města jižně od Charkova těží podle analytiků ruský postup ze stavu ukrajinských obranných pozic, které nejsou tak dobře připravené, jako jsou ty na donbaské frontě.

Dosavadní ruské ztráty pak generální štáb odhadl na zhruba 22 800 vojáků, 970 tanků a přes 2 300 dalších obrněných vozidel. Informace nelze nezávisle ověřit, počty zraněných ale mohou představovat desítky tisíc lidí.

"Tito pacienti jsou sice »distribuováni« dál do zámezí jednotlivých zemí, v těch nemocnicích se ale potkají. Zmíněná selekce patogenů se přitom nemusí nutně týkat covidu, ale i jakékoli jiné nemoci," dodal pro ŽivotvČesku.cz Jaroslav Flegr, biolog, vysokoškolský pedagog a popularizátor vědy, který se ve svém výzkumu zaměřuje na biologickou evoluci, zejména pak v oblastech etologie, evoluční parazitologie a evoluční psychologie.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.