Reklama:

ŽvČ: U narození potomka budu, ale trochu se bojím. Je to správné, říká Ivan Bartoš v exkluzivním rozhovoru o těhotenství manželky

Budeme čtyři, těší se manželé Bartošovi.
Budeme čtyři, těší se manželé Bartošovi.
Foto: Foto pro ŽvČ: Amelie
Publikováno: 8. 6. 2020

Předseda Pirátů Ivan Bartoš se brzy stane pyšným otcem. Jeho manželka Lydie je v očekávání prvního společného potomka. "Budeme čtyři," před pár dny oznámil šéf druhé nejsilnější strany, že bude otcem. Pro Život v Česku poskytl jediný a exkluzivní rozhovor o těhotenství své manželky, ve kterém prozradil třeba to, jak reagoval, když se šťastnou novinku dozvěděl.

Reklama:

Život v Česku Není to tak dlouho, co jste tvrdil, že ještě u vás čas na potomka nenastal. Neuplynulo moc času a v médiích se objevila informace, že se svou manželkou Lydií očekáváte do rodiny přírůstek. Co změnilo vaše rozhodnutí?

Reklama:

Ačkoliv jsou obecně lidé spíše dobří, řada lidí je zlých. Proto, i když jsem otevřený člověk, do svého soukromí nechám nahlédnout, kdy já chci. Já takové věci nikde neroztrubuji. Poté, co si toho někdo všiml a prolétlo to médii, tak jsem to potvrdil. A vy jste první a jediní, komu k tomu říkám něco víc. Je to soukromá a intimní věc.

K té otázce. Co tak má člověk říci, když se tě někdo ptá, zda plánujete dítě…O tom se přece pár nerozhoduje. O tom rozhoduje příroda a Bůh.  Každopádně teď jsme v očekávání a oba se na to moc těšíme.

Život v Česku Jaká byla vaše první reakce, když vám manželka sdělila, že budete táta?

Radost a samozřejmě obava, aby vše bylo v pořádku. 

Život v Česku Vybavujete si, co jste v tu chvíli právě dělal?... Když jste přišel domů, koupil jste manželce květinu?

Přesně nevím. Určitě jsem Lydušku obejmul. Kytky nosím domů poměrně často dle nálady, takže i to je možné. Je to přece jenom už déle.

Foto pro ŽvČ: Amelie
Lydie je Ivanova životní partnerka... (foto pro ŽvČ: Amelie)

Život v Česku Lydie měla klasické těhotenské příznaky? A vidí nějaký rozdíl mezi prvním a druhým těhotenstvím?

Nezlobte se, ale to nechci komentovat...

Na pohlaví nezáleží...

Život v Česku Dohodli jsme se, že zveřejňovat pohlaví a jméno nebudeme. Ale čtenáře určitě zajímá, které pohlaví miminka by si Ivan Bartoš přál. U chlapů to častěji bývá syn. Máte to také tak?

Kluk nebo holka, to je jedno. Snažím se svým jednáním i politikou posouvat některé stereotypy, když ne rovnou bourat. Tato preference ženského nebo mužského potomka je jedním z nich a na to navazuje, zda oblečení modré či růžové, autíčka či panenky. Přijde mi to dost zcestné. Člověk je měrou všech věcí. Na pohlaví nezáleží. Ale musím říci, že když přemýšlíte nad jménem, ženská jsou hezčí a taková barvitější.

Život v Česku Rodiče často mívají sny, aby potomek šel v jejich šlépějích…

Dělám si z toho spíš legraci. Člověk - dítě si nakonec stejně svůj osud vybere sám. Nebo si vybere osud jeho. Podle mě je nejdůležitější dát človíčkovi dobrý morální základ a pak nastavit podmínky tak, aby měl v dospívání i na prahu dospělosti svobodu volby. Myslím, že podobnou cestu volili i moji rodiče. Akorát dnes jsme o 30 let poznatků a možností dál. To co bych chtěl pro Amélku, či naše budoucí dítě, je to samé, co bych chtěl pro každého jiného člověka. Svobodnou společnost, kde máš možnost si vybrat svou cestu a realizovat se tak, abys dosáhl nejen svého osobního štěstí ale i cítil sounáležitost a spoluzodpovědnost za štěstí celé společnosti.

Život v Česku Jak krásnou novinku přijala malá Amélka, dcera, kterou vychováváte s Lydií? Měla radost, že brzy bude mít sourozence?

Měla radost a na sourozence se těší. A dokonce s námi i ty věci diskutuje a až děťátko přijde na svět, chce být u toho. Bude to sranda.

Foto pro ŽvČ: Amelie
Kluk nebo holka? Je to jedno, říká Ivan. foto pro ŽvČ: Amelie)

Život v Česku Teď nevím, jestli chcete lidem sdělit, ve kterém měsíci požehnaného stavu Lydie právě je?

Nechceme. (směje se)

Jsou to nejkrásnější roky mého života...

Život v Česku Plánujete být u porodu?

Rozhodně ano, a už se na to s Lydií společně připravujeme. Je to důležitý moment v životě páru. Zároveň je důležité, aby žena vždy cítila ve mě oporu a věděla, že jsem v tom s ní. I spojení s děťátkem otec navazuje již v první momenty. Přiznám se, že se trochu bojím, ale jsem přesvědčen, že je to správný.

Život v Česku S manželkou budete na konci roku pět let manželé. Co vás manželství naučilo? A co naučilo vaší manželku, přeci jen kvůli své funkci moc času doma nestrávíte…

Jsou to nejkrásnější roky mého života. Prožili jsme spolu i chvíle krušné i chvíle veselé. Náročné volby i složité životní situace, ale nepochybujeme o sobě. Lydie je můj největší parťák a naše domácnost, když už teda máme na sebe čas, je plná srandy a smíchu, až si Amelka někdy myslí, že jsme blázni. No a politiku? Tak tu spolu řešíme, protože jsme na jedný lodi i ve světonázoru. Akorát jsem teda o trochu větší pragmatik, protože jsem předseda a Lyduška je v některých věcech moje vnitrostranická idealistická opozice. A to je dobře.

Život v Česku Kdo u vás doma vaří a které jídlo máte nejraději? 

Když už teda vaříme, tak se spíše střídáme. Já nutím všechny o víkendech do společný snídaně, ale než se poskládáme u stolu, tak je třeba 10 hodin. Trpím. Občas se zadaří i společná večeře. A teď k tomu vaření. Já nerozjíždím žádné divočiny - dělám přírodní řízky, kuře na soli a nějaké ty přílohy, nebo guláš. Žena odvážně omáčky a různé hokus pokusy směrem k indické kuchyni. Do vařícího rituálu se nám občas probourá Amélka. Ta ale spíše peče. Totálně nejlepší jsou její lívance, co našla na netu, protože je dělá z banánového těsta.

Ale asi máme stejně nejraději špagety s omáčkou a pak párky (zásadně ne od Babiše) s kremžskou a normální hořčicí.

Život v Česku Jaký jste vlastně manžel a kdo má doma hlavní slovo?

Na nic takového si nehrajeme. Já jsem více na přesnost, ale nejsem nervák. Dám takový příklad. Říkal jsem si, že když už děláme rozhovor, tak se na něj i sami vyfotíme. Tak aby to mělo smysl, hlásím, že ve 14:00 je odchod a hlavně, aby nepršelo. No a ve 14:20  zatím nikdo v chodbě připravenej nepřešlapuje. Takže asi se půjde dýl. Nemám s tím problém. Na všem se dohodneme. Nemá smysl se o věci tahat. Hlavní slovo si asi kontinuálně předáváme. Stejně spolu budeme nafurt. 

Foto pro ŽvČ: Amelie
Zanedlouho to bude 5 let od svatby... foto pro ŽvČ: Amelie)

Život v Česku Brzy budete už poměrně velká rodina, budete čtyři. Když ale zavzpomínáte na začátky s manželkou, kde bylo vaše první rande?

Lydie jsem si všiml někdy v roce 2012 na demonstraci proti mezinárodní smlouvě ACTA a v souvislosti s hnutím Occupy a Arabským jarem. Pak jsme se skrze Piráty tak nějak míjeli, ale oba jsme vždy měli nějakou známost. Chvíli po Evropských volbách 2014 jsme tak nějak byli oba singl, tak jsme šli na rande. To jsme měli v nyní již přestěhované Vzorkovně. Dali jsme si oba  zázvorový Birell do sklenice od okurek, neboť nepijeme. A hráli kulaté pexeso Kruhy v obilí (https://pexoesa.cz/produkt/kosmicke-obrazce-na-polich/). Žena mi připomíná, že to bylo poprvé a naposled, co nade mnou vyhrála.

Pak jsme šli na koncert mých kámošů Špuntkvaně do Malostranské besedy a tam jsme spolu tancovali, konrétně na tuto hitovku ZDE

Život v Česku Teď budete spolu pět let manželé. Je to dlouhá doba. A co tuším, v tom období jste se stal i abstinentem. Co je receptem na zdravé manželství, kterým se rozhodně můžete pochlubit?

Nepil jsem už předtím, ale k věci. Receptem je upřímnost a životní intimita. Nikoliv jenom ta tělesná. Pokud se s partnerem nedokážete podělit o radosti a zároveň starosti, vzniká jakási neviditelná bariéra neupřímnosti. To je základ. Důležitý je nebrat se tak vážně a smířit se jak se svými limity, tak s limity toho druhého. Lydie potvrzuje.

A jedna možná přízemní a praktická rada, která ovšem není realizovatelná ve všech případech. Fakt je dobré mít vlastní pokoj nebo pracovnu, kam si každý může zalézt, dělat si své věci, telefonovat si s přáteli, koukat se na svůj oblíbený pořad. Svoboda v manželství, je i svoboda mít svůj čas doma pro sebe a své přemýšlení. Ložnici ale rozhodně společnou. (směje se)

Rodiče jsou nadšení

Život v Česku Co na to, že ve svých 40 letech budete otcem říkalo vaše okolí. Myslím tím i vaše rodiče…

Všichni mí známí jsou rádi a hlavně spousta z nich již děti mají. Můj nejbližší stranický kamarád Ferjenčík má rovnou dvě. Olča taky. Vidím, jakou s tím mají práci, ale i jaké je to štěstí.

Rodiče jsou nadšení, protože mám o 5 let starší ségru a ta již dvě děti má, takže bylo na čase. Ale naši se aktivně zajímají i o to, co dělá Amélie, takže si nemyslím, že to, že jsem neměl vlastního potomka, vnímali jako nějaký deficit. Ony je moje neteře zaměstnávají dost. 

Život v Česku A kolegové z klubu Pirátů?

Jsou rádi. Spousta Pirátek a Pirátů z poslaneckého klubu děti má, takže po tom, co jsem to tak nějak oznámil, jsem již obdržel spoustu zaručených rad. (usmívá se)

Život v Česku Vím, že je strašně brzy. A teď máte myšlenky na nadcházející týdny. Bavili jste s manželkou a dcerou o tom, že by vás bylo do budoucna pět?  

Na to je fakt brzy. To je jako byste se muzikanta před jeho prvním veřejným vystoupením v životě ptal, zda plánuje šňůru koncertů po světě. Jak jsem říkal začátku. Ono to moc o plánování není. Je to o přírodě a o Bohu.

Reklama:

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.

Reklama:
Reklama: