Alena Schillerová se opřela do ČNB kvůli zvýšení úrokových sazeb. Řada domácností může mít problém splácet, varuje ekonom
Rostoucí inflace, která může podle ekonomů dokonce přesáhnout až hranici pěti procent, vedla Českou národní banku (ČNB) k velmi ráznému kroku. Navýšila úrokové sazby o 0,75 procentního bodu na rovných 1,5 procenta – to přirozeně ovlivní například zdražování hypoték, ale nejen to. Proti rozhodnutí se ostře ohradila ministryně financí Alena Schillerová (57) a celou situaci zhodnotil pro ŽivotvČesku.cz renomovaný ekonom Lukáš Kovanda (40). "Povede to k prodražování úvěrů jak pro podniky a firmy a na co naráží paní ministryně financí – pocítí to domácnosti v podobě hypoték a částečně spotřebitelských úvěrů," vyjádřil se.
Minulý týden ČNB oznámila, že původních 0,75 procentního bodu v souvislosti s úrokovými sazbami se s platností od pátku 1. října zvyšuje na 1,5 procenta. Tento krok logicky výrazně zasáhne do života nejen podnikatelů, ale i běžných domácností, které mohou mít velké problémy se splácením. Alena Schillerová projevila na svém Twitteru nesouhlas s tím, že právě obyčejné rodiny na rozhodnutí centrální banky doplatí.
"Dnešní rozhodnutí ČNB přehodilo výhybku hospodářské politiky ČR na kolej typickou pro rozvojové země. Zatímco centrální banky ve vyspělém světě podporují růst a životní úroveň, ta naše zvolila cestu dražších úvěrů pro firmy či zdražení hypoték rodinám o tisíce korun měsíčně. Můj negativní postoj k restriktivní měnové politice v době křehkého hospodářského oživení samozřejmě platí. Za svým vyjádřením si stojím a myslím, že je jasné a srozumitelné. Že se panu guvernérovi nelíbí, to mě nepřekvapuje," sdělila na svém oficiálním profilu ministryně financí za ANO.
Dnešní rozhodnutí ČNB přehodilo výhybku hospodářské politiky ČR na kolej typickou pro rozvojové země. Zatímco centrální banky ve vyspělém světě podporují růst a životní úroveň, ta naše zvolila cestu dražších úvěrů pro firmy či zdražení hypoték rodinám o tisíce korun měsíčně.
— Alena Schillerová (@alenaschillerov) September 30, 2021
Ekonom Lukáš Kovanda, který je také členem Národní ekonomické rady vlády a zároveň vědeckého grémia České bankovní asociace, zastává názor, že i na mezinárodním poli se o tomto tématu vede debata. Sám připustil, že jsou země, které zdaleka nepostupují ve zvyšování úrokových sazeb tak dramaticky.
"Příkladem je sousední Polsko, jež má aktuálně dle Eurostatu (statistický úřad Evropské unie, pozn. red.), tedy dle mezinárodní srovnatelné inflace, ještě větší inflaci než Česko. Poláci mají pět procent meziročního růstu cenové hladiny, my máme 3,1 procenta. Opět se jedná o srovnání Eurostatu, nikoliv Českého statistického úřadu. V Polsku jsou tedy o takřka dva procentní body výše nad naší inflací, což je vlastně skoro nejvyšší rozdíl, řekněme náskok Poláků za posledních deset let v jejich inflaci v porovnání s ČR. Přesto mají tu základní úrokovou sazbu nižší než my, v Česku je na úrovni 1,5 procenta zatímco Poláci mají 0,1 procenta. Je tam tedy rozdíl 1,4 procentního bodu a to je v té novodobé historii nejvyšší rozdíl obou zemí od roku 1993. Je tam evidentní paradox, že nad námi mají nejvýraznější náskok inflace za posledních deset let, a přesto mají oproti nám nejnižší sazby v historii," řekl Lukáš Kovanda pro ŽivotvČesku.cz.
Ukazuje to na skutečnost, že se měnové politiky dvou států rozchází poměrně výraznou mírou. "Až čas ukáže, který z těch dvou přístupů bude lepší. Také další světově významné centrální banky, například americky Fed nebo Evropská centrální banka, jsou daleko zdrženlivější se zvyšováním úrokových sazeb než ČNB. Její krok vede k prodražování úvěrů jak pro podniky a firmy, tak na co naráží paní ministryně financí – pro domácnosti v podobě hypoték, částečně spotřebitelských úvěrů, i když tam bych nečekal nějaký zásadní dopad. Ovšem v případě hypoték to může být hodně citelné, protože nyní trh odhaduje, že za rok touto dobou bude základní sazba České národní banky na úrovni 2,75 procenta. V takovém případě by průměrná sazba hypoték mohla být v Česku až kolem čtyř procent nebo dokonce nad čtyři procenta. Tedy o dva procentní body výše než dnes, to už znamená, že řada domácností, zejména těch, které splácí hypotéku tzv. »na krev«, by mohla mít problém se splácením," vysvětlil finanční expert pro ŽivotvČesku.cz.
Podle něj má však každá mince dvě strany a jednání centrální banky má jisté odůvodnění. "Na druhou stranu ČNB bojuje proti inflaci, všichni víme, že je opravdu znatelná. V posledních měsících letošního roku bude zrychlovat až možná k pěti nebo dokonce nad pět procent a v příštím roce hrozí roztočení inflační spirály. Čemuž se snaží Česká národní banka nyní zabránit. Je to debata i mezi ekonomy, do jaké míry má tak proagresivně postupovat. Ukazuje, že nepodléhá vlivu politiků a je schopna vést svoji vlastní měnovou politiku," uzavřel Lukáš Kovanda pro ŽivotvČesku.cz.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
