Bezpečnostní analytik z Masarykovy univerzity řekl, co by dostalo Rusko na kolena. Embargo na ropu z Ruska může ale vystupňovat agresi
Evropská komise navrhuje kompletní embargo EU na ruskou ropu, a to už během šesti měsíců. Do konce letošního roku by se pak členské země zcela odstřihly také od dovozu ruských ropných produktů, jako je nafta. Výjimku má mít Česká republika, Slovensko a Maďarsko, jimž Brusel vyhradí čas na odstřižení do června roku 2024, nikoli tedy jen do konce roku 2023, jak zněl návrh původní. Informovala o tom agentura Reuters. Podle bezpečnostního analytika Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity jde o krok, který může být pro Rusko poměrně silně nepříjemný, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz v rámci dotazu, který mu redakce položila.
Na jednu stranu Evropa bojuje proti Rusku jako válečnému agresorovi, který napadl 24. února vojensky Ukrajinu, ekonomickými sankcemi, na stranu druhou ta samá Evropa od Ruska nakupuje ropu a zemní plyn - čímž de facto pomáhá financovat válku, kde umírají nevinní lidé. I to je důvod, proč došlo k úpravě návrhu nových sankcí proti Rusku, který obecně počítá s ukončením dovozu ruské ropy na konci letošního roku. V pátek ráno ho začali projednávat velvyslanci členských zemí Evropské unie.
"Je to důsledek politiky, která je tady posledních 20 let. Říká se tomu vzájemná závislost - interdependence - v podstatě ani jedna strana z toho není schopna rychle či adekvátně vycouvat. Tohle jsme si uvařili sami. To znamená, že co by Rusko dostalo na kolena, tak by bylo přerušení jakýchokoli dodávek zemního plynu a ropy do Evropy. Ruská ekonomika je na úrovni Kuvajtu, kdy vyváží výhradně ropu a zemní plyn, ale my jsme na tom tak závislí, že nemůžeme okamžitě říct, že nebudeme dovážet nic, což by v podstatě vedlo k hospodářskému kolapsu Evropy," řekl pro ŽivotvČesku.cz bezpečnostní analytik Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.
Silné krvácení ruské ekonomiky ale může také znamenat variantu, že Kreml bude tlačit, aby »speciální vojenská operace« byla ukončena co nejrychleji. To znamená, že Putinova armáda bude pod tlakem více agresivní, což může představovat, že přestane rozlišovat mezi vojenskými a civilními cíli.
Ve hře je i scénář, který ekonomicky Rusko zažene do kouta a dojde na použití taktických jaderných zbraní. Od začátku války na Ukrajině byl tento typ rétoriky ze strany Ruska několikrát slyšet. Redakcí oslovený bývalý diplomat Petr Kolář je přesvědčen, že nemusí zůstat jen u rétoriky.
"Ona se nemusí vystupňovat jen rétorika, oni to mohou skutečně a bohužel použít, protože to šílenství, které předvádí, k tomu i vede. Pokud by se dařilo ukrajinské armádě Rusko zatlačovat a získávat území, které obsadili, tak se obávám, že nemůžeme vyloučit, že by Rusové použili taktickou jadernou zbraň. A tady je to na naší straně, protože jsme zatím nedokázali, myslím tím demokratický svět, kterému se říká Západ, vzkázat Vladimiru Putinovi, že pokud něco takového udělá, tak ho nemine to, čím on vyhrožuje nám, a to »armagedonem«, tedy že ten »armagedon« přijde z naší strany," uvedl nedávno pro ŽivotvČesku.cz bývalý velvyslanec v USA či Rusku.
Ohledně použití zbraní hromadného ničení se vyjádřil v pátek Alexej Zajcev, zástupce ředitele tiskového oddělení ruského ministerstva zahraničí. Uvedl podle serveru Novinky.cz, že Rusko na Ukrajině jaderné zbraně nepoužije. Z jeho slov vyplynulo, že by to nebylo v souladu s cíli »speciální vojenské operace«.
Oproti tomu ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov v rozhovoru, který byl vysílán minulý týden ruským Prvním kanálem, sdělil, že nebezpečí jaderného konfliktu »nelze podceňovat«.
Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová v pátek uvedla, že dojít k jednotě v rámci ropných sankcí není zcela jednoduché a jednání se mohou protáhnout na »několik dní«, zároveň je ale přesvědčena, že se unijní státy nakonec dohodnou.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
