Chudoba v ČR: Sociolog Vojtěch Bednář popsal dramatická rizika, která ve společnosti nastanou, když pomoc státu bude nedostatečná
Národní ekonomická rada vlády navrhla v rámci opatření proti rostoucím cenám energií sedm konkrétních kroků, mimo jiné změnu nastavení stropu uznatelných výdajů na bydlení nebo valorizovat přídavky na děti. Cílem opatření je přitom zaměřit pomoc na nejvíce ohrožené skupiny obyvatel, motivovat ke snížení spotřeby energií, co nejvíce využívat už existující nástroje daňové politiky nebo omezit dopady na rozpočet. Ohledně zavedení daně z mimořádných zisků NERV uvedl, že je to z celospolečenského hlediska aktuálně nejméně narušujícím prvkem systému v porovnání se všemi dalšími alternativami zvýšení příjmů veřejných rozpočtů v krátkém období. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila sociologa Vojtěcha Bednáře ohledně rizik, která mohou v české společnosti nastat, pokud pomoc státu bude nedostatečná a zda ji to může štěpit.
"Trošku se bojím toho, že než aby to společnost štěpilo, tak jí to umí sjednotit. Jenže jí to umí sjednotit takovým ošklivým směrem, kdy může začít hledat takzvaná rychlá řešení. To by mohlo nastat, kdy větší počet lidí z takzvané střední třídy by opravdu zchudl. Pokud se to stává jen těm nejchudším a státní podpora směřuje opravdu jen k těm nejchudším lidem, tak to nemá bezprostřední dopad na celek. Pokud by se to začalo týkat střední třídy, což jsou lidé okolo mediánu průměrné mzdy, tak v ten moment by to problematické bylo. Sice by je to neštěpilo, ale začali by hledat společného viníka a nějaké rychlé řešení, to je důvod, proč se toho obávat a něco s tím dělat," popsal pro ŽivotvČesku.cz zkušený sociolog.
Podle kabinetu se zástupci NERV i vlády shodli na tom, že opatření proti rostoucím cenám energií jsou relevantním příspěvkem do diskuse o řešení dopadů energetické chudoby. V případě možného zavedení daně z mimořádných zisků kabinet informoval, že celá podoba opatření bude ještě předmětem politických jednání. Materiály vypracovaly pracovní skupiny NERV a rada je představila v úterý zástupcům vlády. NERV materiály zveřejnil na internetu.
Opatření proti rostoucím cenám energií by měla podle materiálu optimalizovat stropy uznatelných výdajů na bydlení, aby výrazně neomezovaly příspěvky pro jedno až dvoučlenné domácnosti, zejména důchodců. Dále by měla vláda podle materiálu připravit cílenější verzi energetického tarifu, který by byl určen pro jasně definované ohrožené skupiny. Spolu s tím doporučuje dokument zavést progresi v příspěvku na obnovitelné zdroje energie místo jeho rušení.
"Jak je příspěvek plošný, tak je externí riziko a vláda ho kompenzuje plošným opatřením, které může vytvářet takové ty hroty, že bohatí na to nemají nárok a stejně to dostanou, ale není to zásadní. Daleko větší problém by bylo, kdyby se ukázalo, že to opatření není funkční. To ale stále není o tom, že by docházelo ke štěpení společnosti, ale spíše, že by došlo k odporu a nasměrování k těm, kteří se ten problém snaží řešit, i když ho nezpůsobili," dodal pro ŽivotvČesku.cz sociolog Vojtěch Bednář.
Dalším návrhem je zvýšení využívání forem pomoci, a to i lepším informováním o nich a snížením překážek pro jejich čerpání. Dále NERV navrhl valorizovat příspěvek na děti, aby jeho reálná hodnota odpovídala alespoň roku 2008, a podpořit zaměstnance s nejnižšími příjmy možností převodu slevy na poplatníka do daňového bonusu. Dále by kabinet mohl podpořit nízkopříjmové důchodce jednorázovým opatřením, které by reagovalo na fakt, že mimořádné valorizace důchodů v červnu a září nezvyšují základní výměru důchodu, a tedy pomáhají více vysokopříjmovým důchodcům. Posledním návrhem je více využívat nepřímou podporu nejvíce zasažených rodin, a to přes dočasné uvolnění plateb za vzdělávání a některé volnočasové aktivity pro děti.
Vláda tento týden schválila návrh takzvaného úsporného tarifu, který pomůže domácnostem s vysokými cenami energií. Průměrná výše podpory s energiemi bude celkem zhruba 15.000 korun, letos z toho dostanou domácnosti zhruba 4000 korun. Úsporný tarif je určený pro domácnosti. Celková výše pomoci kombinuje příspěvek skrze úsporný tarif a odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje energií, který činí 599 korun za každou megawatthodinu elektřiny. Odpouštění poplatku za obnovitelné zdroje se týká nejenom domácností, ale také firem či organizací.
V rámci studie k zdanění mimořádných zisků, tzv. windfall tax, pracovní skupina NERV propočítala možné příjmy z této daně. "Uvedené modelové propočty ...ukazují, že v ČR existuje potenciál pro windfall tax v uvedených sektorech a že její výnos by se v závislosti na zvolené sazbě pohyboval vždy v řádu nižších desítek miliard korun za každý sektor," uvádí zpráva. Zároveň ale dokument upozorňuje na to, že daň nelze nejspíše aplikovat retroaktivně, a propočty za rok 2022 jsou tak pouze pouze ilustrativní. "I při nejrychlejším možném legislativním procesu se takto dá cílit nejdříve (a málo pravděpodobně) na zisky posledního čtvrtletí roku 2022, ale spíše až na rok 2023," uvedli autoři studie.
Daň z mimořádných zisků by se podle vyjádření představitelů vlády mohla týkat energetiky a bankovnictví. Ministr financí Zbyněk Stanjura (58) tento týden uvedl, že vláda zvažuje také zavedení daně z neočekávaných zisků v sektoru výroby a distribuce pohonných hmot. Daň by se podle něj týkala hlavně rafinerií, a ne čerpacích stanic.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
