Inflace jako taková není to nejpodstatnější číslo, říká ekonom Lukáš Kovanda. Vysvětlil, co je pro české domácnosti skutečný finanční průšvih, který přichází
Kvůli rostoucí inflaci šetří na potravinách téměř dvě třetiny Čechů. Podíl těch, kteří mají strach o své finance kvůli rostoucím cenám energie, vzrostl za poslední půlrok téměř na polovinu. Rostoucí míry inflace se obává 38 procent lidí. Naopak výrazně klesly obavy z války na Ukrajině. Vyplývá to z průzkumu Instant pro Generali Investments, který se konal 10. až 16. srpna mezi 1028 respondenty. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila ekonoma Lukáše Kovandu ohledně toho, jakou výši inflace očekává právě za srpen, který se pomalu loučí.
"Inflace se zřejmě přiblíží 20 procentům, ale ještě by jich neměla dosáhnout. Znamená to, že domácnosti by se měly připravit na další zhoršení své životní úrovně, ale myslím si, že inflace jako taková není to nejpodstatnější číslo. Podstatnější jsou účty a zálohy na energie, ty půjdou nahoru podle toho, co se děje na burzách, a to jak na podzim, tak v příštím roce. Češi by neměli sázet na to, že letos na podzim zdraží energie a že pak to bude pohoda. To zdražení energií se bude propisovat do cen pro domácnosti letos, v dalším roce i přespříštím roce, to je prostě dlouhodobá záležitost," uvedl pro ŽivotvČesku.cz Lukáš Kovanda.
Na 80 procent Čechů na sobě pociťuje dopady prudce rostoucí inflace, strach o ztrátu části svých úspor má 67 procent lidí. Polovina Čechů také ze strachu o své finance změnila za poslední půlrok způsob, jakým se snaží chránit své úspory před rychle rostoucí inflací.
"Inflace dosahuje 17,5 procenta a lidé její dopady pociťují v každodenním životě. Ať již jdou na týdenní nákup nebo na oběd. Proto je pochopitelné, že inflace je pro Čechy aktuálně největším strašákem a negativně se projevuje na náladě spotřebitelů," uvedl ekonom Generali Investments Radomír Jáč.
Podíl Čechů, kteří se kvůli konfliktu na Ukrajině obávají o své finance, klesl z 33 procent na osm procent. Právě v březnu, tedy bezprostředně po vypuknutí války na Ukrajině, to byl pro Čechy hlavní důvod obav. Naopak s blížícím se podzimem a topnou sezonou vzrostl podíl lidí, kteří se bojí prudkého navyšování cen energií, a to z 28 procent na téměř 50 procent. Nejméně se lidé bojí pandemie covid-19 či propadu hodnoty dluhopisů a akcií.
Polovina Čechů přes obavy o své finance nezměnila za poslední půlrok způsob, jakým nakládá s úsporami. Celkem 13 procent lidí i nadále drží své peníze v hotovosti, dalších 14 procent respondentů odložilo velké plánované výdaje, jako jsou například koupě či rekonstrukce nemovitosti. Na 13 procent se rozhodlo své finance chránit prostřednictvím převodu na lépe úročený spořicí či termínovaný účet.
S blížícím se příchodem školního roku mají Češi jasno, že odmítají šetřit na svých dětech. Pouze pět procent lidí uvedlo, že šetří na volnočasových aktivitách svých dětí, na výbavě dětí do školy hodlají šetřit tři procenta. Proti dopadům rostoucí inflace se 68 procent Čechů brání snížením spotřeby energií a vody. Šetření na nákupech potravin volí dvě třetiny lidí a omezení návštěv restaurací 45 procent z nich. Své koníčky kvůli inflaci omezuje třetina Čechů. Čtvrtina uvedla, že si více plánuje své výdaje, a to například týdenními rozpočty.
Na energiích se nejvíce snaží šetřit 75 procent starších lidí ve věku 54 až 65 let. Naopak na potravinách šetří nejčastěji mladí ve věku od 18 až do 26 let, a to 63 procent. Předplatné streamovacích služeb či časopisů ruší 23 procent mladých do 26 let. Na 35 procent lidí uvažuje kvůli inflaci o změně práce. Nejčastěji se k těmto úvahám ubírají lidé v produktivním věku, častěji pak ženy (38 procent) proti mužům (33 procent).
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
