Částečná mobilizace je ukázka zoufalosti Vladimira Putina. Expert na válku Lukáš Visingr popsal, proč se šéf Kremlu pro takový krok rozhodl
Ruský prezident Vladimir Putin (69) ve středu ráno vyhlásil částečnou mobilizaci. V televizním vystoupení uvedl, že je to na obranu před Západem, který se prý snaží oslabit, rozdělit a zničit Rusko. Mobilizace, která se dotkne hlavně ruských občanů v záloze a s vojenskou zkušeností, začne podle prezidenta okamžitě. Pro redakci ŽivotvČesku.cz vojenský analytik nastínil, co krok, který šéf Kremlu učinil, v realitě znamená.
Mobilizace, která se dotkne hlavně ruských občanů v záloze a s vojenskou zkušeností, začne podle prezidenta okamžitě. "To je důvod, proč jsem požádal ministerstvo obrany, aby souhlasilo s částečnou mobilizací," uvedl Vladimir Putin v projevu.
"Mluvíme o částečné mobilizaci. To znamená, že branné povinnosti budou podléhat pouze ti občané, kteří jsou momentálně v záloze. To znamená, že především ti, kteří v ozbrojených silách sloužili, mají určitou vojenskou specializaci a relevantní zkušenosti," citovala ruského prezidenta agentura Reuters.
Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vojenského analytika Lukáše Visingra, co je důvodem, že se Vladimir Putin rozhodl pro tento krok. "Je vidět, že Rusové jsou zoufalí, že nemají dostatek lidí. Tím, že vyhlásí referenda, oblasti se připojí k Ruské federaci, tak bude možné tvrdit, že boj je vlastně obrana země. Částečnou mobilizací bude moct nasadit brance a vojáky v záloze, protože v současnosti jsou do války nasazeni profesionálové, takže teď už to bude legálně možné. Ona částečná mobilizace v Rusku nějak už delší dobu probíhá. Personální situace ruských vojenských sil je ale v současnosti horší a horší," uvedl pro ŽivotvČesku.cz Lukáš Visingr.
Necelých sedm měsíců pokračují boje na východě Evropy, kdy 24. února podnikly ruské vojenské síly invazi na Ukrajinu. V současnosti agresor »peláší« z některých částí ukrajinského území před mohutnou protiofenzívou mužů Volodymyra Zelenského (44), který se netají tím, že chce osvobodit celou zemi.
Ruskem kontrolované a okupované regiony na východě a jihu Ukrajiny v úterý oznámily, že tento týden chtějí zahájit hlasování o připojení k Ruské federaci. O záměru uspořádat referendum mezi 23. a 27. zářím podle agentur informovaly úřady samozvané Luhanské lidové republiky (LNR) a Doněcké lidové republiky (DNR). Dále také proruští představitelé částí Chersonské a Záporožské oblasti.
"Teď platí, že ve válce bojují etnické menšiny, které jsou ve válce značně nadreprezentované. Takže lidé ze střední třídy v Moskvě, Petrohradu a z velký měst Ruska to pořád berou tak, že se jich to moc netýká. V momentě, kdy by byla vyhlášena úplná mobilizace, tak to by nedopadlo dobře. Zase je ale potřeba říct, že i když něco vypadá jako kolosální hloupost, tak to neznamená, že to Rusové neudělají," dodal pro ŽivotvČesku.cz Lukáš Visingr.
Zprávy o urychlení referend o přičlenění k Rusku přišly v době ukrajinské ofenzivy na východě země, při níž Kyjev od začátku září získal kontrolu téměř nad celou Charkovskou oblastí i nad několika obcemi v Luhanské oblasti. Tu přitom ruské velení už v červnu prohlásilo za »osvobozenou«, jak nazývá svou okupaci ukrajinských území.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
