Dobrodružství s raketami. Macinka uzavřel tiskovku větou, která v krizovém kontextu působí necitlivě
Komentář: Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) na úterní tiskové konferenci k repatriačním letům popsal změny tras českých vojenských letadel, pozornost ale vyvolal především způsob, jakým své vystoupení uzavřel. V situaci, kdy se řeší návrat lidí z oblastí poznamenaných bezpečnostními riziky, zazněla od ministra věta, která se dá vyložit jako nešťastně zvolený pokus o odlehčení, ale zároveň jako formulace, jež může u části veřejnosti vyvolat dojem cynického nadhledu, míníme v redakci ŽivotvČesku.cz.
Macinka vysvětlil, že český armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu až v úterý ráno nebo dopoledne. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer, plán ale změnilo rozhodnutí jordánských úřadů uzavřít vzdušný prostor v průběhu večera.
"Vzhledem k tomu, že došlo k rozhodnutí jordánských úřadů, že dojde k uzavření vzdušného prostoru Jordánska v průběhu dnešního večera, to letadlo, které mělo mířit do Ammánu, tam nemůže doletět. Proto budeme vyzvedávat první české občany v Jordánsku až v úterý v ranních nebo dopoledních hodinách, hned co se vzdušný prostor otevře," uvedl.
Změny se dotkly i druhého, většího airbusu. Ten měl podle původního plánu letět do egyptského Šarm aš-Šajchu pro lidi cestující z Izraele, podle ministra se ale ukázalo, že se na letiště nedostanou včas.
"Ukazuje se, že není v silách těch lidí dojet tam včas. Autobusy s nimi tam přijedou až někdy v průběhu zítřejšího odpoledne," řekl. Vláda proto podle něj rozhodla, že větší letoun místo Egypta zamíří do Ománu směrem k Maskatu, kde se mají »začínat kumulovat« čeští občané přesouvající se pozemní cestou z Dubaje.
Do Egypta má místo airbusu vyrazit letoun CASA. Oba stroje mají podle ministra nejprve odletět na Krétu a čekat na poslední přeletová povolení. Po návratu menšího airbusu z Jordánska do Česka by se mohl letoun následně vypravit pro zbytek lidí do Egypta, případně bude vyslána další CASA. Ministr zároveň vyzval české turisty v zasažených zemích, aby postupovali podle pokynů cestovních kanceláří – vládní lety jsou podle něj určené zejména pro občany, kteří cestovali individuálně. Z Ománu část lidí od úterního rána evakuuje také společnost Smartwings.
Zpravodajsky šlo o souhrn logistických kroků, které se v podobných situacích běžně mění podle bezpečnostních a administrativních omezení. Právě proto se ale rychle do popředí dostal i tón, kterým ministr briefing uzavřel: "Tak pokud je to všechno, děkuji. A hlavně – ať se všichni lidé vrátí v pořádku domů. A třeba jednou budou na tohle vzpomínat jako na dobrodružství, že někde viděli, jak bouchají rakety, a možná si uvědomí, že válečné stavy nejsou něco, co bychom chtěli zažívat. Děkuji."
Výrok Macinky však obsahuje dvě roviny, které jdou proti sobě. Na jedné straně je z něj patrné přání bezpečného návratu i snaha dodat myšlence širší pointu, že válka není normální stav. Na straně druhé ale spojení »dobrodružství« a »bouchající rakety« v kontextu repatriací působí nešťastně – může vyznít jako zlehčování situace, kterou lidé na místě prožívají ve stresu a nejistotě.
Macinka je navíc v politickém prostoru vnímaný jako člověk, který si občas dovolí ostřejší, sarkastičtější styl, a i když se tentokrát zjevně snažil vyznění zmírnit dodatkem o »válečných stavech«, stopa tohohle nadhledu však zůstala čitelná.
Právě závěrečná část o tom, že »válečné stavy nejsou něco, co bychom chtěli zažívat«, totiž zároveň působí jako obecná teze, kterou v českém prostředí není snad ani třeba objevovat skrze obrazy raket na Blízkém východě. Zkušenost posledních let ukazuje, že válka se už dávno netýká jen vzdálených regionů – čtyři roky konfliktu na Ukrajině drží téma bezpečnosti v každodenním veřejném prostoru. I proto může u někoho zarezonovat otázka, zda ministr v závěru zbytečně nehledal efektní pointu tam, kde by stačilo zůstat u základní, a to nejdůležitější zprávy: »kdy a jak se lidé dostanou z rizikových lokalit bezpečně domů«.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
