Do Ankary nejedu, vzkázal Kolář. Vysvětlil svou roli a vyjádřil se i k Macinkovým slovům o ústavním puči
Rozhovor: Spor mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládou Andreje Babiše kvůli summitu NATO v Ankaře se po zásahu Ústavního soudu dál vyostřuje. Hrad a kabinet se nyní přou o to, kdo českou delegaci povede, zatímco z vládních řad zaznívají ostré výroky o ústavním puči či politickém nájezdníkovi. Poradce prezidenta pro mezinárodní vztahy a bývalý diplomat Petr Kolář v rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že podle protokolárních i ústavních zvyklostí má být v čele delegace prezident. Ostře zároveň zhodnotil vystupování ministra zahraničí Petra Macinky a vysvětlil, že nikdy neměl být součástí delegace směřující na nadcházející summit.
Ústavní soud předběžným opatřením uložil vládě a ministerstvu zahraničí, aby zajistily účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Tím ale spor neskončil. Zatímco Pavel tvrdí, že jako nejvyšší ústavní činitel bude automaticky stát v čele české delegace, ministr zahraničí Petr Macinka namítá, že soud vládě nařídil pouze prezidenta do delegace zařadit.
Macinka navíc rozhodnutí soudu označil za pokus o ústavní puč a prezidenta vykreslil jako politického nájezdníka, který už podle něj nikdy nebude hlavou státu pro všechny občany. Premiér Andrej Babiš zase prohlásil, že se Pavel »rve o nějakou židli v Ankaře«.
Právě k těmto výrokům, roli prezidenta v delegaci i možné ostudě v zahraničí se Petr Kolář vyjádřil v rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz.
Pane Koláři, jak hodnotíte výroky ministra zahraničí Petra Macinky poté, co Ústavní soud předběžným opatřením kabinetu a ministerstvu zahraničí uložil, aby zajistily účast hlavy státu na jednání NATO? Připomenu, že mimo jiné mluvil o ústavním puči či o prezidentovi jako o politickém nájezdníkovi.
Je to především výpověď o panu Macinkovi. Myslím, že si to nezaslouží větší pozornost ani rozsáhlejší komentář. Je to výpověď o jeho úrovni a o tom, kdo je ministrem zahraničí České republiky. Bohužel právě v době, kdy bychom v této funkci potřebovali vyzrálou a kompetentní osobnost, tam máme toto.
Po rozhodnutí Ústavního soudu se nyní vede spor o to, kdo bude českou delegaci v Ankaře skutečně vést. Prezident tvrdí, že je jako nejvyšší ústavní činitel automaticky jejím vedoucím. Ministr Macinka to odmítá. Kdo má podle vás pravdu?
Pokud vím, předběžné rozhodnutí Ústavního soudu se odvolává mimo jiné na dosavadní praxi a ústavní zvyklosti. Vždycky delegaci vedl prezident, pokud se summitu účastnil společně s premiérem. Podle našeho protokolárního pořádku je to jasné. Pokud někam cestují prezident a premiér společně, je prezident protokolárně výše postaveným představitelem. Nemluvíme samozřejmě o tom, že by byl premiérovým šéfem nebo jeho nadřízeným ve smyslu skutečné nadřízenosti a podřízenosti. Jde o protokol a ten je v tomto ohledu jednoznačný.
Když byste to rozvedl.
Pokud je někde první ústavní činitel a společně s ním čtvrtý ústavní činitel, pak je vedoucím, respektive hlavou delegace prezident. I Aliance má ve svém protokolárním pořádku jasně uvedeno, že účastní-li se summitu prezident, je v čele delegace. Ale jinak to moc neřeší, asi nikdo nepředpokládal a nikoho by nenapadlo, že by mohla nastat taková situace, k jaké se nyní schyluje. Když se podíváte na vyjádření, které Ústavní soud vydal společně s předběžným opatřením, vyzývá vládu, aby byla prezidentovi součinná. Nemám teď přesné znění před sebou, proto ho nechci doslovně citovat, ale jasně z něj vyplývá, že vláda má s prezidentem spolupracovat a vytvořit mu podmínky k tomu, aby mohl vykonávat svoji pravomoc. A pravomoc prezidenta je v ústavě jasná. Zastupuje stát navenek a v našem ústavním pořádku je prvním ústavním činitelem, zatímco premiér je čtvrtým. Všechny delegace na summity NATO, v nichž v minulosti byli současně prezident i premiér, vedl prezident. Je to tedy protokolární i ústavní zvyklost.
Premiér Babiš označil prezidentovo stanovisko za směšné a trapné. Řekl také, že pokud se Pavel »rve o nějakou židli v Ankaře«, je to jeho volba. Jak spolu po takových slovech mohou prezident a premiér komunikovat?
Ze strany prezidenta už bylo mnohokrát prokázáno, že je nad věcí. Od začátku se snažil domluvit a navrhl i kompromisní řešení. Dokonce dvakrát premiérovi zaslal dopis s návrhem řešení situace, ale ani na jeden mu nebylo odpovězeno. Není tím, kdo by se choval jako poražený, a velkorysost vítěze podle mého názoru k našemu prezidentovi patří. Ukázal ji po prezidentské volbě a prokazuje ji i nyní. Od začátku fungování této vlády se snažil premiérovi vycházet vstříc. Dal mu prostor, aby vládu sestavil a aby mohla začít fungovat. Dodržuje všechna pravidla. Jediným případem, kdy se z principiálních důvodů rozhodl navrženého ministra nejmenovat, byl pan Turek. To podle mého názoru musel každý slušný občan České republiky ocenit a pochopit. Pokud jde o komunikaci, prezident je skutečně nad věcí. Jde mu o zájem státu, o to, abychom byli funkční a abychom v této těžké době mohli být spolehlivým partnerem a spojencem ostatních členů Aliance. Pokud jde o nějaký osobní vztah nebo nevztah, pan prezident má skutečně úroveň. Na rozdíl od některých jiných.
Premiér se během svého vystoupení zmínil také o vás. (redakce ŽivotvČesku.cz o tom psala v předchozím článku, pozn. red.) Pojedete do Ankary?
Nepojedu. Já jsem nikdy neměl být součástí této delegace. Nikdy nebylo ani na vteřinu, ani na zlomek vteřiny posuzováno nebo zvažováno, že bych byl jejím členem. Jsem externím spolupracovníkem prezidenta a nikdy jsem v delegaci být neměl.
Očekáváte, že se vláda bude snažit prezidentovi cestu komplikovat nebo mu dělat naschvály?
Doufám, že ne. Bohužel to zatím spíše vypadá, že někteří představitelé vlády mají tendenci se k podobnému jednání uchýlit. Doufám ale, že až trochu vyhasnou emoce, začnou se chovat odpovědně, aby se z celé situace nestala opravdu velká ostuda. To, že celá věc ostudou je, je pravda. Nejde ale o ostudu, kterou by způsobil prezident. Způsobila ji vláda, která mu odmítala umožnit výkon jeho pravomocí.
Premiér přitom tvrdí opak. Podle něj poškodí spor pověst České republiky a odpovědnost za něj nese prezident.
Prezident se chová čistě ústavně a v souladu s ústavním pořádkem naší země. Obrátil se na Ústavní soud jako na legitimní instituci, která má řešit kompetenční spor mezi vládou a prezidentem. To je naprosto standardní ústavní postup. Výroky, které nyní zaznívají ze strany některých představitelů vládní koalice, jsou přesně tím, co může způsobit ostudu, o níž premiér mluví. Není to prezident, kdo tuto ostudu způsobuje. Je to způsob, jakým se k rozhodnutí Ústavního soudu a k celé situaci stavějí naši vládní politici.
Může se situace před samotným summitem ještě uklidnit natolik, aby Česká republika v Ankaře vystupovala jednotně?
Doufám, že ano. Emoce musí opadnout a odpovědní politici si musí uvědomit, že nejde o jejich osobní vítězství nebo porážku. Jde o Českou republiku, její pověst a její důvěryhodnost mezi spojenci. Prezident je připraven jednat a jde mu o zájem státu. Teď je potřeba, aby vláda respektovala rozhodnutí Ústavního soudu a začala se podle toho odpovědně chovat.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
