Andor Šándor: Rusko strašilo jadernými zbraněmi i v době Sovětského svazu
Západní představitelé se připravují na to, že ruský prezident Vladimir Putin (70) v reakci na očekávanou protiofenzívu ukrajinské armády proti ruským okupačním vojskům na Ukrajině použije »všechny nástroje, které mu zbývají«, včetně jaderných hrozeb a kybernetických útoků. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s tímto tvrzením oslovila bezpečnostního experta a komentátora Andora Šándora (65), který »paniku« mírní slovy, že Rusko strašilo jaderným arzenálem i v minulosti.
Informaci, že Rusko použije »všechny nástroje, které mu zbývají«, dnes uvedl deník The Guardian. Britští představitelé na summitu ministrů zahraničí skupiny G7 v Japonsku uvedli, že očekávají odvetný úder Ruska a »musí být připraveni« na extrémní taktiku při pokusu o udržení ukrajinského území.
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv v březnu prohlásil, že Moskva je připravena Ukrajincům úder vrátit. Varoval, že jeho země by použila »naprosto jakoukoli zbraň«, pokud by se Kyjev pokusil dobýt zpět Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014. Zdá se tak, že Moskva připouští, že by se její síly na Ukrajině brzy mohly ocitnout v defenzivě, protože ruská zimní ofenziva zpomaluje.
Ruská jaderná rétorika sjednotila ministry zemí G7, kteří po svém pondělním dvouhodinovém zasedání vydali prohlášení, v němž odsoudili hrozby jako »nepřijatelné« a kritizovali Putinův plán rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku. Představitelé G7 uvedli, že během jednání došlo k »otevřené výměně názorů« na přístup k ukrajinskému konfliktu, včetně »budoucích vyhlídek« na ukončení války. Ta by podle britského premiéra Rishiho Sunaka nakonec měla skončit u jednacího stolu.
Zdroje z britského ministerstva zahraničí nicméně naznačily, že jedinou cestou k vyřešení konfliktu by bylo, kdyby Putin stáhl své jednotky z Krymu a Západ poskytl Kyjevu potřebné nástroje.
"Řekl bych, že vzrůstající informační kouřová clona kolem toho, kdy něco začne, či nezačne, je patrná již několik týdnů. Ona bude korespondovat negativně v tom, jak a kolik byly schopny země Západu dodat těžké vojenské techniky na Ukrajinu. A jak se byli schopni Ukrajinci na ni vycvičit a zároveň integrovat do nějakých smysluplných bojových brigád. Za druhé si myslím, že pokud informace o dodání amerického systému Patriot jsou přesné, tak nebyl ještě dodán. Logicky by ale měl být součástí protiofenzívy. A pokud jde o použití taktických jaderných zbraní ze strany Ruska, tak v současnosti není důvod k obavám. Rus se nepochybně měl možnost na protiofenzívu připravit, odhadnout místa, kde Ukrajinci mohou zaútočit v celé oblasti, a Rus si je vědom toho, že použití jaderné taktické zbraně by vyvolalo značně negativní ohlas ve světě, a to včetně velkého spojence, jako je Čína. Nemyslím si, že teď je nutné o tomto přemýšlet, byť vnímám, že Rus tímto hrozí, což ale dělal i v době Sovětského svazu," uvedl k současné situaci pro ŽivotvČesku.cz generál v záloze Andor Šándor.
Ukrajina, další země a třeba britský expremiér Boris Johnson volají po navýšení britských dodávek na Ukrajinu, včetně tanků a stíhaček. Britská vláda je ale přesvědčena, že už dodává vše, co Kyjev potřebuje, píše The Guardian.
Válka na Ukrajině směřuje k patové situaci, pokud Západ »do toho nepůjde naplno« a nezvýší svou vojenskou podporu, uvedla v pondělí transatlantická skupina bývalých vysoce postavených diplomatů a vysokých vojenských poradců. »Prohlášení o neochvějné podpoře« nestačí a »činy stále neodpovídají rétorice«, uvedla skupina.
Na summitu G7 ministři potvrdili svůj závazek »zintenzivnit, plně koordinovat a prosazovat« sankce proti Rusku. Dohodli se i na lepší koordinaci, aby zabránili obcházení opatření proti dodávkám zbraní Moskvě od třetích stran.
Francouzský prezident Emmanuel Macron minulý týden vyvolal kontroverzi, když při zpátečním letu z Číny prohlásil, že Evropa by se svou zahraniční politikou neměla stát »vazalem« Spojených států. Již dříve byl Macron obviněn z naivity, když řekl, že Moskva nesmí být »ponížena« a bude potřebovat bezpečnostní záruky. Představitelé G7 zdůraznili, že všechny členské země včetně Francie jsou zajedno v tom, že je třeba zabránit Putinovým pokusům rozdělit a opanovat.
Zejména východoevropské vlády obvinily Macrona, že se nedokázal poučit z války. Domnívají se, že bez americké vojenské a finanční podpory Kyjevu, která je více než třicetkrát vyšší než podpora od Francie, by už ukrajinská obrana padla.
Při samostatných jednáních v Japonsku vytvořily země G7, včetně Británie, USA, Kanady, Japonska a Francie, alianci pro rozvoj společných dodavatelských řetězců jaderného paliva, jejímž cílem je vytlačit Rusko z mezinárodního trhu s jadernou energií. Britské ministerstvo pro energetickou bezpečnost uvedlo, že těchto pět zemí využije své civilní sektory jaderné energetiky k oslabení ruského vlivu na dodavatelské řetězce, a odřízne tak Putina od prostředků k financování invaze na Ukrajinu.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
