Babiš Hrad odmítl, ale definitivní tečku neudělal. Podle politologa může hrát roli i strach z Pavla
Komentář: Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) v neděli odpovídal na dotazy fanoušků a došlo i na citlivé téma prezidentské volby. Na otázku, zda bude příštím prezidentem a Karel Havlíček premiérem, šéf ANO uvedl, že prezidentem »určitě« nebude. Politolog Josef Mlejnek z FSV UK pro ŽivotvČesku.cz ale upozornil, že taková odpověď nemusí být definitivní, protože rok a půl před volbou by podle něj Babiš případnou kandidaturu stejně neoznamoval.
Andrej Babiš se v neděli na Instagramu pustil do odpovídání na dotazy svých fanoušků. Jeden z nich se ho zeptal, zda bude příštím prezidentem a Karel Havlíček premiérem. Dotaz byl formulován velmi vstřícně, fanoušek k němu doplnil, že »to by bylo úžasné a klidné«.
Babiše otázka podle jeho reakce pobavila. Odpověděl ale způsobem, který na první pohled zněl jasně, zároveň však nechal prostor pro další politické spekulace.
"Děkuji za dotaz, to mě pobavilo. Určitě nebudu prezidentem. A Karel Havlíček premiérem, proč ne? Uvidíme, jak to všechno dopadne, ale určitě nemůže být prezident a vláda z jednoho politického uskupení," řekl Babiš ve videu.
Právě poslední věta zaujala. Babiš ji podal jako pravidlo, podle politologa Josefa Mlejnka ale nejde o ústavní nemožnost. Spíš o politickou formulaci, která má v danou chvíli pomoci uzavřít nepříjemné téma.
"Prezident i vláda hypoteticky mohou být z jednoho uskupení. U nás samozřejmě lidé v prezidentských volbách dávají přednost spíše nestranickým kandidátům, ale to je něco jiného. Tohle je spíš taková výmluva," uvedl Mlejnek pro ŽivotvČesku.cz.
Podle něj Babiš svým výrokem hlavně říká, že se v tuto chvíli na prezidentskou kandidaturu nechystá, nebo ji přinejmenším nechce otevírat. To ale podle politologa neznamená, že by tím téma definitivně zmizelo ze hry.
"Kdyby se Babiš rozhodl kandidovat na prezidenta, tak to nebude oznamovat teď. Je moc brzy. Na takové otázky proto musí odpovídat, že ne," vysvětlil Mlejnek pro ŽivotvČesku.cz.
Do celé věci zapadá i širší politický kontext. Prezident Petr Pavel na festivalu Colours of Ostrava řekl, že rozhodnutí o případné obhajobě oznámí ve vhodném čase příští rok. Uvedl, že rok a půl před volbou nechce zemi vtahovat do dlouhé kampaně. Babiš přitom v posledních týdnech opakovaně tvrdil, že Pavel už podle něj kampaň zahájil.
Pavel to odmítl a naznačil, že podobná obvinění mohou sloužit k odvádění pozornosti. Zároveň řekl, že má pocit, že Babiš a lidé kolem něj proti němu vedou antikampaň, která mu má případnou opětovnou kandidaturu znechutit nebo znemožnit.
Babiš nyní tvrdí, že prezidentem nebude. Jenže česká politika už několikrát ukázala, že slovo »určitě« nemusí mít dlouhou životnost, zejména pokud se mezitím změní průzkumy, nálada uvnitř hnutí nebo výpočet možného zisku a rizika.
Mlejnek připomíná, že o Karlu Havlíčkovi jako možném nástupci v čele vlády se spekuluje dlouhodobě. "Pokud jde o Havlíčka, o tom se spekuluje dávno. Že až půjde Babiš do důchodu, převezme to po něm Havlíček. To není nic nového," uvedl politolog pro ŽivotvČesku.cz.
Zajímavější je podle něj právě otázka Hradu. Babiš už jedny prezidentské volby s Pavlem prohrál, a to poměrně výrazně. Podle Mlejnka se v tehdejší kampani ukázalo, že Babiš má pevný strop volitelnosti a silnou skupinu odpůrců.
"Spekuluje se o tom, že jeho ego se nikdy úplně nevyrovnalo s tím, že s Pavlem prezidentské volby prohrál. Rád by to zkusil znovu a pro něj by to byl výborný politický důchod. Z premiérské funkce, která je časově náročná, by přeskočil na Hrad. Pro něj by to byl ideální důchod nebo předdůchod," řekl Mlejnek.
Zároveň ale dodal, že Babiš musí realisticky vidět i riziko druhé porážky. "Dostal v posledních prezidentských volbách lidově řečeno na kožich. Průzkumy už půl roku nebo rok před volbou ukazovaly, že se pohodlně dostane do druhého kola, ale tam prohraje skoro s každým, protože má výrazné odpůrce. A on s tím příliš nepohnul," doplnil politolog s tím, že Babiš a Pavel proti sobě stáli ve druhém kole prezidentských voleb v lednu 2023 a výsledek byl jednoznačný. Petr Pavel tehdy zvítězil se ziskem 58,32 procenta hlasů, zatímco Andreje Babiše volilo 41,67 procenta voličů.
Generála ve výslužbě podpořilo téměř 3,36 milionu lidí, tedy zhruba o 960 tisíc více než předsedu hnutí ANO. Pavel tak získal rekordní počet hlasů v přímé prezidentské volbě a Babiše porazil rozdílem 16,6 procentního bodu.
Podle Mlejnka by Babiš mohl prezidentské volby vyhrát jen v případě, že by proti němu ve druhém kole stál mimořádně slabý nebo pro většinu voličů nepřijatelný kandidát. Takový scénář však označil za málo pravděpodobný.
"Myslím si, že by samozřejmě strašně rád zakončil kariéru na Hradě. Ale musí realisticky vidět, že mu hrozí, že narazí podruhé. Pokud o tom vůbec reálně uvažuje, dá si načas. Určitě to nebude letos, že by to oznámil. Pokud to vůbec oznámí, tipoval bych to někdy na podzim 2027," uvedl Mlejnek pro ŽivotvČesku.cz.
Babiš zároveň dostal i dotaz, zda jako předseda ANO hodlá kandidovat ve volbách v roce 2029. Ani tady jasnou odpověď nedal. Spíš naznačil, že rozhodnutí nechává otevřené.
"Děkuji za otázku. Přemýšlím, co mám říct. Kdybych řekl, že ano, tak bych nechtěl ubližovat hejtrům, těm by naběhly nějaké žilky. A když řeknu, že ne, tak nevím. Rok 2029 přijde relativně rychle, už máme pololetí za sebou, ale nepřemýšlím o tom. Uvidíme, jak se to všechno vyvine," řekl Babiš s tím, že hnutí ANO podle něj může fungovat i bez něj.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
