Kolář varuje před Putinovou pastí. Světovou válku chtít nemusí, stačí mu jediný test NATO

Komentář: Ruský prezident Vladimir Putin nemusí plánovat otevřenou válku s celou Severoatlantickou aliancí. K dosažení strategického cíle by mu mohl stačit lokálně omezený útok na některou z členských zemí, jímž by prověřil jednotu Západu a ochotu spojenců společně reagovat. Pro ŽivotvČesku.cz to uvedl poradce prezidenta Petra Pavla pro zahraniční vztahy a bývalý diplomat Petr Kolář. Navázal tak na Pavlovo vystoupení před Valným shromážděním OSN, v němž česká hlava státu označila agresivní politiku Ruska za přímou hrozbu pro evropskou bezpečnost.

Prezident ve svém projevu upozornil, že rizika spojená s ruskou agresí každým dnem rostou. Připomněl nejen pokračující útoky na ukrajinské civilisty a infrastrukturu, ale také dopady války na globální potravinovou bezpečnost. Podle Pavla je nutné zvyšovat cenu, kterou Rusko za válku platí, a současně ponechat prostor skutečné diplomacii.

Kolář považuje prezidentovo varování za oprávněné. Připouští, že pokračující neúspěch Ruska při naplňování původních válečných cílů může Putina přimět k další demonstraci síly.

"Vyloučit to určitě nelze. Vzhledem k tomu, jak se konflikt na Ukrajině vyvíjí a jak Rusko nedosahuje svých cílů, může prezident Putin potřebovat pro sebe i své domácí publikum důkaz, že Rusko zůstává mocné a silné a že se ho svět musí obávat," uvedl Petr Kolář pro ŽivotvČesku.cz.

Podle bývalého diplomata hraje strach v ruském pojetí moci mimořádně významnou roli. Respekt je tam podle něj často spojován právě s obavou z použití síly.

"V ruské politické kultuře se obava často zaměňuje za respekt. Když si Rus někoho váží, mnohdy se ho zároveň bojí. Tento způsob uvažování je patrný také v zahraniční politice ruského státu," pokračoval prezidentův poradce.

Kolář však nepředpokládá, že by Moskva chtěla vědomě rozpoutat třetí světovou válku a zahájit rozsáhlý konflikt se všemi státy NATO. Za pravděpodobnější považuje pokračování dosavadní strategie spočívající v provokacích, nátlaku a soustavném testování soudržnosti západních zemí.

"Nemyslím si, že by šlo o klasickou válku a napadení NATO ve smyslu rozpoutání třetí světové války. Putin by chtěl dělat to, co dělal doposud a co dělá dlouhodobě – testovat jednotu Západu. Zjišťovat, zda jsme připraveni postavit se za své zájmy a hodnoty a v krajním případě za ně také bojovat," vysvětlil Kolář.

Právě omezený incident by podle něj mohl být pro Kreml mimořádně lákavý. Nešlo by nutně o obsazování rozsáhlého území, ale o vytvoření situace, v níž by členské státy musely rychle rozhodnout, zda napadenému spojenci skutečně pomohou.

"Lokálně omezený útok na členskou zemi Aliance by měl pro Putina cenu v tom, že by ukázal, zda je NATO se Spojenými státy vedenými prezidentem Trumpem připraveno na jednoznačnou odpověď. Pokud by se ukázalo, že Aliance v takové chvíli není jednotná, Putinovi by to bohatě stačilo. Tím by mohl začít nezvratný rozklad NATO zevnitř," varoval bývalý diplomat pro ŽivotvČesku.cz.

Kolářova úvaha tak nespočívá v předpovídání bezprostřední celosvětové války. Upozorňuje na mnohem méně nápadný, ale o to realističtější scénář: Rusko by se mohlo pokusit narušit Alianci tím, že její závazky podrobí praktické zkoušce. Pokud by společná reakce nepřišla, samotný princip kolektivní obrany by ztratil důvěryhodnost.

Redakce ŽivotvČesku.cz se Koláře následně zeptala, zda případná snaha Moskvy demonstrovat sílu může souviset také s rostoucí schopností Ukrajiny zasahovat strategické cíle hluboko na ruském území, zejména ropné rafinerie.

Podle prezidentova poradce představují tyto údery jednu z cest, jak oslabovat ekonomické i vojenské možnosti Ruska. Současně mohou zvyšovat nespokojenost obyvatelstva, které dosud přímé důsledky války pociťovalo méně než lidé na Ukrajině.

"Je to skutečně účinný způsob, jak Rusko paralyzovat, oslabovat jeho bojové schopnosti a zároveň zvyšovat vnitřní tlak prostřednictvím nespokojenosti obyvatel. Dokud budou lidé podporovat svého prezidenta a jeho takzvanou speciální vojenskou operaci, budeme mít jen omezenou šanci uspět," uvedl Kolář pro ŽivotvČesku.cz.

Vnější tlak prostřednictvím sankcí, vojenských neúspěchů a poškozování strategické infrastruktury musí být podle něj doprovázen také tlakem uvnitř samotné ruské společnosti.

"Je potřeba, aby tlak zvenčí podporoval také tlak zevnitř. Útoky na rafinerie jsou podle mého názoru jednou z účinných metod, jak toho dosáhnout," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz.

Úspěšnost ukrajinské taktiky podle Koláře nepřímo potvrzuje rovněž reakce amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten nedávno vyzval Volodymyra Zelenského, aby Ukrajina přestala útočit na ruskou palivovou infrastrukturu, protože její poškozování přispívá ke globálnímu nedostatku nafty a růstu cen. Ukrajinské dronové údery přitom omezily ruskou produkci paliv a způsobily problémy se zásobováním přímo v Rusku.

"To, že prezident Trump vyzval Zelenského k ukončení útoků na ruské rafinerie s argumentem, že zvyšují ceny pohonných hmot, považuji za naprosto neuvěřitelné a absurdní. Současně to ale vypovídá o tom, že tyto útoky pravděpodobně mají skutečný efekt a že taktika, kterou zvolili Zelenskyj a ukrajinské vojenské vedení, je správná," dodal Petr Kolář pro ŽivotvČesku.cz.

Pavlovo varování před rostoucí ruskou hrozbou tak v Kolářově interpretaci není vytvářením apokalyptických scénářů. Jde o upozornění, že největší nebezpečí nemusí mít podobu masivního vpádu ruských vojsk. Kremlu může stačit jediná pečlivě zvolená provokace, která odhalí zaváhání spojenců. Právě proto jsou podle Kolářovy argumentace rozhodnost a jednota NATO nejúčinnější prevencí, aby se Putin k podobnému testu vůbec neodhodlal.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.