Důvěra ve vládu a Sněmovnu se významně nezvýšila, věří jim pětina lidí. Politolog poukázal na globální jev

(zleva) Miloš Vystrčil, Petr Fiala a Markéta Pekarová Adamová
(zleva) Miloš Vystrčil, Petr Fiala a Markéta Pekarová Adamová
Foto: Profimedia
Rudolf Šindelář, ČTK | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 3. 4. 2024

Komentář: Důvěra ve vládu a Poslaneckou sněmovnu zůstává nízká, nicméně proti konci loňského roku se jejich hodnocení mírně zlepšilo a nyní jim shodně důvěřuje pětina lidí. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Prezidentu Petru Pavlovi podle něj věří 54 procent obyvatel a Senátu 32 procent a také v jejich případě jsou výsledky v porovnání s předchozím průzkumem mírně lepší. Nejvyšší důvěře mezi ústavními institucemi se nadále těší starostové a obecní zastupitelstva. Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) a dolní parlamentní komora vyšly z hodnocení nejhůře. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila politologa Josefa Mlejnka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle něj stávající nespokojenost lidí s vládou, ale i Sněmovnou je způsobena nejen tím, že došlo na řadu chyb, ale »blbá nálada« je spíše globálního charakteru, do čehož se propisují události, jako je příkladem válka na Ukrajině.

"V porovnání s předchozím šetřením z října a listopadu 2023 se hodnocení zkoumaných institucí vesměs statisticky významně neposunulo s výjimkou podílu nedůvěřujících v případě Senátu, který poklesl o čtyři procentní body. Zejména u vlády a Poslanecké sněmovny tak hodnocení zůstává na zřetelně horší úrovni, než bylo před rokem, tedy na počátku roku 2023," uvedlo CVVM.

Důvěru vládě vyjádřilo v aktuálním průzkumu CVVM o tři procentní body více lidí než loni na podzim. Stejně si od té doby polepšil Senát. Kladné hodnocení Sněmovny a prezidenta se zvýšilo o dva body.

Z dalších ústavních institucí věří krajským zastupitelům 44 procent lidí, hejtmanům 45 procent, obecním zastupitelstvům 62 procent a starostům 66 procent obyvatel. Důvěra v krajská i obecní zastupitelstva a starosty stagnovala, u hejtmanů se od předchozího průzkumu o tři body zvýšila.

Jen minimálně se posunulo podle zjištění CVVM i hodnocení politické situace v ČR, i když mírně, o čtyři body, ubylo lidí, kteří jsou s ní nespokojeni. Svou nespokojenost se současnou politickou situací vyjádřilo 65 procent veřejnosti. Deset procent je s ní stejně jako loni na podzim spokojeno a podíl lidí, kteří s ní nejsou ani spokojeni, ani nespokojeni, stoupl o tři body na 23 procent.

"Vládě můžeme vyčítat, že působí komunikačně neuspořádaně. V principu však si myslím, že částečně to schytává za to, že se obecně svět mění k horšímu. Máme za sebou řadu nepříznivých jevů, jako byl covid, v současnosti stále trvá válka na Ukrajině, prošli jsme si energetickou krizí a podobně. To přispělo k nejistotě a obavě, což se promítá do současného stavu a důvěry," uvedl pro ŽivotvČesku.cz zkušený politolog Josef Mlejnek.

Podle CVVM tak hodnocení politické situace zůstává výrazně horší, než většinou bývalo v letech 2014 až 2020 s výjimkou krátkodobého propadu z roku 2017, kdy byl spojený s tehdejší vládní krizí. V dlouhodobém srovnání je však spokojenost se současnou politickou situací vyšší, než byla v letech 2012 a 2013, dodali autoři průzkumu.

Aktuální průzkum provedlo CVVM v době od 26. ledna do 11. března a zúčastnila se ho tisícovka lidí starších 15 let.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.