Expert, který páruje dvojice ve svatební reality show: Na internetu lze najít někoho rychle, ale na úkor kvality

Tomáš Novák je jedním z expertů v nové reality show
Tomáš Novák je jedním z expertů v nové reality show
Foto: Archiv TV Nova
Rudolf Šindelář | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 2. 11. 2020

Nová reality show, ve které hraje hlavní roli láska, minulý týden odstartovala na nejsledovanější tuzemské komerční stanici. Věda v ní pomáhá nezadaným jednotlivcům najít si vysněného partnera, s kterým se pak poprvé potkají až na vlastní svatbě. Jedním z odborníků, který dává dvojice dohromady, je Tomáš Novák - párový psychoterapeut. V rozhovoru prozradil třeba to, jak je možné vědecky odhadnout, zda se k sobě dva lidé, kteří se nikdy neviděli, k sobě hodí.

V čem spočívala vaše role v experimentu Svatba na první pohled?

S účastníky projektu jsem vedl individuální rozhovory o tom, jakého partnera hledají, co od účasti v tomto experimentu očekávají, jaké mají vztahové zkušenosti z minula, jaké hodnoty uznávají apod. Následně jsme s dalšími odborníky z pořadu diskutovali o kompatibilitě potenciálních párů, přičemž ji každý z nás posuzoval ze svého hlediska.

Jak je možné odhadnout, jestli se k sobě dva lidé hodí?

Existuje mnoho faktorů, které je třeba zvážit. Z hlediska biologického lze některé faktory kompatibility dvojice posoudit opravdu přesně – můžeme je vyčíslit. V psychologii existuje množství parametrů, které napoví, kdo s kým by si mohl rozumět, nicméně přesnost, kterou nabízejí čísla, v ní chybí. A přestože jsme v týmu při výběru dvojic dlouze řešili, které se k sobě nejvíce hodí, záležet bude především na nich samotných, zda svojí příležitost využijí.

A lze předvídat, jestli spolu daná dvojice vydrží?

Zde záleží především na tom, na jakých základech svůj vztah ti dva postavili, a pak také na tom, zda partner umí nabídnout ve vztahu srdečnost, blízkost. Když jde partnerovi o dokonalost, výkon nebo image, a nebude z něho cítit srdečnost, budete se vedle něho cítit sami.

Pokud je vztah postaven na pevných základech, jako jsou hodnoty, které dva lidé sdílí, a vzájemná tolerance, pomůže-li partnerům ještě i fyzická přitažlivost, je velmi pravděpodobné, že takový vztah přežije i nějaké to
zemětřesení. Je jasné, že každé partnerství zažívá i složitější chvilky. Ne vždy musí mít partneři na všechno stejný názor. Důležité ale je, aby si naslouchali, zajímali se jeden o druhého a snažili se navzájem pochopit.

Říká se, že čím je člověk starší, tím má na partnera vyšší nároky. Souhlasíte s tím?

Čím jsme starší, tím máme více zkušeností. A to nejen těch pozitivních, ale i
negativních, a máme víc představ o tom, jak by měl vztah vypadat. Racionalita začíná převládat nad mladickou emocionalitou a unáhleností. Člověk se snaží předcházet situacím, které by ho mohly zranit. Tím se mu zužuje pole, kudy by mohl dál jít. A v takto zúženém poli se samozřejmě i hůř vybírá partner.

Je rozumné dělat kompromisy?

Kompromisy jsou určitě třeba, ale záleží na tom, v jaké oblasti. Co se týče
klíčových hodnot každého z nás, tak v nich by kompromisy člověk určitě dělat neměl. Ale udělat kompromis například v otázce trávení volného času je někdy na místě, pokud to potěší toho druhého.

Myslíte, že je v dnešní internetové době snazší, nebo naopak složitější najít si životního partnera?

Vzhledem k tomu, kolik možností dnes internet nabízí, tak by se to mohlo zdát snazší. Je určitě jednodušší se s někým seznámit, ale pak je otázkou, jak budu schopen takový vztah rozvinout dál. Pro dnešní dobu, a zejména pro online prostředí, jsou příznačné rychlost a určitá povrchnost. To jsou věci, které jsou dost v rozporu se vztahovostí. Vztah potřebuje trpělivost, hloubku a čas. Na internetu tedy mohu najít někoho rychle, ale často to je na úkor kvality.

V tomto experimentu jde svým způsobem o domluvená manželství. Myslíte, že kdysi měla domluvená manželství svůj smysl, tedy krom smyslu majetkového?

Pokud bych stejnou otázku dostal před patnácti lety, odpověděl bych, že smysl neměla. Že ani do současné doby nepatří, protože uznáváme svobodu a osobní zodpovědnost. Dnes jsem ale poznamenán zkušeností, kdy jeden kolega, vzdělaný Ind pracující v nadnárodní firmě, čekal na to, až mu jeho rodiče vyberou nevěstu. Nechápal jsem to. „Vždyť jsi úspěšný a ženu si podle svého gusta můžeš vybrat sám,“ říkal jsem mu. On mi ale odpověděl, že ho nikdo na světě nezná tak dobře jako rodiče, kteří ho mají rádi a chtějí pro něj jen to nejlepší. Nevěstu mu rodiče skutečně našli. Líbila se mu a do dnes je s ní ve spokojeném manželství s několika dětmi. Přiznám se, že tato zkušenost můj původně striktní názor zviklala. Domluvená manželství nemají v soudobé Evropě tradici, a je správné, když cítíme za volbu partnera plnou osobní zodpovědnost. Ale proč je odsuzovat…

Co vás přimělo stát se součástí projektu Svatba na první pohled?

Vnímal jsem to jako výzvu. Těšil jsem se na spolupráci s experty z jiných oborů. Přišlo mi velmi zajímavé být u momentu, kdy se nově utvořené dvojice poznají a začnou se potýkat s konkrétními každodenními situacemi. Tušil jsem, že běžné rady v těchto situacích nebudou stačit, a tak jsem si říkal, že účast v tomto experimentu může být i pro mě příležitostí se něco dalšího naučit.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.