Finsko má chuť vstoupit do NATO, Švédsko váhá. Jaká odpověď od Ruska pravděpodobně po vstupu přijde, řekl bezpečnostní expert

Profimedia
Finsko, válka, Ukrajina, Rusko – Ilustrační snímek
Foto: Profimedia
Rudolf Šindelář | Redaktor
rudolf.sindelar@zivotvcesku.cz
Publikováno: 30. 4. 2022

Invaze ruských vojsk na Ukrajinu, která započala 24. února, aktivovala chuť Finska a Švédska vstoupit do Severoatlantické aliance. List Financial Times uvedl, že ohledně Helsinek je poměrně jasno, když se NATO výrazně přibližují, stockholmská cesta oproti tomu tak jednoznačná není. Rusko se už dříve vyjádřilo, že vstup zemí do Aliance by nezůstal bez odpovědi. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bezpečnostního analytika Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity, jakou rekci má Rusko na mysli a zda by byla naplněna.

Rozdílný přístup obou zemí je podle expertů ovlivněn odlišnými důvody. Pro Finy byla neutralita způsobem, jak v době studené války zvládat sousedství se Sovětským svazem, s nímž Finsko sdílí 1340 kilometrů dlouhou hranici. Pro Švédy, kteří nebyli po více než 200 let zataženi do žádného ozbrojeného konfliktu, je neutralita dlouhodobě součástí jejich DNA.

Koketování obou zemí o vstupu do Aliance je důsledkem »speciální vojenské operace«, která se ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi (69) vrací jako bumerang. 

"Podle posledních průzkumů, které jsou zhruba ze 70 procent souhlasné, je ten národ (Finsko) o vstupu do NATO vlastně naprosto přesvědčen. Rusko nemá na to moc jak zareagovat kromě nějakých výhrůžek. Kromě nich nemůže udělat nic. Nemůže přistupující stát k Severoatlantické alianci napadnout, protože v tu chvíli by to okamžitě znamenalo válku se Severoatlantickou aliancí, kterou Rusové vyhrát nemohou. To znamená, že politické a ekonomické nástroje jsou použity a Rusko kromě výhrůžek v kartách už nemá vůbec nic," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz bezpečnostní expert Josef Kraus, že jediné, co v tuto chvíli Rusko může udělat, je použít svou obvyklou rétoriku, případně jít do konfliktu, který pro něj nebude vítězný.

Pokud dojde ke vstupu severských zemí do NATO, skupina se rozšíří z 30 na 32 členských států. Ve Finsku se podle šéfa české ambasády vede silná debata ohledně vstupu do Severoatlantické aliance.

"Faktem je, že zatím není definitivně nic rozhodnuto. Pravdou ale je, že se vede celonárodní debata o bezpečnostní situaci. Aktuálně finská vláda zpracovává zprávu, která bude vstupem do diskuze v parlamentu. Zpráva by měla zhodnotit aktuální bezpečnostní situaci, a to včetně kybernetické či energetické bezpečnosti země. Na základě debaty by mělo dojít k nějakému rozuzlení. V pondělí vyšel již několikátý průzkum veřejného mínění, a Finové podporují ze 68 procent vstup do NATO. Zdá se tedy, že jde o stabilní podporu takového kroku. Co je zásadní, že se k tomu přiklání i politická reprezentace, a to ve smyslu i stran, které dříve byly proti vstupu do NATO. Říkám ale, že nic není rozhodnuto, ale vede se historicky nejsilnější debata ohledně přidání se k Alianci. Paradoxně donedávna bylo Finsko ohledně takového téma spíše rezervované. V tomto rozměru významně Finsko spolupracuje se Švédskem, ale dnes se vedou debaty už takovým směrem, že i kdyby Švédsko odmítlo vstoupit do NATO, tak Finsko by vstoupilo i bez něj, pokud to vyhodnotí jako správný krok," popsal situaci ve Finsku velvyslanec Adam Vojtěch pro ŽivotvČesku.cz.

Finský parlament minulou středu zahájil debatu o potenciálním členství země v NATO a ve Finsku nyní převládá pocit, že vzhledem k agresivitě a nepředvídatelnosti Ruska může bezpečnost zajistit pouze článek Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně.

Ruské a separatistické ozbrojené síly plně ovládly ukrajinské město Lysyčansk, přestože Ky...

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.

Zavřít reklamu