Hrozí další válka, zaskočený bude tentokrát Vladimir Putin. Vojenský analytik popsal, jak bude ruská agónie pokračovat

Vladimir Putin (vlevo) vedle náčelníka Ivana Buvalceva
Vladimir Putin (vlevo) vedle náčelníka Ivana Buvalceva
Foto: Profimedia
Josef Šťastna | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 18. 3. 2022

Rychlá vojenská operace na Ukrajině, na kterou měl podle ruského scénáře demokratický svět hledět s »otevřenou pusou«, se změnila v konflikt, ve kterém Rusko nemůže nic vyhrát. Je o tom přesvědčen vojenský analytik Lukáš Visingr. Pro ŽivotvČesku.cz vyloučil, že by se konflikt mohl rozšířit do Pobaltí, ale předpověděl, že nová válka může Putina přece jen čekat. Hrozí přitom přímo v Ruské federaci.

Podle ruské analýzy měla být »mírová operace« na Ukrajině rychlou záležitostí. Kreml okupační tendence ukryl pod pojmy »denacifikace« a »demilitarizace«, výsledkem přitom měl být pád kyjevské vlády a odzbrojení země. Jenže ruský plán selhal a nezdá se, že by Kreml měl připravenou záložní variantu, jak postupovat v zemi, která ruské vojáky nejen nevítá jako osvoboditele, ale klade tuhý hrdinský odpor.

Objevují se názory, že Ukrajina měla být po Gruzii a Krymu dalším »soustem« pro Vladimira Putina, který se zřejmě chce do dějin zapsat jako muž, který dokázal zvětšit »državy« Ruské federace. Po Ukrajině měly následovat další zóny, o které Rusko jeví dlouhodobý zájem.

Podle deníku The Sun se v ruské armádě probíral scénář, jak a kdy proniknout do pobaltských států. To už by byl krok, který by přímo mířil na členské státy NATO, a kvůli předpokládané masivní reakci Severoatlantické aliance by svět skutečně stál na prahu 3. světové války.

Vojenský analytik Lukáš Visingr je přesvědčen, že takový scénář je nyní nerealizovatelný. A je otázkou, zda by vůbec mohl být realizovatelný v budoucnu. Operace na Ukrajině odsává Kremlu každý den obrovské finanční prostředky, navíc na ruskou ekonomiku začínají mít katastrofální dopad sankce, ke kterým přistoupily nejen EU a USA, ale řada států i firem po vlastní ose.

"Myslím si, že do konfliktu se už nikdo přímo nezapojí, už to bude jen na Rusku a Ukrajině. Možná se případné zapojení nedá vyloučit snad jen v případě Běloruska. Bude záležet nejen na Lukašenkovi, ale také na běloruské armádě. Šíří se zprávy, že Lukašenko do konfliktu zasáhnout již chtěl, ale nejvyšší armádní velení se tomu vzepřelo. V případě Běloruska zapojení do konfliktu vyloučit nemohu, další země se ve prospěch Ruska ale angažovat nebudou. Podle mě je zcela vyloučené, aby se Rusko pokusilo do války zapojit státy NATO, Rusové budou mít dost starostí na Ukrajině," vysvětlil vojenský analytik pro ŽivotvČesku.cz s tím, že ekonomická krize, do které se Ruská federace propadá, časem prověří soudržnost celé »říše« jakožto geopolitického subjektu.

Zejména na Kavkaze jsou dlouhodobě silné separatistické tendence, které byly »uspány« jen díky tomu, že se loajalita k Moskvě vyplácela. Je předpoklad, že právě na těchto regionech začne Moskva při prohlubující se krizi šetřit. Doutnajícím regionem, který Lukáš Visingr vypíchl, je Čečenská republika.

"V Rusku je spousta etnických republik, jejichž loajalita ke Kremlu stoupá a padá na základě toho, zda z Moskvy tečou peníze. V momentě, kdy z Moskvy peníze přestanou téct, tak lokální vůdci přestanou být ke Kremlu loajální. Například čečenský prezident Ramzan Kadyrov už jednou přeběhl směrem k Rusku, proč by tedy nepřeběhl podruhé? Jeho loajalita k Putinovi je něčím podmíněná, pokud tato podmínka zmizí, tak Kadyrov nebude mít žádnou motivaci se Putina držet. Kadyrov je možná do určité míry šílenec, ale není to politický hlupák," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz Lukáš Visingr s tím, že na počátku celé krize byla ruská snaha podmanit si Ukrajinu, ale konečnou fází může být válka na území federace, která ji destabilizuje a rozštěpí na satelity, které nebudou chtít být závislé na Kremlu.

Kdo je Ramzan Kadyrov:

  • Ramzan Kadyrov je synem bývalého čečenského prezidenta Achmata Kadyrova. V první čečenské válce za nezávislost bojoval po boku svého otce Achmata Kadyrova proti ruské armádě.
  • V roce 1999 ale přešel na druhou stranu a Rusko začal podporovat. Poté, co ruská armáda v červenci 2000 ovládla Groznyj, byl Achmat Kadyrov jmenován hlavou republiky a z jeho syna Ramzana se stal náčelník prezidentské bezpečnostní služby. Jeho otec byl v roce 2004 zabit při atentátu, o tři roky později se Ramzan Kadyrov s požehnáním Ruska stal prezidentem Čečenské republiky.
  • Vztahy mezi Putinem a Kadyrovem jsou do jisté míry ambivalentní. Kadyrov vyjadřuje bezmeznou loajalitu Kremlu, zároveň posiluje autonomii Čečenska. Vladimir Putin dosud neměl zájem rozsáhlou čečenskou autonomii omezovat. Ruský opoziční politik Ilja Jašin například tvrdí, že Čečensko je islámským státem ve státě, kde platí pravidla, která Kreml přehlíží.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.