Jen 11 minut chůze denně zabrání desetině předčasných úmrtí. K hubnutí je ale potřeba více, říká lékařka
V době, kdy jsou civilizační onemocnění na vzestupu, je pozitivní slyšet, že k tomu, aby člověk výrazně zlepšil své zdraví, stačí poměrně málo. Vědci z Cambridgeské univerzity zjistili, že pouhých 11 minut pohybu denně stačí k tomu, aby nedošlo k jednomu z deseti předčasných úmrtí. Řeč je však čistě o »přežití«. Pokud by chtěl člověk také hubnout, musel by se hýbat podstatně více, uvedla pro ŽivotvČesku.cz lékařka interní medicíny Kateřina Cajthamlová (60).
Většině lidí se bohužel nedaří cvičit alespoň 150 minut týdně, jak doporučují odborníci. Vědci z Cambridgeské univerzity ale došli k závěru, že lepší je alespoň minimální pohyb než celodenní posedávání na gauči.
Tým vědců analyzoval stovky předchozích studií o přínosech fyzické aktivity a zjistil, že i polovina doporučeného pohybu může zabránit každému dvacátému kardiovaskulárnímu onemocnění a skoro každému třicátému případu rakoviny. V praxi se přitom jedná o pouhých 75 minut pohybu týdně, což znamená 11 minut denně. Může to být například rychlá chůze, jízda na kole, chození po horách, tanec nebo tenis.
"Měli byste cítit, že se hýbete, vaše srdce bude bít rychleji, ale nebudete mít nutně pocit, že se zadýcháváte," říká vedoucí výzkumu Soren Brage. Podle jeho zjištění takové množství pohybu snižuje riziko vzniku srdečních onemocnění a mrtvice o 17 procent a rakoviny o 7 procent.
Jak vysvětlila lékařka Kateřina Cajthamlová, kterou televizní diváci znají například z pořadu o hubnutí a zdravém životním stylu Jste to, co jíte, jedná se skutečně o pouhé minimum, které vlastně není úplně optimální. Lidé mají podle ní dnes výrazně méně pohybu, než by bylo vhodné.
"Dneska je ten trend 10 000 kroků denně, ale to je bohužel množství chůze, které je nedostatečné z hlediska nejen hubnutí, ale vlastně i zdraví obecně. Možná by s přivřenýma očima mohlo stačit pro nepříliš aktivního muže, pro ženu však ne, protože ta potřebuje pohybu mnohem více," uvedla pro ŽivotvČesku.cz odbornice s tím, že muži a ženy byli evolucí uzpůsobeni k různým činnostem, a proto jejich organismy pracují různě.
Zatímco muži fungovali jako lovci, což obnášelo především tiché čekání v lese na zvěř, ženy jako sběračky byly celý den v pohybu, a tak se jejich organismy přizpůsobily většímu množství pohybu, který však již dnes nemají.
"Takové naprosté minimum, které by žena měla mít, je zhruba 12 hodin chůze nebo podobného pohybu týdně. Ještě za socialismu měla přitom průměrná maminka na mateřské tak 28 hodin pohybu týdně, což už je množství, které se mohlo projevit i na kondici," popsala Kateřina Cajthamlová pro ŽivotvČesku.cz.
Dodržet doporučené množství pohybu se ale podle britské studie zdaleka nedaří každému. Dva ze tří lidí uvádějí, že provozují méně než 150 minut - to je dvě a půl hodiny - intenzivního cvičení týdně, méně než jeden člověk z deseti pak cvičí více než 300 minut, tedy pět hodin týdně.
Aby člověk zvládl alespoň doporučené minimum, mohlo by mu stačit pouze změnit návyky, například chodit do práce pěšky nebo jezdit na kole místo autem. Doporučuje se také krátce posilovat svaly, a to alespoň dvakrát týdně. Vhodná je například jóga, pilates, zvedání činek, těžká práce na zahradě a nošení těžkých nákupních tašek.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
