Jízdní řád chudoby v ČR: Ekonom Lukáš Kovanda odpověděl na dotaz, kdy Češi opět začnou žít jako před pandemií a válkou

Lukáš Kovanda
Lukáš Kovanda
Foto: Profimedia
Rudolf Šindelář | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 6. 8. 2022

Výrazný růst cen způsobuje, že 81 procent takzvaných nízkopříjmových Čechů zažívá zhoršení své finanční situace. Pouze 16 procent lidí s nízkým příjmem má takové výdělky, že bez problémů zaplatí své základní životní potřeby. Vyplývá to z červnového průzkumu společnosti Provident Financial mezi 800 respondentů pro projekt Neviditelní. Na 1,153 milionu Čechů je podle analýzy součástí nízkopříjmových domácností. Už dříve žili často od výplaty k výplatě a nyní se jejich situace významně zhoršila. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila ekonoma Lukáše Kovandu s dotazem, kdy Češi opět začnou bohatnout - tedy ocitnou se ekonomicky v podobném období, jako tomu bylo před pandemií koronaviru a následně války na východě Evropy.

Nízkopříjmové jsou domácnosti, jejichž společné příjmy sice většinou pokryjí základní životní potřeby, ale neumožňují vytvořit finanční rezervu. Tyto domácnosti tak špatně reagují na neočekávané výdaje. To se projevuje zejména v posledním roce, kdy vysoká inflace zdražuje především nezbytné výrobky a služby.

Z výzkumu pro projekt Neviditelní vyplynulo, že 11 procent nízkopříjmových Čechů nezvládne zaplatit své běžné výdaje, dalších devět procent to dokáže jen za použití úspor. Čtvrt milionu lidí tak nemá na základní životní potřeby. I když domácnost zvládne zaplatit alespoň základní potřeby jako jídlo, mají nízké příjmy jiné závažné dopady. Rodiny například nemohou poskytnout dětem peníze na kroužky, školy v přírodě a jiné aktivity. Nemají ani možnost žádat například o hypotéku.

Ve vile VyVolených patřila jednoznačně k nejkontroverznějším účastníkům reality show. Někteří mají stále v paměti Reginu Holáskovou (44), která si fantastické křivky udržuje i 17 let od doby, kdy soutěž, v níž vydržela 71 dní, opustila. V současnosti žije v rekreačním objektu u Brněnské přehrady a redakci ŽivotvČesku.cz, která ji vypátrala, poskytla rozhovor na kameru. Promluvila nejen o tom, jak v současnosti žije a bydlí, ale i o své dceři a prezidentských volbách.

Nedostatek financí se projevuje i ve schopnosti řešit zdravotní problémy, členové nízkopříjmových domácností proto trpí horším zdravotním stavem. Nejčastěji mají lidé problémy se zády a klouby (34 procent), zuby (13 procent) nebo trpí cukrovkou, vysokým tlakem či nadváhou (19 procent).

Ohledně scénáře, kdy česká společnost se opět dostane do ekonomicky přijatelného období, byl pro ŽivotvČesku.cz přesnější zkušený ekonom.

"Určitě ne ani v příštím roce, tedy roce 2023, protože inflace se bude pohybovat okolo deseti procent, ale možná ani to ne, ale bude o trochu vyšší. Rok 2024 bude také poznamenaný také určitě inflací, poznamenaný i mírou nezaměstnaností. Vidím to nejdříve na rok 2025, ale to je poměrně ještě hodně optimistická varianta," odhadl na dotaz redakce ŽivotvČesku.cz Lukáš Kovanda.

Téměř 70 procent nízkopříjmových domácností si nevede přehled o svých příjmech a výdajích, 35 procent si myslí, že aby člověk mohl důstojně žít, musí vydělávat alespoň 30.000 Kč čistého. To odpovídá zhruba průměrné čisté mzdě, na kterou dosáhne přibližně třetina lidí.

"Bohužel tito (nízkopříjmoví) lidé nemají moc možností, jak se zdražování bránit. Mohou si ke své práci přibrat například brigádu nebo si zvyšovat svoji kvalifikaci. Toto však člověku, který přišel ze směny v továrně, budu těžko vysvětlovat. Nízkopříjmové domácnosti tak mohou spoléhat pouze na solidaritu rodinných příslušníků nebo aktivně začít využívat sociálních dávek," uvedl ředitel Centra ekonomických a tržních analýz Aleš Rod. Přitom 43 procent lidí s nízkým příjmem nevyužívá žádnou pomoc od státu.

Pomoc s drahými energiemi musí vláda podle ekonomů dobře cílit, neměla by být plošná. Nyní...

Na stále rostoucí náklady reagují obchodníci chytrým »švindlem«. Potraviny jsou totiž čím dál tím dražší a řada výrobců řeší, jak to udělat, aby si koncový zákazník kupoval jejich zboží pořád stejně i přes zvyšující se míru inflace. V obchodech si tak mnoho lidí ani nevšimlo, že se zmenšují jejich oblíbené produkty. O tomto jevu pro ŽivotvČesku.cz promluvil ekonom Štěpán Křeček, který je zároveň ekonomickým poradcem premiéra Petra Fialy (58). "Zmenšování balení při ponechání původní ceny je jednou z forem inflace, která se používá hlavně u sortimentu, u kterého jsou lidé citliví na cenu," uvedl.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.