Kardiochirurg Jan Pirk popsal, co nejčastěji přispívá k tomu, že člověku selže srdce

Kardiochirurg Jan Pirk
Kardiochirurg Jan Pirk
Foto: Profimedia
Rudolf Šindelář, ČTK | Redaktor
rudolf.sindelar@zivotvcesku.cz
Publikováno: 15. 8. 2022

Covid-19 byl loni nejčastější příčinou úmrtí, podlehlo mu 18 procent loni zemřelých, téměř 25.500 lidí. Už v roce 2020 byl covid podle statistiků druhou nejčastější příčinou. V předchozích letech byla první ischemická choroba srdeční, infekční nemoci nebyly podle zdravotnických ročenek nejčastější příčinou úmrtí od konce 40. let, kdy začaly převládat nádory a nemoci srdce. Celkově zemřelo loni 139.981 lidí, což bylo nejvíc od konce druhé světové války. Data o příčinách úmrtí přinesl Český statistický úřad (ČSÚ). Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila kardiochirurga Jana Pirka (74), zda situace zejména pokud jde o srdeční nemoci, je skutečně alarmující. Špičkový odborník, který má za sebou více než tři sta transplantací srdce, popsal rizika.

"Na ischemickou chorobu srdeční zemře přibližně polovina lidí, tedy jedna nemoc dělá polovinu toho, co dohromady udělají ostatní nemoci," uvedl pro ŽivotvČesku.cz zkušený odborník.

Pokud jde pak o covid, v roce 2020, kdy epidemie koronaviru v ČR začala, přibylo podle předsedy ČSÚ Marka Rojíčka 15 procent zemřelých proti předchozímu roku. Loni se počet zemřelých zvýšil meziročně ještě o dalších osm procent. Snížila se znovu i naděje dožití, mužům o 1,2 roku na 74,1 roku a ženám o 0,9 roku na 80,5 roku. Přestože v posledních letech rostla, za roky koronavirové epidemie se vrátila o více než deset let zpět.

"Základní příčinou smrti byl covid-19 určen u 14.700 zemřelých mužů a u 10.800 zemřelých žen. Z hlediska věku byl nejčastější příčinou smrti v širokém rozpětí od 40 do 84 let," uvedla vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerová. Podle Rojíčka je to změna proti roku 2020, kdy na covid-19 umírali zejména zranitelnější vyšší věkové skupiny.

Naprostá většina lidí, u kterých byl covid-19 příčnou úmrtí, zemřela v nemocnicích. V roce 2020 jich bylo 89 procent, loni 92 procent. Naopak výrazně se snížil ze sedmi na dvě procenta podíl lidí, kteří zemřeli na covid-19 v sociálním zařízení. "Určitě to můžeme přiřadit důslednějším režimovým opatřením a proočkovanosti klientů a zaměstnanců," uvedl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.

Právě očkování podle něj způsobilo, že takzvaných nadúmrtí nebylo loni ještě víc. Seniorů nad 65 let je očkováno dvěma dávkami přes 90 procent. V době nejvyššího vzedmutí covidové vlny loni v listopadu podle něj očkování chránilo proti úmrtí u 86 procent osob nad 65 let lidi se dvěma dávkami a u téměř 99 procent s posilující dávkou. "Drtivá většina úmrtí se týkala osob, které byly neočkovány nebo měly nedokončené očkování. Naopak posilující dávka výrazně stáhla riziko dolů," dodal. Časem se ale snižuje ochrana vakcín proti nákaze.

Nejčastěji umírali na covid-19 lidé ve věku 60 až 79 let, kde byl příčinou úmrtí u více než pětiny. Míra úmrtnosti na covid, tedy počet zemřelých na počet obyvatel daného věku, se proti roku 2020 zvýšila u nich asi 1,5krát až 2,8 krát. Více ale umírali i mladší, ve věku 30 až 69 let se míra úmrtnosti zvýšila 3,7krát až pětkrát. I u lidí ve věku 25 až 29 let tvořil covid-19 sedm procent úmrtí, byť absolutně se jednalo asi o 20 případů.

Pokud jde o onemocnění srdce, podle Jana Pirka se počet úmrtí nezvyšuje. "Nemyslím si, že více lidí zažívá infarkty. Jsem přesvědčen, že se to drží stále na podobných hodnotách. Informovanost je podstatně lepší, tedy v rámci počtů případů," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.

Příčiny úmrtí statistici analyzují podle listu o prohlídce zemřelého, které vyplňují lékaři. Do něj zapisují jak chorobu, která podle nich smrt způsobila, i nemoci, které k úmrtí podle jejich soudu přispěly. Často souvisely se špatným životním stylem jako obezita nebo vysoký krevní tlak čili hypertenze. "Hypertenze přímo souvisela či ke smrti přispívala ve čtvrtině úmrtí na covid-19, diabetes téměř v pětině případů a ischemická choroba srdeční u 15 procent," uvedli statistici v prezentaci. Podle Rojíčka se na zvýšení podílu covidu-19 mezi příčinami úmrtí mohlo projevit i zpřesňování metodiky vykazování.

"Genetika je jeden z rizikových faktorů a my ten jeho vliv může velmi dobře podpořit tak, že budeme kouřit, přejídat se, nehýbat se a neléčit si třeba vysoký krevní tlak či cukrovku," zdůraznil pro ŽivotvČesku.cz Jan Pirk, že stejně jako u covidu, tak i v rámci infarktu hraje roli několik dalších faktorů.

Druhou nejčastější příčinou úmrtí byla již zmíněná ischemická choroba srdeční (13 procent), při níž srdce přes tepny zúžené usazováním tuků nedokáže čerpat dost krve a postupně odumírají jeho části. Třetí nejčastější bylo cévní onemocnění mozku neboli lidově mrtvice (pět procent). Jejich podíl v covidových letech se snížil, naopak více je příčin souvisejících s onemocněními jater.

Nemoci srdce a rakovina patří podle statistiků mezi nejčastější příčiny úmrtí od doby, kdy se podařilo díky očkování vymýtit smrtelná infekční onemocnění.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.