Kdo se nedožije správného věku, má smůlu. Ekonom Křeček ukázal slabinu ve vládním přidání důchodcům
Komentář: Vláda schválila důchodovou novelu, podle níž by se lidem od 80 let mohl každých pět let zvýšit důchod o 500 korun. Záměr pomoci starším seniorům je podle ekonoma Štěpána Křečka správný, problém ale vidí ve způsobu provedení. Pro ŽivotvČesku.cz upozornil, že systém vytváří zbytečné »schody«, kvůli nimž může část lidí zůstat bez přilepšení jen proto, že se nedožije další věkové hranice.
Kabinet schválil změny v důchodovém systému, které mají od příštího roku více zohlednit vysoký věk seniorů. Zásluhová procentní část penze by se měla zvyšovat o 500 korun v 80, 85, 90 a 95 letech, ve 100 letech pak o tisíc korun. Dosud se podle věku přidává tisícikoruna v 85 letech a 2000 korun při dosažení sta let.
Když se dožijete stovky, dostanete litr k důchodu!
— Jura Háček 🇨🇿🇪🇺🇺🇦 (jirka maso :) (@jura_haczek) July 20, 2026
A to se vyplatí... tak ne, že zdechnete v devadesáti devíti, vy lamy!
Díky, Andy. pic.twitter.com/SYZy8MJ6MO
Záměr vláda vysvětluje tím, že ve vyšším věku lidem rostou náklady, zejména kvůli zdravotnímu stavu a péči. Právě tato logika podle ekonoma Štěpána Křečka dává smysl. Problém ale vidí v technickém nastavení.
"To, že je tady problém u takzvaných starodůchodců, kterým se penze zpravidla vypočítávala z nižších výplat, než jsou dnes, a kvůli tomu mají často nižší důchody než nově nastupující senioři, je pravda," řekl Křeček pro ŽivotvČesku.cz.
Podle něj je správné, že se vláda snaží této skupině pomoci. Starší senioři podle ekonoma zároveň často nesou vyšší výdaje spojené se zhoršujícím se zdravotním stavem.
"Starosenioři mají zvýšené náklady především v souvislosti se zhoršujícím se zdravotním stavem. Snaha pomoci jim je určitě správná," uvedl.
Tím ale pochvala končí. Křeček upozorňuje, že dávkové systémy mají být nastaveny co nejspravedlivěji a předvídatelně. Pokud v nich vznikají skoky, část lidí je může vnímat jako nespravedlnost.
"Formu provedení považuji za nevhodnou. V dávkových systémech se snažíme dosáhnout co největší míry spravedlnosti. Ve chvíli, kdy v systému vytváříme schody, může být spravedlnost mnohými vnímána tak, že jí není dosahováno," vysvětlil ekonom pro ŽivotvČesku.cz.
Jádro problému je jednoduché. Senior, kterému bude 84 let, na další skokové přidání ještě nedosáhne. Pokud zemře dříve, nedostane z navrženého zvýšení nic. Naopak člověk, který se dožije 85 let, získá přilepšení najednou.
"Když někomu bude 84 let, ještě na valorizaci nedosáhne. A když zemře, nikdy se jí nedočká. Kdybychom to navyšovali postupně, třeba od 80 let každý rok o 100 korun, bylo by to férovější. Nevznikaly by tam takzvaně »zuby«," popsal Křeček.
Podle něj by lineární model lépe odpovídal realitě stárnutí. Zdravotní stav ani životní náklady se totiž nezhoršují skokově jednou za pět let, ale postupně. Stejně tak by podle něj mělo přicházet i přilepšení.
"Kdyby se po 80. roce každý rok důchodci přidala stovka navíc, přineslo by to něco i těm, kteří se dožijí třeba 84 let. Takhle čtyři roky z návrhu nemají nic. Pak když se dožijí 85 let, přijde skokové zlepšení, ale potom zase žádné další zlepšení nepřichází až do další hranice," řekl pro ŽivotvČesku.cz Křeček s tím, že vláda míří na skutečný problém, ale volí nástroj, který může část seniorů zbytečně nechat před pomyslnou cílovou páskou.
Politicky zní pětistovka v 80, 85 nebo 90 letech srozumitelně. Lidsky už méně, pokud člověk skončí těsně před věkovou hranicí, od níž by měl nárok na další přidání. Křeček proto varuje před systémem, který rozděluje seniory podle toho, zda se dožili »správného« věku.
"Místo schodů je v dávkových systémech lepší lineární přístup, kdy se situace postupně vylepšuje a není závislá na tom, kdo má jaké štěstí a jakého věku se dožije," uvedl ekonom.
Podle něj právě tady může vznikat pocit nespravedlnosti. Návrh sice řeší problém starších penzistů, ale způsobem, který bude mít své vítěze i poražené.
"Ten, kdo se dožije 86 let, už si tu pětistovku po 85. roce užije. Ale ten, kdo má smůlu a dožije se jen 84 let, další navýšení mine a nedostane z toho ani korunu. Tam může vznikat pocit nespravedlnosti," doplnil Křeček pro ŽivotvČesku.cz.
Novela počítá i s tím, že od roku 2028 by se penze znovu zvyšovaly lidem, kteří pracují v důchodovém věku. Zaměstnancům by sociální správa přidávala automaticky, živnostníci by museli požádat. Tato část návrhu má motivovat seniory k delšímu pracovnímu zapojení a zajistit jim vyšší příjem ve stáří.
Z novely naopak vypadl návrat k vyšší valorizaci penzí o polovinu růstu reálných mezd místo nynější třetiny. Proti se postavilo ministerstvo financí, které žádá přesnější výpočty dopadů. Podle vládních politiků se má valorizace i strop důchodového věku dostat do další novely.
Právě rozpočtové dopady budou pro další debatu zásadní. Podle podkladů ministerstva práce by výdaje na přidávání podle věku a práci v důchodu postupně rostly. V nejmírnějším scénáři mají do roku 2060 stoupnout z 2,6 miliardy korun na 60,8 miliardy korun ročně.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
