Kolektivní imunity dosáhnout nelze. Vláda kvůli covidu zapomněla na kampaň ke chřipce, říká imunoložka Zuzana Krátká

Koronavirus – ilustrační foto
Koronavirus – ilustrační foto
Foto: Jan Handrejch / Právo / Profimedia
Josef Šťastna | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 12. 9. 2021

Imunoložka Zuzana Krátká, která působí ve Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků (SMIS) je přesvědčená, že nejhorší etapu koronavirové krize má Česko za sebou. "Podle mého názoru my už máme tuto vlnu za sebou, prožili jsme to od ledna, kdy jsme měli 30 tisíc mrtvých a obrovské počty hospitalizovaných. Ministerstvo zdravotnictví se snaží vnutit představu, že k nám teprve ta vlna dojde, podle mého názoru ale u nás už skončila," uvedla imunoložka pro ŽivotvČesku.cz.

Paní doktorko, jak hodnotíte momentální vývoj koronavirové krize a jak podle vás bude situace v České republice vypadat na podzim?

Myslím si, že v České republice už to nejhorší máme za sebou. To jsem se snažila sdělit i při jednání zdravotního výboru ve Sněmovně, ale možná jsem tam spíše vypadala jako člověk, který blouzní. Byla jsem tam pozvána jako zástupce SMIS (Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků). Ředitel ÚZIS Dušek nás informoval o tom, že brzy bude v ČR stejná situace jako v Německu a Rakousku – tedy budou významně stoupat počty nemocných a hospitalizovaných osob. Oponovala jsem mu tím, že si myslím, že my jsme naopak tyto státy předběhli. My už nyní máme 15,6 procent lidí, kteří měli pozitivní PCR test, kdežto v Rakousku je to 7,8 procent a v Německu je to 4,84 procent. Mají nízkou promořenost, tím pádem vlna, která tam nyní přichází s deltou, způsobuje, že tam roste velmi rychle počet nemocných osob a stoupají i počty lidí v nemocnicích. Podle mého názoru my už máme tuto vlnu za sebou, prožili jsme to od ledna, kdy jsme měli více jak 30 tisíc mrtvých a obrovské počty hospitalizovaných. Delta je u nás už od června, ale nešíří se, je tu klid, trochu se jen »zhouply« počty pozitivních mladých osob a dětí. Samozřejmě, že na podzim tu budou nemocní mezi neimunními osobami, ale vesměs půjde o lehké virózy a asymptomatické průběhy. Ptali jsme se na zdravotním výboru, kolik z PCR pozitivních lidí má klinické příznaky, bylo řečeno, že je to 6 procent. To opravdu nejsou strašlivé počty. Tedy u mladých osob a dětí probíhá infekce asymptomaticky, přesto je tlačíme na očkování... Měli bychom hlavně očkovat seniory, kteří mají vysoké riziko vážného průběhu onemocnění, pokud již covid neprodělali. A případně lidi středního věku, u kterých jsou častější dlouhodobé zdravotní problémy po covidu.

To je poměrně kontroverzní názor. Proč je pro děti a mladé lidi podle vás výhodnější covidovou virózu prodělat, než podstoupit očkování?

Děti obecně infekci koronavirem zvládají asymptomaticky nebo s velmi lehkým průběhem. Mají velmi dobře trénovanou imunitu na virové infekce. Velmi účinná je u nich buněčná imunita. Více infekční a častější klinický průběh mají středoškoláci či vysokoškoláci, ale i u nich jsou průběhy nemoci relativně mírné. Riziko hospitalizace a úmrtí je velmi nízké. Britská vakcinologická společnost nedoporučuje očkování dětí. Výjimku tvoří děti se zdravotními riziky, které mají třeba diabetes nebo jsou obézní, nebo mají chorobu, která se může zhoršit, pokud by prodělaly covid. V takových případech je očkování na místě. Pokud je někdo hodně aktivní, potřebuje sportovat či cestovat, tak se očkování nevyhne, ale je to spíše kvůli společenským a politickým důvodům.

Představme si jedince, který je zdravý, sportuje, je nekuřák, žije aktivně a je mu 40 let. Měl by takový aktivní zdravý čtyřicátník uvažovat o očkování? Nebo už od 30 let je tu riziko? Kde je podle vás ta hranice, kdy člověk by měl jít na očkování?

U lidí ve středním věku může covid proběhnout lehce, ale mohou se objevit dlouhodobé důsledky onemocnění, jak jsem se dozvěděla na právě proběhlé imunologické konferenci v Ústí nad Labem. Kolegové z Hradce Králové tam měli přednášku o tom, jak se i několik týdnů až měsíců po prodělaném onemocnění mohou projevit důsledky covidu projevující se například velkou únavou či zadýcháváním se. Postihuje to i lidi jinak dříve zcela zdravé. Tedy očkováním se asi těmto obtížím dá vyhnout. Očkování po nemoci se doporučuje, ale ideálně jen jednou dávkou, nicméně si myslím, že v případě průkazu protilátek po prodělaném onemocnění to není třeba.

Podle viroložky Hany Zelené je Česká republika v souvislosti s koronavirem ve zcela jiné situaci, než byla v zimě a na jaře. Vedoucí oddělení virologie Zdravotního ústavu v Ostravě je přesvědčená, že v Česku je vysoká míra imunity v populaci. Hana Zelená navrhuje, aby se při hodnocení epidemie braly v potaz těžké případy, nikoliv záchyt pozitivity na základě testů. "V případě, že se dál budou testovat zdraví lidé, tak budou záchyty i u těchto zdravých, kteří nemají žádné příznaky, budou se ale evidovat ve statistikách a na základě toho se budou vydávat čísla, kterými se bude strašit veřejnost, na základě toho možná přijdou další restriktivní opatření. To je ale chyba, jsem v jiné situaci, než jsme byli před rokem," vysvětlila Hana Zelená pro ŽivotvČesku.cz.

Ministerstvo zdravotnictví hojně používá pojem kolektivní imunita s tím, že až se podaří proočkovat nějakých 75 až 90 procent populace, tak za epidemií uděláme »tečku«, protože budeme mít kolektivní imunitu. Je to podle vás možné?

Kolektivní imunity dosáhnout nelze, protože očkování neposkytuje tak velkou ochranu, že se očkovaný člověk nenakazí. Můžeme jen nějak určit ideální počty lidí, které by měly být imunní, aby nedošlo k přetížení zdravotnického systému a kolapsu nemocnic. Při tom je třeba počítat jak s přirozenou imunitou, tak s imunitou po očkování. Nejvyšší proočkovanost resp. imunita musí být v rizikových nejvyšších věkových skupinách, tady by bylo dobré dostat se na 90 procent. Ale i v této skupině budou lidé, kteří po naočkování budou vůči nemoci dál citliví, protože očkování u nich nevyvolá dostatečnou imunitní reakci. U seniorů by bylo vhodné změřit hladiny protilátek a případně je přeočkovat třetí dávkou. V nižších věkových skupinách už může být zastoupení imunních lidí nyní nižší, protože zátěž pro nemocnice nepředstavují. Ale nepodceňujme počty již přirozeně imunních osob v populaci. SMIS provedlo v červnu studii u středoškoláků na gymnáziu v Havlíčkově Brodě a zjistili jsme, že ze 196 zkoumaných studentů už polovina má protilátky. Další třetina studentů protilátky sice neměla, ale jak jsme pomocí dotazníku zjistili, už byla vystavena koronavirové infekci, když byli doma v karanténě se svými rodiči. Může se tedy jednat o osoby, které jsou rezistentní, otázkou je, zda příště onemocní nebo ne. Pak zbývají děti, které protilátky nemají a s covidem se nesetkaly. Studie naznačuje, že školní kolektivy máme vysoce promořené a odolné, a je zbytečné v případě výskytu infekce ve třídě všechny děti dávat do karantény. Děti po nemoci jsou stejně nebo více odolné než děti naočkované. Úředníci z ministerstva zdravotnictví si zatím nepřipouštějí nízkou účinnost vakcinace, kterou hlásí Izrael. Tam je u starých osob účinnost pouze 40 procent, to znamená, že z deseti očkovaných lidí zůstanou 4 zdraví a 6 chytne infekci. My očkované lidi netestujeme, tedy je možné že si deltu ve společnosti šíříme pomocí očkovaných osob, které infekci prodělají asymptomaticky nebo s mírnými příznaky, ale mohou ji šířit. Zachytíme jen neočkované lidi, které testujeme častěji.

Chápu tedy dobře, že by bylo ideální testovat i očkované?

Můj názor je takový, že by bylo dobré postupně ustoupit od testování lidí bez příznaků. Naprostá většina populace už nějakou imunitu má. Imunolog Vojtěch Thon dělal v březnu studii, která ukázala, že pozitivitu na protilátky má už 50 procent lidí v jeho třicetitisícovém souboru osob. K tomu máme více než 60 procent dospělé populace naočkované, oboje se sice překrývá, ale plyne z toho, že 70 až 80 procent lidí už imunitu má. Zbývá tedy 30 procent lidí, kteří jsou k viru buď rezistentní nebo citliví. V tuto chvíli bych testovala jen lidi, kteří mají klinické příznaky a jdou k lékaři.

K podzimu každý rok patřila chřipka. Loni se chřipka nedostavila. Jak to podle vás bude letos? Je mezi chřipkovým virem a virem SARS-CoV-2 nějaký vztah?

V loňském roce chřipka nebyla, ale neznamená to, že by se ztratila z povrchu zemského. Letos se chřipka už objevuje v Indii, takže časem tu bude. Chřipka mutuje jinou technikou než koronavirus, je důležité očkování proti chřipce mít každý rok nové. Obávám se, že naše vláda kvůli očkování a testování covidu zapomněla na mediální kampaň k očkování na chřipku. Také se bojím, že lidé jsou už všemi nařízeními tak otrávení, že na chřipku budou »kašlat«. Je důležité informovat seniory, aby to nepodcenili. Vloni hygienická pravidla byla velmi přísná, asi pomohla chřipku zastavit. Jak to bude letos, to je těžké odhadovat.

Během úterý v Česku přibylo 599 potvrzených případů koronaviru, to je nejvíc za jeden den ...

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.

Zavřít reklamu