Nemůže na poprvé od nás čekat jen hezké věci, popisuje babička Terezy Hlůškové, jaké bude setkání v ČR s vězněnou vnučkou

Profimedia
Zadržená Češka Tereza Hlůšková
Foto: Profimedia
Josef Šťastna | Redaktor
josef.stastna@zivotvcesku.cz
Publikováno: 4. 11. 2021

Pětadvacetiletá Tereza Hlůšková by se měla podle předpokladu ministerstva zahraničí vrátit do České republiky už v dalším týdnu. V pondělí 1. listopadu si vyslechla verdikt odvolacího soudu, který ji zprostil obžaloby. V Pákistánu si od roku 2018 odpykávala více než osmiletý trest za pašování heroinu. Scénář toho, až se po dlouhém odloučení setká s nejbližšími, bude psát sám život. Redakci ŽivotvČesku.cz poskytla exkluzivní rozhovor její pětašedesátiletá babička z matčiny strany Věra S., která se zprávu o osvobozujícím verdiktu dozvěděla při cestě na poštu. "Byl to samozřejmě obrovský šok a slzy radosti," přiblížila seniorka žijící v Uherském Hradišti svou reakci na zprávu, že brzy bude moct znovu obejmout svou vnučku.

Nejdříve tento pátek bude ministerstvo zahraničí znát přesné znění rozsudku, uvedla pro ŽivotvČesku.cz mluvčí rezortu Eva Davidová. V něm by měla být odpověď k doposud oficiálně nezodpovězené otázce, co přesně stojí za osvobozujícím verdiktem. Podle tvrzení advokáta vězněné Češky došlo k procesním pochybením. Konkrétní termín propuštění Terezy Hlůškové zatím není znám, tamní soudy musí dokončit procesní úkony, které by měly trvat v řádu dnů.

Babička Terezy Hlůškové v exkluzivním rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz prozradila, jaká budou její první slova, až se shledá se svou vnučkou. Promluvila také o jejím dětství či korespondenci, kterou jí zasílala do pákistánského vězení. Zároveň Věra S. redakci požádala, aby v rozhovoru byly vynechány otázky v souvislosti s propuštěním a převozem člena její rodiny do ČR. Redakce se také z důvodu zachování určité míry soukromí rozhodla, že nezveřejní celé jméno babičky vězněné Češky a snímek její osoby, který se svolením poskytla, opatří černou páskou.


Bezmála čtyři roky ve vězení v cizí zemi. Tak dlouho, paní Věro, vaše vnučka strávila v pákistánském vězení, než odvolací soud rozhodl o zproštění obvinění. Poměrně brzy by se Tereza měla dostat zpět domů. Vybavíte si vaši první emoci, když jste se tuhle zprávu dozvěděla?

Já zrovna nesla balík na poštu, který jsem chtěla Terezce poslat. Volala mi do toho její kamarádka z Pákistánu. Já tedy anglicky neumím, ale že je Tereza »free« (volný, svobodný, pozn. red.) jsem rozuměla. Byl to samozřejmě obrovský šok a slzy radosti.

V rámci naší dohody jsem limitován dotazy, ale jsem přesvědčený, že řadu lidí, kteří osud vaší vnučky sledují, by zajímalo, jaká budou vaše první slova, až se s Terezou shledáte?

Budou to slova lásky i pokárání. Nemůže od nás napoprvé čekat jen hezké věci. Určitě ji nepochválím, ale to už jsme si za ty čtyři roky vyříkaly v dopisech.

Snažím si teď představit, jaké emoce jste musela za celou dobu prožít. Když budu nahlas přemýšlet, na samém začátku to nejspíš byly velké obavy o Terezu. Dokážu si představit, že časem jste měla trošku na ni vztek a možná chvílemi i pocity bezmoci, jak to skončí. Ale nakonec převládla naděje a teď silná radost. Tu jste ale musela, domnívám se, zažívat pokaždé, když jste od Terezy dostala nějakou zprávu, dopis, který vás ujistil, že je s ní vše v pořádku. Spočítala byste, kolik dopisů jste si za necelé čtyři roky odloučení vyměnily?

Přiznám se, že ani nevím, kolikrát jsme si psaly. Ona v dopisech pořád vzpomínala na dětství. Jednou mi i volala. Měla povolené zavolat, když probíhaly soudy. Volala, ale nezmohly jsme se na kloudnou větu, pořád nám jen tekly slzy...

Nová vládní opatření vedou k šíření onemocnění covid-19 očkovanými. Je o tom přesvědčen právník Tomáš Nielsen, který pro redakci ŽivotvČesku.cz popsal, proč bylo podáno trestní oznámení na hlavní hygieničku Pavlu Svrčinovou. "Mimořádná opatření, která byla nedávno zavedená, dávno nesměřují k likvidaci epidemie," řekl pro ŽivotvČesku.cz muž, který v roce 2019 získal titul Právník roku.

Aby se rozhovor netočil jen kolem emocí, odbočme. Předpokládám, že budete jako většina žen ve vašem věku dobrá kuchařka a Tereza si řadu vašich pokrmů oblíbila. Až bude možnost, jaké první jídlo jí připravíte?

(Usmívá se) Těším se, že jí udělám rajskou polévku, kterou miluje.

To jí nejspíš uděláte radost. Hádám, že se musí těšit už teď na poctivou polévku od babičky, protože pákistánská kuchyně je dost odlišná od té naší. A zvykat si asi nebylo jednoduché. Když jsme ale teď narazili na vaření, napadá mě, jak na tom byla vlastně Tereza s koníčky a se školou? Měla v dospívání nějaké ambice, kterých chtěla dosáhnout?

Učila se výborně. Byla na gymplu, ale utekla před maturitou. A snila o tom, že bude létat do světa. Vzor asi neměla, nebo o tom nevím. Chtěla být slavnou modelkou, ale vzala to ze špatného konce.

Asi by vám teď dala za pravdu. Co si vybavuji, tak to dříve v médiích podobně popisovaly i její kamarádky z Uherského Hradiště, že snila o světě profesionálního modelingu. Tušíte, v kolika letech začala po takové kariéře toužit?

Já si pamatuji, že když byla hodně malá, tak seděla na židli a vedle sebe měla malý kufřík. Ptali jsme se jí, co dělá a ona vážně říká: Sedím na letišti a čekám na letadlo. Takto vydržela sedět i půl hodiny. Už tenkrát o tom snila. Pak si hrála na poštu, chodila s kočárkem okolo stolu a říkala, že hledá poštu, pořád nám říkala, že musí najít poštu. Už od mala byla hodně do světa. A také se pořád smála, spolu jsme se hodně nasmály. Ona je moc hodná holka, já se hlavně těším, že se zase budeme smát.

V pondělí před domem Veroniky Žilkové (60) v pražském Suchdole zaparkovalo vozidlo rychlé ...

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.

Zavřít reklamu