Pavel ukázal, že také dovede kousnout. Politolog vidí ve vetu další kolo války mezi Hradem a vládou
Komentář: Prezident Petr Pavel vetoval spornou novelu rozpočtových pravidel a premiér Andrej Babiš z ANO mu okamžitě vrátil úder. Označil veto za nepromyšlené, nezodpovědné a aktivistické a prohlásil, že vláda udělá vše pro jeho přehlasování. Politolog Josef Mlejnek z FSV UK pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že prezident pro veto může mít věcné důvody, zároveň v něm ale vidí pokračování ostrého souboje mezi Hradem a vládou.
Spor mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládou Andreje Babiše dostal další pokračování. Hlava státu vetovala novelu, která mění pravidla pro sestavování veřejných rozpočtů. Podle Pavla by zákon ohrozil dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a oslabil kontrolu Sněmovny nad veřejnými penězi ve prospěch vlády.
Babiš reagoval ostře. Před odletem na pracovní cestu do Srbska označil rozhodnutí prezidenta za nezodpovědné, nepromyšlené a aktivistické. Podle premiéra Pavel svým vetem ohrožuje například zdravotnictví, obranyschopnost nebo výstavbu. Zároveň zopakoval, že podle něj prezident potvrzuje roli lídra opozice.
"My samozřejmě uděláme vše pro to, abychom toto nezodpovědné veto, nepromyšlené veto, řekl bych, aktivistické veto, prohlasovali," řekl Babiš.
Politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že samotná novela se podle něj dotýká věcí, které mohou být předmětem věcné kritiky. Zároveň upozornil, že detaily aktuálního znění nyní znovu neprocházel, ale princip rozvolnění rozpočtových pravidel byl podle něj problematický už v předchozích debatách.
"Pokud jde o pravidla rozpočtové odpovědnosti, jsou tam samozřejmě věci, které mohou být předmětem věcné kritiky, případně veta," řekl Mlejnek pro ŽivotvČesku.cz.
Podle něj je podstatou sporu snaha vlády uvolnit pravidla, která byla dosud přísnější. Kabinet argumentuje tím, že za současných podmínek by se dostával do rozporu se zákonem a že potřebuje prostor pro sestavení rozpočtu.
Mlejnek však upozornil na riziko, že některé výdaje se mohou přesouvat mimo klasický státní rozpočet tak, aby výsledný schodek vypadal lépe. "Je tam princip, že si ze státního rozpočtu něco odšoupnou na jinou hromádku, pojmenují ji jinak než státní rozpočet, a tím dosáhnou nižších schodků," popsal politolog pro ŽivotvČesku.cz.
Podle něj může takový postup krátkodobě fungovat politicky, ale z hlediska veřejných financí je problematický. "Krátkodobě to může být politicky úspěšný trik. Dlouhodobě to ale finance stejně nabourá a z hlediska mezinárodních institucí to může být velmi průhledné," uvedl.
Mlejnek připomněl, že mezinárodní srovnávání veřejných financí se neřídí jen tím, jak si vláda pojmenuje jednotlivé rozpočtové šuplíky. "Tam nikoho neošálí. Podíl dluhu na HDP si v mezinárodních institucích spočítají tak jako tak," doplnil pro ŽivotvČesku.cz.
Vedle věcné roviny ale politolog vidí ve vetu i jasný politický signál. Podle něj Pavel ukazuje vládě, že i on má nástroje, kterými může kabinetu komplikovat život.
"Tohle veto vnímám jako pokračování sporu Hrad versus vláda. Prezident pro něj má věcné důvody, do kterých se může opřít, ale zároveň chce vládě dát najevo, že také dovede kousnout," řekl Mlejnek pro ŽivotvČesku.cz.
Podle něj prezident ví, že koalice může veto ve Sněmovně přehlasovat. Vládní tábor má k dispozici 108 hlasů, k přehlasování prezidentského veta potřebuje nejméně 101. To ale neznamená, že veto nemá politický účinek.
"Oni si ten zákon stejně prosadí. Prezident ho nemůže úplně zastavit, ale může jim ztížit život. Budou se tím muset znovu zabývat v parlamentu, ztratí čas a energii," uvedl politolog pro ŽivotvČesku.cz.
Právě čas je podle něj v politice často zásadní. Každé opakované projednávání jednoho zákona znamená, že se odsouvají jiné body, které může vláda považovat za důležité.
"Když znovu projednáváte jeden zákon, neprojednáváte jiné zákony, které máte nachystané. Všechno se zdržuje a posouvá. Ta nepříjemnost veta může být i v tom, že vláda ztratí den," vysvětlil Mlejnek pro ŽivotvČesku.cz.
Do věci se navíc může vložit opozice, která podle politologa může prezidentské veto využít k dalšímu prodlužování debaty. "Opozice na tom může postavit zdržovačky a protáhnout to. Nemusí to být pro vládu příjemné," upřesnil pro ŽivotvČesku.cz.
Podle Mlejnka tak Pavel dává kabinetu najevo, že pokud se vztahy budou dál vyostřovat, Hrad nebude jen pasivně přihlížet. "On jim tím říká, že jim také může znepříjemnit život, když na něj budou dál chtít být zlí," uvedl.
Politolog zároveň odmítl Babišovu interpretaci, že by veto reálně ohrožovalo české rodiny nebo fungování státu. Vláda má podle něj dost hlasů na přehlasování, takže novela není definitivně zablokovaná.
"Vzhledem k tomu, že to mohou hravě přehlasovat, tak to nic neohrožuje. Premiér na to reaguje zase tímto způsobem," řekl Mlejnek k Babišově kritice.
Novela má umožnit vládě mimo jiné navyšovat výdaje na obranu nad Sněmovnou schválený rámec až do roku 2036. Výdaje nad dvě procenta HDP by se podle ní nezapočítávaly do schválených výdajových rozpočtových rámců. Kritiku vyvolalo také ustanovení, podle kterého by vláda mohla při zhoršené bezpečnostní situaci navýšit výdaje rozpočtu až o deset procent, a to na základě doporučení Bezpečnostní rady státu.
Ministryně financí Alena Schillerová z ANO obavy z nekontrolovaného utrácení odmítá. V parlamentních debatách zdůrazňovala, že v případě ohrožení musí stát jednat rychle a že podle pravidel předchozí vlády by nebylo možné sestavit rozpočet ve prospěch občanů.
Pavel naopak tvrdí, že zákon by výrazně změnil způsob hospodaření státu a dal vládě větší prostor financovat výdaje prostřednictvím dluhu. Podle prezidenta musí i důležité investice do obrany, dopravy nebo infrastruktury podléhat jasným pravidlům a demokratické kontrole.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
