Plukovník a vojenský lékař Roman Prymula: Válka na Ukrajině probouzí dalšího nepřítele, může zemřít vysoké procento lidí
Lidé ho znají zejména jako bývalého ministra zdravotnictví, epidemiologa a mozek operace koronavirus. Onemocnění covid-19 ale minulý čtvrtek odsunul do pozadí válečný konflikt, kdy Ruská federace vojensky vnikla na území Ukrajiny. Znovu tak masivně umírají lidé. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila Romana Prymulu (57), který je profesně také vojenský lékař a nositel hodnosti plukovník, s dotazem, jaká rizika nebojového charakteru válka na východě Evropy může přinést.
Jen za posledních 24 hodin si válka na Ukrajině vyžádala nejméně desítky mrtvých a přes 100 zraněných. Při ruském ostřelování Charkova je podle místních úřadů nejméně 21 mrtvých. Z Ukrajiny už kvůli válce uprchlo přes 700.000 obyvatel. Rusko od začátku invaze přišlo o více než 5840 vojáků, tvrdí Kyjev, podle něhož přibývá případů, kdy ruští vojáci odmítají pokračovat v ofenzivě. Moskva jen obecně připustila ztráty. Je zcela ale jasné, že lidé umírají na obou stranách a neméně podobné jsou i počty zraněných.
Smrt na východě Evropy tak nespí a má přímo žně. Ovšem skutečný nepřítel, který si umí přijít pro lidský život mnohem zákeřněji, než je kulka do těla, se teprve probouzí. Roman Prymula pro ŽivotvČesku.cz popsal, proč je epidemiologie ve válce jeden z klíčových oborů.
"Epidemiologie se rozvíjí i ve vojenství, protože každá válka vede k obrovskému narušení zvyklostí opatření a podobných věcí. To znamená, že okamžitě začíná při vojenském konfliktu narůstat riziko infekčních chorob. Při válce jsou naše priority postaveny zcela jinak, než je tomu v míru. Třeba podle Maslowovy pyramidy hierarchie lidských potřeb nutnost bezpečí v klidovém stavu prakticky téměř nevnímáme, protože to považujeme za samozřejmost, při válce je to naopak prioritní potřeba," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz Roman Prymula, který během své pedagogické, vědecké a akademické činnosti působil mimo jiné v řídících funkcích na pozici prorektora Vojenské lékařské akademie v Hradci Králové v letech 1997–2002 a v letech 2002 až 2004 zastával funkci rektora akademie.
V současnosti šéf říčanské nemocnice či poradce prezidenta Miloše Zemana (77) po reorganizaci vojenského školství pokračoval v letech 2004–2009 v čele nově vytvořené Univerzity obrany v Hradci Králové jako děkan Fakulty vojenského zdravotnictví. Současně byl na téže fakultě mezi lety 2006 až 2009 vedoucím katedry epidemiologie. Také byl člen biologického poradního výboru Ústředního krizového štábu ČR.
Pokud jde o válečný konflikt na Ukrajině, spatřuje v něm Roman Prymula řadu nepříjemných rizik, která se jeho některým účastníkům, a to přímým či nepřímým, nejspíš nevyhnou. "Při ozbrojeném konfliktu klesá z logiky situace zájem o standardní věci, jako jsou systém očkování či preventivní opatření a jiné, to se odsouvá na vedlejší kolej. Celé to vede k tomu, že komplexní systém, který byl na Ukrajině nastaven, se tak v podstatě rozpadne. Další věc, která nepochybně hrozí při válkách, jsou infekční choroby, protože jak je narušeno zásobování vodou, vznikají infekce. To se nevyhne žádnému kontinentu, tedy ani Evropě," zdůraznil muž, který je nositelem vojenské hodnosti plukovník, s tím, že míru infekčních rizik ovlivňují faktory, jako je délka konfliktu, jeho intenzita, počty zraněných osob, zásobování, lékařská péče a řada dalších.
Třeba během první světové války zemřelo více lidí v důsledku infekčních onemocnění než na následky bojů. Válka znamenala obrovské zbídačení civilního obyvatelstva. Kromě hladu také přinesla s sebou mnoho onemocnění, která sužovala vojáky na frontě. To sice předznamenalo velký rozvoj medicíny, dnes existuje řada antibiotik a léčiv, evoluce ale nezaspala a v rámci infekčních chorob se podobně dala do pohybu.
Bývalý šéf rezortu zdravotnictví nastínil, jak vysoký počet úmrtí, která jsou způsobena nevojenským charakterem, přináší válka. "Procenta jsou vysoká a liší se kontinent od kontinentu, kde války probíhaly. Riziko nějakých kolaterálních poškození ve smyslu jak přímo infekcí, tak zanedbaných stavů, které nejsou léčeny, protože dominují chirurgické výkony a zdravotnictví je vyčerpané, vedou k tomu, že počet úmrtí nebojových může být podobně vysoký, jako je způsoben v boji," dodal pro ŽivotvČesku.cz Roman Prymula s tím, že jde o odhad a úmrtí, která ovlivnila válka, ale nastanou až poté, a tak je poměrně obtížné je sčítat.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
