Přilétnou a za pár minut je konec. Invaze agresivních sršňů děsí včelaře v Česku

Sršeň je velmi nebezpečný druh hmyzu.
Sršeň je velmi nebezpečný druh hmyzu.
Foto: pixabay.com
Rudolf Šindelář | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 10. 5. 2020

Na české území se blíží obávaná sršeň asijská. Redakce Život v Česku o tomto jevu informovala jako první, když jsme získali exkluzivní rozhovor s jejím objevitel v Evropě. (Agresivní sršeň asijská bude už letos v Česku. Je velmi nebezpečná, říká její objevitel). Teď o nebezpečném hmyzu píše i portál Novinky.cz, a to v souvislosti, že její nástup přichází v době, kdy se odborníci hádají o to, zda je české včelařství v dnešní podobě dlouhodobě udržitelné a zda nejde některým včelařům o zisk za každou cenu.

Včely i včelaři mají v posledních letech problémy. K parazitickým roztočům se přidal mor, k němu panují extrémní sucha způsobená klimatickou změnou a teď jsou obavy i ze sršňů z Asie.

Na americkém pobřeží se poprvé objevil invazivní druh sršně mandarínské (psali jsme zde: Obří sršeň děsí experty. Lidská tkáň se po opakovaném bodnutí začne rozpadat, popsal entomolog), které se ve včelím úlu absolutně likvidačně. Jedna včelu dokáže zahubit za 14 sekund. V Evropě už 16 let řádí jejich sestřenice - sršně asijské (vespa velutina).

První exemplář dorazil s kontejnerem z Číny. "Japonská sršeň je hrozbou i pro naše včelařství. Ročně se šíří o 70 až 150 kilometrů. V loňském roce byla zjištěna již i v Německu,“ uvedl pro portál Seznam Zprávy Miloslav Peroutka, tiskový mluvčí Českého svazu včelařství.

Taktika: Upéct zaživa

Obecně se traduje, že v asijském regionu agresivní druh sršně nezpůsobuje takové problémy jako v jiných částech světa. Důvodem je fakt, že asijské včely vyvinuly efektivní obranu. Ta se dá popsat ve smyslu, že pokud se sršeň dostane do úlu, včely jí obklopí a začnou vytvářet vibrace, čímž dojde ke zvýšení teploty. Sršeň se tak doslova za živa upeče. Při tomto vysoce účinném protiútoku řada včel zemře, během boje, ale výsledkem je, že úl je zachráněn.

Evropské medonosné včely ale takovým evolučním tlakům nikdy předtím nečelily a přizpůsobit se za 15 let, když to asijským včelám trvalo miliony let, asi nelze očekávat. A tak musí přicházet pomoc od lidí, kteří sršní hnízda vypalují.

Výhoda Česka

I když mezi včelaři panuje obava z invaze sršňů na jejich včelstva, entomolog Jakub Straka se o hospodářský aspekt včel medonosných nebojí. „Česko je pořád jedna z nejzavčelenějších zemí v rámci Evropy. Vysoký stav populací včel medonosných je problém pro ostatní druhy včel, ty volně žijící. V suchém období dokáže včela medonosná vyžírat omezené zdroje nektaru a značně konkuruje jiným druhům,“ dodal pro Seznam Zprávy Straka.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.