Reklama:

Profesor Pirk popsal, co zabíjí nejvíc Čechů. Řekl, na co a od kdy si dát pozor, abyste smrti nešli naproti

Kardiochirurg Jan Pirk
Kardiochirurg Jan Pirk
Foto: Profimedia
Michal Brož | Hlavní editor
[email protected]
Publikováno: 22. 2. 2022

S ustupující pandemií koronaviru se na první místo příčin úmrtí vrátí jiné nemoci. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila kardiochirurga Jana Pirka (73) s otázkou, které to jsou a jak se jim co nejúčinněji bránit. Odborník s více než třemi sty provedenými transplantacemi srdce situaci detailně popsal.

Reklama:

Přichází doba, kdy koronavirus přestane být hlavním strašákem zdravotníků a nemocnice začnou plnit lidé s jinými chorobami. "Nejčastější diagnózou, na kterou se umírá, jsou srdeční a cévní onemocnění a z nich jsou na čelních místech infarkty myokardu a mozkové cévní příhody. Obojí může být způsobeno aterosklerózou (kornatění tepen, pozn. red.), která vzniká působením rizikových faktorů jako je vysoká hladina cholesterolu, kouření, nedostatek pohybu, cukrovka a metabolický syndrom, kterým je obezita, vysoký krevní tlak a chronická obstrukční choroba. Nejrizikovější skupinou tak jsou obézní kuřáci, kteří mají cukrovku," popsal pro ŽivotvČesku.cz Jan Pirk.

Aby se člověk problémům co nejvíce vyhnul, je podle něj potřeba s nezdravým životním stylem vůbec nezačínat. "Člověk se má začít hlídat od mládí, protože třeba při vietnamské válce, kde umírali osmnáctiletí američtí vojáci, se ukázalo, že už v tomto věku mohou mít v aortě takzvané tukové pláty, což znamená, že si zakládají na aterosklerózu. Už u dětí je tedy potřeba dbát na to, aby se hýbaly, jedly zdravou stranu a nekouřily," dodal profesor Pirk.

Reklama:

Velmi pravděpodobně se také naplno ukáží dopady zanedbávání preventivní péče během pandemie. "V době největšího náporu koronaviru nám pacienti rušili až 50 procent preventivních kontrol. Akutní snížení ale není největší problém, spíše to, že pacienti se budou k prevenci obtížně vracet, což bude mít nepochybně negativní dopad do budoucna," vysvětlil předseda České asociace preventivní kardiologie Michal Vrablík ve zprávě, kterou má redakce ŽivotvČesku.cz k dispozici. Například počet měření hladiny cholesterolu, který lékaři vykázali, v roce 2020 poklesl o téměř 40 procent. Vysoká hladina cholesterolu je přitom jedna z nejčastějších příčin nemocí srdce a cév. Její výskyt ještě zhoršil životní styl, na který si lidé v době pandemie zvykli. "Česko celkově ztloustlo, zvýšila se spotřeba alkoholu a lidé se méně hýbou. To je něco, co budeme napravovat celou řadu let," dodal Vrablík.

Úmrtnost Čechů na kardiovaskulární nemoci dlouhodobě klesá, za 35 let se snížila skoro o polovinu, přesto zůstává v Evropě jednou z nejvyšších. "Průměrný věk výskytu infarktu u mužů je nyní 65 let, takže pacient sice přežije, ale dalších 20 let života stráví v nemoci. Nemluvě o tom, že k více než 15 procentům infarktů dochází už po padesátce, tedy stále v produktivním věku," uvedl předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart.

Reklama:

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.

Reklama:
Reklama: