Působí to, že Evropa je proti Rusku jednotná. Europoslanec Marcel Kolaja přiblížil zákulisí, co se reálně děje v Bruselu
Je to více než dva měsíce, kdy vojenské síly Ruska zaútočily na sousední Ukrajinu, která se postavila agresorovi a zaskočila ho svou odhodlaností. V současnosti se svádí boje na východě země. Podle oznámení prezidenta Joe Bidena (79) Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc. I přes řadu sankcí, které mají ekonomický dopad na Ruskou federaci, se Západu zatím nepodařilo vojenský konflikt na východě Evropy zklidnit, či dostat pod kontrolu. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila europoslance Marcela Kolaju (41), jakým způsobem se Brusel staví k tomu, že doposud Evropa nenastavila bod, přes který lidově řečeno nejede vlak.
Po více než dvou měsících války, kdy o život přišly desítky tisíc lidí, ať v přímém či nepřímém spojení s konfliktem, se Evropská unie rozhodla, že Vladimira Putina (69) začne konečně trápit přes jeho blízké. V souvislosti s invazí ruských vojsk na Ukrajinu má v plánu uvalit sankce na někdejší ruskou gymnastku Alinu Kabajevovou (38), která je podle dlouhodobého tvrzení médií přítelkyní šéfa Kremlu a stojí v čele velké mediální skupiny NMG, uvedla agentura Bloomberg.
Mediální skupině NMG patří několik ruských televizí, rozhlasová stanice či deník Izvestija. Podle sedmadvacítky je NMG proto zodpovědná za šíření vládní propagandy a podporu akcí, které podkopávají nezávislost a územní celistvost Ukrajiny.
Pohledem do jiného směru prezident Joe Biden uvedl, že vláda již téměř vyčerpala finanční pomoc pro Ukrajinu. Vyzval Kongres, aby schválil navrhovaný balíček pomoci 33 miliard USD (783 miliard Kč). Od začátku invaze Moskvy na Ukrajinu koncem února již USA přislíbily nebo dodaly Kyjevu zbraně a munici za více než 3,7 miliardy USD (87,8 miliardy Kč).
Redakce ŽivotvČesku.cz oslivila zkušeného politika Marcela Kolaju s dotazem, v čem se skrývá problém, že Evropa doposud nestanovila něco, kam Ruská federace nesmí zajít. "Vladimir Putin překročil pomyslnou červenou linii už jenom tím, že poslal svá vojska na území suverénního státu a začal nemilosrdně vraždit civilisty. Evropský parlament proto podporuje tvrdé sankce proti ruskému režimu. Po tom, co svět obletěly snímky ze zmasakrované Buči, podpořilo více než 200 europoslanců dopis belgického europoslance Verhofstadta, ve kterém vyzývají jak k úplnému embargu na dovoz ruské ropy, plynu a uhlí do Evropské unie, tak k odpojení všech ruských bank od bankovního systému SWIFT. Tento dopis jsem samozřejmě podpořil také," uvedl pro ŽivotvČesku.cz výrazný evropský politik a poukázal na to, že EU se sice tváří jako jednotné uskupení, ale vše je trošku komplikovanější, než se zdá, a to zejména ohledně sankcí.
"Je potom ale na samotných národních vládách, na jakých sankčních opatřeních se shodnou. Jednomyslné hlasování v Radě Evropské unie je ale problém, na který upozorňuji dlouhodobě. Mrzí mě, že Evropa plně nevyužila období míru pro to, aby se tento systém změnil na hlasování kvalifikovanou většinou. Doufám ale, že aktuální situace je pro nás dostatečnou lekcí a že k takové změně v dohledné době dojde," dodal Marcel Kolaja pro ŽivotvČesku.cz ohledně toho, jaká je situace v Bruselu a o čem se zcela veřejně nemluví.
V pátek ráno velvyslanci členských zemí Evropské unie začali projednávat návrh ohledně embarga na ruskou ropu. Do konce letošního roku by se pak členské země zcela odstřihly také od dovozu ruských ropných produktů, jako je nafta. Výjimku má mít Česká republika, Slovensko a Maďarsko, jimž Brusel vyhradí čas na odstřižení do června roku 2024, nikoli tedy jen do konce roku 2023, jak zněl návrh původní. Informovala o tom agentura Reuters.
Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová v pátek uvedla, že dojít k jednotě v rámci ropných sankcí není zcela jednoduché a jednání se mohou protáhnout na »několik dní«, zároveň je ale přesvědčena, že se unijní státy nakonec dohodnou.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
