Rusko na Ukrajině finančně vykrvácí. Vojenský analytik Lukáš Visinger určil, kdy dojde k příměří a co se odehrává v armádě Vladimira Putina
Ruské vojsko stupňuje agresi na Ukrajině, protože režim prezidenta Vladimira Putina (69) začíná tlačit čas. Je finančně velmi složité vést dlouhou válečnou operaci, když ruský kolos začínají sužovat tvrdé sankce a jejich dopady. Podle vojenského analytika Lukáše Visingra dojde v příštích dnech či týdnech k výraznému bodu obratu. "Válka je pro Rusko prohraná, je jen otázkou času, kdy si to v Kremlu uvědomí," řekl analytik pro ŽivotvČesku.cz.
Invaze na Ukrajinu byla schválena již 18. ledna. Vladimir Putin očekával, že do poloviny března se mu zemi se 44 miliony obyvatel podaří ovládnout. Podle dokumentů, které získali hackeři z hnutí Anonymous, mělo obsazení Ukrajiny probíhat od 20. února do 6. března, pak měla být do Kyjeva dosazena nová vláda.
Jenže ruský plán se nedaří podle představ. Ruský obr nemůže počítat s rychlým průběhem války, místo toho zabředá každou další hodinou do dlouhého konfliktu, který odčerpává každý den obrovské finanční rezervy. Vladimir Putin evidentně nepočítal s tím, že Ukrajinci se budou statečně bránit, demokratický svět je bude podporovat a z prezidenta Volodymyra Zelenského (44) se stane národní hrdina.
Podle vojenského analytika Lukáše Visingra se rychle blíží okamžik, kdy Moskva bude muset taktiku přehodnotit a začne s ukrajinskou stranou jednat o reálných podmínkách pro mír.
"Je vyloučeno, aby válka trvala rok, na to nemá ani jedna ze stran zdroje. Rusko pravděpodobně zbankrotuje během několika málo měsíců a nebude schopné vést válku. Ani ruská armáda nemá zásoby na měsíce intenzivních bojů. Velké ztráty utrpěla i Ukrajina. Předpokládám, že v horizontu několika málo týdnů bude přinejmenším uzavřeno nějaké příměří, které bude znamenat přerušení bojů, i kdyby to mělo být jen kvůli tomu, aby státy posbíraly síly a zásoby na další kolo bojů. V této intenzitě, v jaké to probíhá nyní, není možné, aby to pokračovalo další měsíce," uvedl vojenský analytik pro ŽivotvČesku.cz s tím, že není možné vést jednu válku na Ukrajině a zároveň ekonomickou válku proti sankcím.
These are the indicative estimates of Russia's losses as of March 8, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/eZHQUQCZlX
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) March 8, 2022
Britský think-tank Centre for Economic Recovery ve spolupráci s estonskou konzultační společností Civitta a ukrajinským think-tankem EasyBusiness odhadl celkové náklady na vedení války na Ukrajině na dvacet miliard dolarů (471 miliard korun) denně.
Evropská unie o víkendu na Rusko uvalila další sankce. Mimo jiné došlo k omezení používání kryptoměn, aby jejich prostřednictvím Ruská federace a bohatí podnikatelé neobcházeli již stanovené sankce. Členské státy EU také zakázaly vývoz luxusního zboží do Ruska a dovoz výrobků ze železa a oceli. Nová opatření představují čtvrtý balík sankcí proti Rusku. EU postup proti Rusku koordinuje se Spojenými státy americkými. Globální sdružení finančních institucí Institute for International Finance odhadlo, že se ekonomika Ruska tento rok propadne o patnáct procent.
Vojenský analytik Lukáš Visingr je přesvědčen, že Rusko se dostalo do situace, kdy válka je z ekonomického i strategického úhlu pohledu prohraná. Kreml může ještě dosáhnout dílčích vojenských úspěchů, může dobýt velká ukrajinská města, ale bude dál finančně krvácet při případné okupaci. Podle analytika je ale pravděpodobnější scénář, že ruské vedení začne brát »zpátečku«.
"Žádný bod obratu pro Rusko nevidím, podle mě to není možné. I kdyby se jim podařilo dobýt Charkov nebo Kyjev, což by samo o sobě trvalo velice dlouho a bylo by to za obrovskou cenu, tak Ukrajina by nekapitulovala, oni by bojovali dál a dál by vedli partyzánskou válku, ruská armáda by dál na Ukrajině krvácela. Rusové válku strategicky prohráli po několika málo dnech, kdy bylo jasné, že jejich původní záměr byl naprosto odtržen od reality. Rusko strategicky a politicky válku vyhrát nemůže. Válka je prohraná a je jen otázkou času, kdy si to v Kremlu uvědomí, spíše je možné, že si to již uvědomili, a je to vidět na tom, jaké nyní kladou požadavky při jednání. Usilují o něco jiného, než o čem se mluvilo na začátku. Na začátku se mluvilo o denacifikaci a demilitarizaci a znamenalo to úplnou změnu režimu a odzbrojení Ukrajiny, teď mluví už jen o tom, aby Ukrajina uznala nárok na Krym, uznala samostatnost těch dvou tzv. lidových republik a došlo k omezení ukrajinského vojenského arzenálu. Původní požadavky tiše zmizely ze stolu," vyjmenoval pro ŽivotvČesku.cz vojenský analytik, v čem se liší rétorika Kremlu v současné době a s čím Rusko na Ukrajinu vstupovalo.
Další kolo jednání mezi ukrajinskou a ruskou stranou by mělo proběhnout v pondělí odpoledne. Mítink mezi válčícími stranami by měl proběhnout prostřednictvím videokonference. O situaci na Ukrajině mají v pondělí v Římě jednat také bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan (45) a vysoce postavený čínský diplomat Jang Ťie-čch (71). Očekává se, že Američané chtějí čínské straně připomenout, aby nepomáhala ruskému režimu vojensky ani ekonomicky.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
