Sociolog a lékařka odpověděli na věčnou otázku Čechů: Jak často by se lidé měli sprchovat a mýt

Sprchování - ilustrační foto
Sprchování – ilustrační foto
Foto: Profimedia
Alžběta Staňková | Redaktorka
[email protected]
Publikováno: 29. 11. 2022

Názory na hygienické standardy se různí. Jednou věcí jsou společenské normy, druhou pak zdravotní hledisko. Pro ŽivotvČesku.cz o tom, jak často se sprchovat, aby člověk nebyl cítit, a kde leží hranice toho, co je společensky přijatelné, pohovořili sociolog Vojtěch Bednář a lékařka Kateřina Cajthamlová.

O tom, jak často se sprchovat a zda je potřeba se pokaždé od hlavy až k patě vydrhnout mýdlem, se mnohdy vedou spory. A přestože by se nejspíš většina lidí shodla, že především »všeho s mírou«, zůstává stále otázkou, kde přesně ta míra vlastně leží. Jak se zdá, společnost a medicína v tomto nejsou zcela zajedno.

Běžnou normou dnes je, že se lidé denně sprchují, často dokonce dvakrát. I dnes se ale najdou lidé, které je potkat v koupelně poměrně těžké. Co o lidech, kteří nedodržují zásady hygieny a mnohdy i žijí v nevyhovujících podmínkách, říká sociologie, objasnil Vojtěch Bednář.

"V každé společnosti jsou lidé, kteří se v tomto ohledu trochu vymykají, žijí často na okraji a s nedostatkem hygieny. Dříve to byli třeba poustevníci, ale i dnes najdeme například v Asii lidi, kteří jsou schopní »roky sedět u stromu« a chovat se úplně jinak, než je obvyklé. Říct, co je z hlediska hygieny příliš málo, nejde takhle říci a je to spíše otázka pro lékaře, každá společnost bude mít tu hranici jinde," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz.

Pro medicínské hledisko oslovila redakce ŽivotvČesku.cz lékařku a odbornici na zdravý životní styl Kateřinu Cajthamlovou, kterou televizní diváci znají například z pořadu »Jste to, co jíte«. Odpověď byla poměrně překvapivá. Podle poznatků současné vědy si totiž lidé přehnaným mytím naopak škodí.

"V dnešní době, kdy se ukazuje, jak moc významný je mikrobiom lidského těla, se ukazuje, že přehnanou hygienou a kosmetickou péčí si lidé naopak zadělávají na potíže. Třeba takové malé dítě by se naopak mělo hrabat v hlíně a pořádně se čas od času ušpinit," sdělila Kateřina Cajthamlová pro ŽivotvČesku.cz.

"Člověk by se měl, pokud je to možné, omývat pouze tekoucí teplou vodou, klidně může denně, ale měl by se vyhnout parfémovaným sprchovým gelům a všelijakým odmašťovadlům. Jsou samozřejmě případy, kdy je mýdlo třeba, to se ale hodí pro případy, kdy se člověk skutečně mechanicky znečistí. Jinak může dojít k porušení ochranné bariéry pokožky a následným zdravotním obtížím, což dobře zná každý, kdo má potíže třeba s ekzémem," varovala odbornice na zdravý životní styl před přehnaným používáním kosmetických produktů.

Kromě toho podle Kateřiny Cajthamlové kosmetika obsahuje řadu složek, které lidskému zdraví zrovna dvakrát neprospívají. V mýdlech a sprchových gelech často najdeme některé sulfáty, konkrétně složky SLS a SLES, které poškozují mikrobiom a škodí také životnímu prostředí. Společně se ftaláty navíc mohou způsobit hormonální změny a je podezření, že negativně ovlivňují také reprodukční schopnosti mužů. Rovněž deodoranty jsou často nebezpečné, protože mohou obsahovat hliník, který může mít vliv na rozvoj rakoviny. Problematická je také dezinfekční látka triclosan, kterou najdeme v mnoha produktech a která může způsobit rezistenci bakterií na antibiotika.

"Nejlepší ze všeho je zkrátka obyčejná voda a v případě nejvyšší nutnosti staré dobré mýdlo," uzavřela Kateřina Cajthamlová, čímž nejspíš nepotěšila všechny, kdo jsou zvyklí vonět po svém oblíbeném sprchovém gelu a deodorantu. Naopak možná uklidnila všechny, kdo se rozhodli na zvyšující se ceny za energie a ohřev vody reagovat tím, že si budou horkou vanu či sprchu dopřávat méně často.

Zvyšování cen energií Čechy v současné době velmi trápí, a to i navzdory tomu, že momentálně platí státem stanovený cenový strop. Pro menší firmy, stejně tak jako pro domácnosti nebo veřejné instituce a podniky bez obchodní povahy, vláda stanovila maximální ceny na dodávky elektřiny a plynu. Začnou platit od příštího roku a budou ve výši 6000 Kč za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 Kč za jednu MWh plynu. K tomu je ještě potřeba připočíst distribuční poplatky. Náklady na toto opatření budou činit kolem 130 miliard korun.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.