Europoslanec

Danuše Nerudová (STAN) se před časem pustila do vysvětlování daňové politiky ekonomovi Janu Skopečkovi (ODS), ale její příspěvek se až nyní stal terčem kritiky bývalého europoslance Jana Zahradila (ODS), který pro ŽivotvČesku.cz dříve vysvětlil, proč už nebude obhajovat v uplynulých Evropských volbách svůj mandát. Vedle gramatických chyb podle něj uvedla i zásadní omyl. "Z textu není úplně zřejmé, zda to vůbec tuší,“ poznamenal Zahradil na její adresu. Nerudová mu odpověděla ostře a s další chybou, přičemž poukázala na to, že Zahradil její starý příspěvek prezentoval jako aktuální.

Názor: Poslední mediální ruch okolo nově zvoleného europoslance Filipa Turka, který si údajně »stoupl/nestoupl« při hraní hymny Evropské unie v europarlamentu, ilustruje, jak nízko může politická debata klesnout. Skutečnost, že se média a veřejnost zabývají tím, zda si politik stoupl na hymnu, nebo ne, je projevem pokleslého zájmu o skutečně důležitá témata - domnívá se autor textu. Zároveň v kontextu toho oslovil politického klasika a komentátora Miroslava Kalouska.

Lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský (43) v rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz konstatuje, že by vláda Petra Fialy (58) měla lépe a více komunikovat s občany své kroky. Varuje také, že Rusko nemusí být brzy jediným problémem, který musíme řešit. Na obzoru je daleko silnější Čína.

V poslední době se do popředí dostalo slovíčko »dezinformace«. Hojně užívat se začalo zejména po únorové invazi ruských ozbrojených sil na Ukrajinu. Tehdy došlo i na blokování osmi dezinformačních internetových stránek, ke kterému v Česku s koncem února po výzvě vlády přistoupilo doménové sdružení CZ.NIC. Podle europoslance Marcela Kolaji (42), který je specialistou na témata spojená s fungováním společnosti v digitálním věku, se problém dezinformací nedá vyřešit tím, že se »něco odstraní«, ale tím, že se převede odpovědnost z reálného - tedy »offline« světa - do internetového - tedy »on-line« světa, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury bude mít Česká republika dostatek plynu na celou zimu, nehrozí tak, že by došlo na odstavení některých provozů, zřejmě by se situace neměla dostat ani do scénáře, ve kterém by hrozilo přídělové hospodaření. Zásobníky plynu jsou naplněné téměř z 95 procent, uvedl ve středu ve Sněmovně. Pro ŽivotvČesku.cz na dotaz europoslanec Mikuláš Peksa (36) odhadl bruselskou optikou, jak to bude v Česku s energiemi do dalšího období.

Většina států Evropské unie se shoduje na plánu přijmout společná pravidla umožňující zabavovat majetek ruských oligarchů figurujících na unijním sankčním seznamu. Po jednání ministrů spravedlnosti členských zemí to v minulém týdnu řekl francouzský ministr Éric Dupont-Moretti, jehož země EU v tomto pololetí předsedá. Úkol vyhledat, zmrazit a případně zkonfiskovat majetky ruských oligarchů se ale podle europoslance Mikuláše Peksy (35) nadále jeví jako nelehká práce. Návrh jednotného evropského přístupu by takový problém hravě vyřešil, uvedl ve svém komentáři pro ŽivotvČesku.cz.

Česká republika je jednou ze zemí EU, která se poměrně často setkává s kybernetickými útoky organizovaných skupin. Nejvíce hackerských DDoS útoků na české firmy a instituce pocházelo v dubnu z Ruska, a to z téměř 6000 míst. Největší intenzitu pak měly útoky z thajských IP adres. Celkový objem DDoS útoků, při nichž jsou napadeny servery provozující služby či internetové stránky, ale oproti rekordnímu březnu poklesl. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil europoslanec Marcel Kolaja (41), který je nejen ve vedení Evropského parlamentu a jeho bývalý místopředseda, ale také softwarový inženýr.

Rusko od začátku války na Ukrajině zdvojnásobilo příjmy z prodeje plynu, ropy a uhlí do Evropské unie. S odvoláním na údaje finského střediska pro výzkum energií a ovzduší CREA to napsal nedávno ruský list Kommersant. Rusko vydělává na růstu cen fosilních paliv, přestože objem dodávek se kvůli embargu a sankcím snížil. Podle redakcí ŽivotvČesku.cz osloveného europoslance Marcela Kolaji (41) je nutné, aby došlo k ukončení závislosti na ruském zemním plynu co nejdříve.

S každým dalším dnem války na Ukrajině přibývá obětí, zničených měst i uprchlíků. S rétorikou Vladimira Putina (69) je přitom velmi těžké, ne-li nemožné, odhadovat další vývoj konfliktu. Speciální vojenská operace na Ukrajině, jak ji označuje Kreml, postupuje dle plánu i harmonogramu, uvedl nejmocnější muž Ruska. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila europoslance Marcela Kolaju (41), o čem se v Bruselu nejvíce ohledně ruského prezidenta mluví. Někdejší místopředseda EP otevřeně řekl, o co ve válce na východě Evropy běží.

Zcela jasnou a výraznou reakcí světového společenství na ruskou invazi na Ukrajinu se staly sankce. Mají mít značný dopad na ekonomiku Ruska. Především pak ale na jeho schopnost pokračovat v agresi. I když EU kroky režimu Vladimira Putina (69) odsoudila a postupuje jednotně, ohledně tvrdosti sankcí podle europoslance Marcela Kolaji (41) panují v Bruselu rozlišné názory, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz. Právě to ale může pravděpodobně do budoucna představovat problém, pokud nedojde i v tomto ke shodě. Po vyjádření europoslance došlo v noci na neděli k posunu ohledně návrhu na vyloučení Ruska ze SWIFT.

Krize na Ukrajině eskaluje každou hodinou a strach z rozšíření konfliktu do dalších států pomalu narůstá. K aktuálnímu vývoji se pro ŽivotvČesku.cz vyjádřil Mikuláš Peksa (35), poslanec Evropského parlamentu a předseda Evropské pirátské strany.

Když se vysloví jméno Mikuláš Peksa (35), tak většina lidí dojde k tomu, že se jedná o bývalého místopředsedu Pirátů. Od října 2017 byl poslancem, z postu odešel v roce 2019 poté, co byl zvolen europoslancem. V Bruselu bojuje za zájmy České republiky. V rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz vysvětlil, proč je dobré přijmout mezi konzervativními Čechy tolik nenáviděné euro, ale zcela otevřeně řekl, co se říká v Bruselu o premiérovi v demisi Andreji Babišovi (67). Podle něj držitelem první příčky v pomyslné anketě popularity není.