Kdy skončí válka

Za více než tisíc dnů války, kterou rozpoutalo Rusko proti Ukrajině, padlo na bojišti přinejmenším 80.973 ruských vojáků. Zjistila to ruská služba BBC s nezávislým serverem Mediazona, které analyzují veřejně dostupné zdroje. Pro ŽivotvČesku.cz nejnovější data okomentoval bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor. Redakci zajímalo, zda jeho pohledem někdo za válku ponese odpovědnost a případně trest. Z jeho slov vyplynulo, že spíše ne.

Kdy skončí válka, je jednou z nejčastějších otázek v kontextu konfliktu na Ukrajině, který trvá déle než 1000 dní. Podle Josefa Krause, vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia na Masarykově univerzitě, existuje reálná šance, že konflikt by mohl být ukončen v roce 2025. Kraus upozorňuje, že ačkoli ruské síly na východě Ukrajiny dosahují dílčích úspěchů, situace nevede k jednoznačnému vítězství žádné strany, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Ukrajina musí udělat vše pro to, aby válka s Ruskem skončila příští rok diplomatickou cestou. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V rozhovoru s ukrajinským veřejnoprávním rádiem mimo jiné vyjádřil názor, že válka s Ruskem po nástupu nové americké administrativy skončí rychleji. Současně připustil, že situace na frontě je složitá. Podle bezpečnostního experta a komentátora Andora Šándora nebude zcela jednoduché dostat konflikt do mírového stavu, uvedl to na dotaz pro ŽivotvČesku.cz.

Zahraniční zpravodajství: Válka na Ukrajině trvá již více než dva roky a současná situace na bojišti naznačuje, že cesta k mírovému řešení je stále komplikovaná. Podle šéfa oboru Bezpečnostní a strategická studia na Masarykově univerzitě a politologa Josefa Krause se konflikt posouvá do fáze, kdy bude stále těžší dosáhnout trvalého míru. Kraus upozorňuje, že ačkoli ruské síly na východě Ukrajiny dosahují dílčích úspěchů, situace nevede k jednoznačnému vítězství žádné strany, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Zahraniční zpravodajství: Už to působí jako ohraná písnička. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v sobotu varoval západní země, aby se nezapojovaly do války na Ukrajině. Ve všeobecné rozpravě na 79. zasedání Valného shromáždění OSN podle agentury Reuters hovořil o nebezpečí spočívajícím ve snaze »bojovat o vítězství nad jadernou mocností«, jakou je Rusko. Zapojení dalších mocností do války na Ukrajině označil za »sebevražedné dobrodružství«. Pokud by došlo na hypotetický jaderný úder, pro ŽivotvČesku.cz věc okomentoval bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor.

Komentář: Válka na Ukrajině nadále pokračuje a situace zůstává napjatá, a to zejména v kontextu nedávných událostí kolem ukrajinské operace v ruském Kursku. Operace, kterou Ukrajina zahájila s cílem vytvořit si silnější vyjednávací pozici, ukazuje, že Ukrajinci potřebují mít v ruce určité trumfy, aby mohli jednat s Ruskem z pozice síly. Jak poznamenal pro ŽivotvČesku.cz zkušený bývalý diplomat a v současnosti člen panelu poradců pro mezinárodní vztahy prezidenta republiky Petr Kolář, válka skončí tehdy, až Ukrajinci přijmou mír, který bude pro ně přijatelný.

Zahraniční zpravodajství: Ruská vojska pokračují v ofenzivě na východní Ukrajině, přičemž podle portálu DeepState, blízkého ukrajinské armádě, za uplynulý den dosáhla postupu u několika klíčových obcí, včetně Makijivky a Krasnohorivky. Město Pokrovsk, které leží ve strategické oblasti Doněcka, je stále v ohrožení. Jeho udržení považuje ukrajinský generál Oleksandr Syrskyj za klíčové. Ukrajinci se však snaží oslabit ruské jednotky výpady v Kurské oblasti, čímž narušují jejich logistické schopnosti. Redakci ŽivotvČesku.cz zajímalo, jaký vývoj konfliktu lze očekávat s nástupem chladnějších měsíců. Situaci tak okomentoval vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Zahraniční zpravodajství: Německý kancléř Olaf Scholz volá po intenzivnějším diplomatickém úsilí k dosažení míru na Ukrajině, uvedla agentura Reuters. Společně s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským plánují uspořádání nové mírové konference, do které by mělo být zahrnuto i Rusko. Pro ŽivotvČesku.cz situaci okomentoval bezpečnostní expert Andor Šándor, který zdůraznil, že mírová cesta bude složitá. Podle něj je pro Rusko zásadní, aby Ukrajina zachovala neutralitu a nevstoupila do NATO, což je podmínka, kterou Ukrajina podle něj neuzná.

Zahraniční zpravodajství: Mezi korunami stromů prolétá ohnivý kolos, který během několika vteřin promění okolí v pekelnou výheň a zanechá jen popel. Tak se dá charakterizovat nový ukrajinský dron přezdívaný »dracarys« (dračí oheň). Video zveřejnila 108. samostatná brigáda územní obrany Ukrajiny a nyní dynamicky koluje na síti X. Na záběrech je vidět, jak bezpilotní letoun míří k lesu, kde se údajně nacházejí ruské jednotky, a poté začne z nebe chrlit plameny v podobě jisker. Drony –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ bezpilotní letouny –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ se stávají klíčovou složkou moderních konfliktů, jak ukazují současné vojenské operace na Ukrajině. Jde o trend, který zřejmě bude pokračovat i v následujících dekádách, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia a politolog Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Zahraniční zpravodajství: Západ si zahrává s ohněm, když uvažuje o tom, že by Ukrajině povolil použít zbraně, které od něj získala, k útokům v hloubi ruského území. V úterý to řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Spojené státy podle agentury Reuters varoval, že třetí světová válka by se neomezila na Evropu. Redakce v kontextu opakované výhrůžky z ruské strany oslovila bezpečnostního experta a komentátora Andora Šándora, který uvedl, že Rusko není dobré podceňovat, na druhou stranu se nedomnívá, že »do konfliktu rozměru třetí světové války« by Rusko chtělo vstoupit, a to už jen s ohledem na to, že ve válce s Ukrajinou »toho moc nepředvedlo«, a to nejen takticky, ale i v rámci vojenské výbavy.

Zahraniční zpravodajství: Ukrajinští vojáci nepatrně postoupili v ruské Kurské oblasti, zatímco nedávný postup Rusů na východoukrajinské město Pokrovsk zřejmě přiměl ukrajinské jednotky stáhnout se z některých pozic na tomto úseku fronty. Ve své nejnovější analýze bojů to uvedl americký Institut pro studium války (ISW). Ruským invazním silám se podle něj ale pravděpodobně nepodařilo Ukrajince u Pokrovska takticky obklíčit. Ukrajinští vojáci mezitím podle serveru The Kyiv Independent a ruské služby BBC oznámili, že zahájili protiútok v Charkovské oblasti. Zásadní otázkou je, zda vůbec letos za současné situace může dojít k mírovým jednáním. Podle politologa a šéfa oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity to nelze vyloučit.

Zahraniční zpravodajství: Ukrajinská ofenziva v západní části Ruska, konkrétně v Kurské oblasti, vedla k náhlému přerušení nepřímých rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou, které měly proběhnout pod záštitou Kataru. Rozhovory byly zaměřeny na dosažení dohody o zastavení vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu obou zemí a měly být prvním krokem k částečnému příměří, s odvoláním na své nejmenované zdroje to uvedl deník The Washington Post. K situaci poskytl pro ŽivotvČesku.cz svůj komentář bezpečnostní expert Andor Šándor, který upozornil na slabiny ruské obrany a zpochybnil strategický význam ukrajinské operace v Kursku.

Komentář: Válka na Ukrajině letos v únoru vstoupila do třetího roku a ruské jaderné výhrůžky se stávají standardem a v obecné míře jsou stále častější. Redakce ŽivotvČesku.cz se v kontextu toho dotázala vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia a politologa Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity, zda se svět opravdu nachází na prahu třetí světové války. Z jeho slov vyplynulo, že svět je události apokalyptických rozměrů blíže než v minulosti, ale je potřeba zdůraznit, že o ni nikdo nestojí –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ takže spíše ne.

Komentář: Prezident Volodymyr Zelenskyj před víkendem oznámil zásadní věc, že Ukrajina pracuje na vytvoření »jasného a podrobného« plánu k ukončení války. Měl by být hotový do konce letošního roku, informoval o tom deník Ukrajinská pravda. Redakci ŽivotvČesku.cz zajímalo, jakým úhlem pohledu se dá na poměrně významné oznámení dívat. Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity na dotaz vysvětlil, že s vysokou pravděpodobností jde o vzkaz směrem dovnitř, tedy významně pro vlastní publikum, na druhou stranu i do jisté míry směrem ven, tedy pro mezinárodní společenství.

Komentář Jiřího Ovčáčka: Mír na Ukrajině chce každý normálně myslící člověk. O míru hovoří český prezident Petr Pavel, ministryně obrany Jana Černochová, jak opakovaně uvedla pro ŽivotvČesku.cz, i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mír ale musí být důstojný, nesmí být porobou a otroctvím. Proto není v rozporu, že se Ukrajina srdnatě vojensky brání a její přátelé pomáhají dodávkami zbraní. Do této vysoké politiky se nyní zamotal i hitmaker a hudební ikona několika generací Michal David. Odmítá dodávat Ukrajině zbraně. Na první dobrou to zní moc hezky, ale reálně by to znamenalo pád Ukrajiny do krutého ruského jha. »Chcimír« prostě není to samé jako »chci mír«. To první je naivita, to druhé značí zachování důstojnosti.

Komentář: Válečný konflikt na Ukrajině, který začal v únoru 2022, nadále pokračuje a má zásadní dopad na region i svět. Redakci ŽivotvČesku.cz zajímalo, zda letos odhadem by mohl konflikt dojít do situace, kdy by obě strany dosáhly shody v ukončení bojů. Redakce ŽivotvČesku.cz v kontextu toho oslovila uznávaného odborníka na ozbrojené konflikty a politologa - vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity. Podle něj bude poměrně zásadní, jaký stav na frontě přinese chystaná ruská letní ofenzíva. Expert současně s tím poukázal na zásadní problém, který má významný vliv na dosažení »mírové cesty«. Tím je, čeho vlastně chce novodobý car a diktátor Vladimir Putin dosáhnout.

Expremiér Mirek Topolánek v exkluzivním rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz obsáhle, podrobně a bezesporu zajímavě rozebírá kořeny, průběh a dopady ruské agrese proti Ukrajině. Netají se ale také kritickým názorem na EU. Druhou část exkluzivního rozhovoru, která se věnuje domácí politice, redakce uveřejní v pondělí.

Rusko-ukrajinský konflikt ve třetím měsíci od vypuknutí bojů, kdy armáda Vladimira Putina (69) vnikla 24. února na území sousední země, není zdaleka tak dynamický jako v prvních týdnech, a to zejména ze strany Ruska. V některých lokalitách tak Ukrajinci přecházejí do protiofenzívy. V pondělí ráno list Ukrajinska pravda uvedl, že jedna z jednotek domobrany v Charkovské oblasti vytlačila ruské síly ze svého území a dosáhla státní hranice s Ruskem. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz bývalému poslanci za Piráty Mikuláši Ferjenčíkovi (35), jaký je jeho pohled ohledně dosažení míru na východě Evropy.