Úřad eviduje 2 288 hlášení očkovaných na nežádoucí účinky vakcín. Podezření na úmrtí vzrostlo na 25

Očkování – Ilustrační snímek
Očkování – Ilustrační snímek
Foto: Profimedia.cz

Po roce s epidemií koronaviru v Česku vykazují čísla lidí, kteří onemocněli covidem-19 a také hospitalizovaných v nemocnici, stále vysoká čísla. V zemi i nadále pokračuje tzv. lockdown a přísná vládní opatření, ke kterým patří mimo jiné omezení volného pohybu. Velké naděje se vkládají v očkování a kromě lidí starších 70 let, zdravotníků a zaměstnanců škol se nárok na vakcínu rozšířil od 24. března na novou rizikovou skupinu pacientů s chronickým onemocněním. Státní ústav pro kontrolu léčiv je úřadem, který kromě dalšího spravuje evidenci hlášení nežádoucích účinků na vakcíny proti viru SARS-CoV-2. Počet hlášení, která jsou nutná pro spuštění tzv. farmakovigilančního signálu, se liší dle závažnosti reakce a kvality přijatých hlášení," uvedla mluvčí SÚKL pro ŽivotvČesku.cz.

Data ministerstva zdravotnictví uvádí ke středě 24. března 1 497 393 potvrzených případů s onemocněním covid-19 (235 181 patří do kategorie 65+). Z nich je v nemocnicích hospitalizováno 8 402, což je stále extrémně vysoké číslo. V Česku se 27. prosince 2020 zahájilo očkování a v současné době jsou dostupné tři vakcíny – od farmaceutické firmy Pfizer/BioNTech, AstraZeneca a Moderna. Nově by je měla doplnit ještě očkovací látka vyvinutá americkou společností Johnson & Johnson, která měla dorazit v dubnu. Nakonec se ale termín jejího dodání posouvá.

SÚKL eviduje po týdnu celkem 2 288 případů hlášení nežádoucích účinků v souvislosti s vakcínami a očkováním proti covidu. Celkový počet úmrtí, která byla nahlášena jako důsledek podezření na nežádoucí účinek vakcín proti covid-19 a odeslána do evropské databáze EudraVigilance dosáhl 25.

Nejčastěji jsou hlášeny reakce v místě vpichu (bolest, otok, zarudnutí nebo svědění a zduření), dále zimnice, únava, horečka, bolesti na hrudi, v podpaží nebo otok obličeje. Takových je zaznamenáno 1 349. Druhé nejvíce uváděné jsou neurologické příznaky jako bolesti hlavy až migréna, ospalost, snížená citlivost, mdloby, narušení chuti a řeči, obrna lícního nervu nebo závratě. Lidé je po očkování nahlásili celkem 500x.

Jen o jedno hlášení méně se týká příznaků, které svědčí o ovlivnění svalů, kloubů nebo kostí. Mezi ty patří bolest zad, svalová slabost, ztuhlost, ztuhnutí šíje, bolest páteře nebo omezení hybnosti kloubu či bolest v končetině. Pouze dvě hlášení nežádoucího účinku na vakcíny proti covidu jsou v kategorii příznaků, které svědčí o ovlivnění jater a žlučových cest (např. abnormální jaterní funkce).

"Pokud dojde k nashromáždění určitého množství podobných, dobře dokumentovaných případů, je možné následně hodnotit příčinnou souvislost mezi reakcí a léčivou látkou, která může vést k identifikaci nového nežádoucího účinku prostřednictvím tzv. farmakovigilančního signálu. Počet hlášení, která jsou nutná pro spuštění signálu, se liší dle závažnosti reakce a kvality přijatých hlášení," uvedla Klára Brunclíková, tisková mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv pro ŽivotvČesku.cz s tím, že farmakovigilanční signál je hypotéza, podle které by zatím neočekávaný nežádoucí účinek mohl souviset s podáním léku.

Od pondělí 12. dubna došlo k částečnému návratu dětí do školních lavic a také začalo postu...

"V takovém případě je držitel rozhodnutí o registraci vyzván, aby předložil souhrnnou analýzu tohoto nežádoucího účinku," dodala tisková mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv pro ŽivotvČesku.cz.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.