USA nepomohou před Ruskem těm, kteří neplatí své účty. Ostré výroky Donalda Trumpa zhodnotil poradce prezidenta Petr Kolář
Komentář: Prezidentský kandidát Donald Trump opakovaně v minulosti uvedl, že hodí přes palubu ty spojence, kteří neplní požadavky ohledně výdajů na obranu. Exekutiva EU nedávno zveřejnila první Evropskou strategii týkající se obranného průmyslu. Na druhou stranu změnil rétoriku ohledně Ukrajiny pár dní před hlasováním Kongresu o balíčku pomoci ve výši 61 miliard dolarů. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila člena expertního týmu, který radí prezidentovi Petru Pavlovi v zahraničněpolitických otázkách, a ostříleného exdiplomata Petra Koláře, jak vnímá hypotetickou variantu, že Donald Trump uspěje na podzim v prezidentských volbách - tedy zda představuje nějaké riziko ohledně svých prohlášení směřovaných Evropě.
Nejbližší prezidentské volby v USA se uskuteční v listopadu 2024. Současným prezidentem je Joe Biden - ve volbách v roce 2020 porazil Donalda Trumpa, který by se ale mohl po čtyřech letech vrátit do čela Spojených států.
Slova Trumpa z poslední doby nicméně navazují na polemiky o soudržnosti NATO, které vyvolal svými výroky. V předvolební kampani totiž dal opakovaně najevo, že USA by pod jeho vedením nebránily spojence, kteří nebudou »platit své účty«. Už během svého mandátu v letech 2017 až 2021 Trump spojencům vyčítal, že nedávají na obranu dost peněz.
V dubnu přišel ale nečekaný obrat, když změnil rétoriku ohledně Ukrajiny pár dní před hlasováním Kongresu o balíčku pomoci ve výši 61 miliard dolarů.
Redakci ŽivotvČesku.cz zajímalo, jak jeho »obrátku« lze vnímat a zda představuje nějaké riziko v souvislosti s válkou na Ukrajině - potažmo svou rétorikou »věnovanou« Evropě.
"Donald Trump riziko je, protože je nepředvídatelný a nečitelný. Na druhou stranu změnil svou rétoriku, kdy jinými slovy řečeno »vyhuboval Evropanům, že Ukrajinu málo podporují, protože to je v jejich zájmu, aby Ukrajina zvítězila. A také uvedl, že to je i v zájmu Spojených států«. To nepřímo podpořilo balíček pomoci, když jeho slova »uvolnila« ruce republikánům," uvedl pro ŽivotvČesku.cz Petr Kolář, který byl v minulosti velvyslancem v Rusku a v USA a s prezidentem Petrem Pavlem spolupracoval už před jeho zvolením do čela státu - radil mu hlavně právě v zahraničněpolitických otázkách.
"Pokud jsme »černý pasažér«, který se veze, tak nemůžeme očekávat, že se to donekonečna bude setkávat s nějakým pochopením. To znamená, že Donald Trump pouze razantněji a způsobem jemu vlastním dříve vyjádřil rozhořčení, abychom se probrali z hibernace. Částečně však jeho »ostrost« přičítám volební kampani, na druhou stranu je to naše odpovědnost, abychom se byli schopni o sebe postarat, abychom splnili své závazky, které máme, což ale neznamená, abychom se od Spojených států odtrhli, ale naopak byli spolehlivým partnerem, který nejen dokáže volat o pomoc, ale dokáže pomoc nabídnout," dodal pro ŽivotvČesku.cz Petr Kolář.
Trump konkrétně nedávno ohledně »balíčku pomoci« uvedl: "Jak se všichni shodují, ukrajinské přežití a síla by měly být mnohem důležitější pro Evropu než pro nás, ale je to důležité i pro nás! Pohněte se, Evropo," napsal Trump na své sociální síti Truth Social.
Bývalý prezident Spojených států ale nepodpořil balíček pomoci přímo, ale místo toho přispěl evropským spojencům Ameriky, kteří na pomoc Ukrajině neposkytují dostatek financí. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal přivítal pokrok ohledně pomoci a uvedl, že američtí činitelé mu potvrdili, že po schválení může Kyjev brzy očekávat dodávky nových zbraní, a to již v řádu týdnů.
To je v současnosti pro Ukrajinu naprosto klíčové, což pro ŽivotvČesku.cz potvrdil vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity. Redakce o tom dříve psala článek.
"Označil bych to za velice zásadní událost. Ukrajina by na tom bez podpory Američanů byla velice špatně. To však neznamená, že bez ní by Ukrajinci okamžitě prohráli válku nebo by se zhroutila fronta, ale situace by byla velmi nepříjemná, a to v kontextu nedostatku vojenského materiálu," uvedl špičkový odborník na válečné konflikty a politolog pro ŽivotvČesku.cz.
Rusko, které už v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym, zahájilo další agresi proti Ukrajině 24. února 2022. Dokázalo původně obsadit pouze čtvrtinu ukrajinského území, část z něj Ukrajinci získali zpět. Válka si podle dosavadních odhadů vyžádala statisíce lidských životů včetně civilistů. Symbolem ruských zvěrstev se stalo město Buča, kde bylo objeveno asi 500 těl zavražděných civilistů včetně malých dětí a mladistvých.
Ukrajina se brání ruské agresi už déle než dva roky a nynější problémy s municí a živou silou jsou podle médií nejhorší od vypuknutí války. V současnosti se také mluví o chystané letní ofenzívě Putinova režimu, která může představovat významnou hrozbu, zároveň se očekává, že více odhalí další směřování válečného konfliktu.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
