V zimě se začne lámat chleba. Plyn z Ruska může rozštěpit Evropu. Začínám trochu pochybovat o vůli Západu podporovat Ukrajinu, říká bezpečnostní expert
Ruská turbína pro plynovod Nord Stream 1, která byla kvůli servisu v Kanadě, je plně funkční a může být kdykoliv odeslána zpět do Ruska za předpokladu, že ji Moskva bude ochotna převzít. Řekl to dnes německý kancléř Olaf Scholz (64), který navštívil závod společnosti Siemens Energy, kde se turbína teď nachází. Rusko podle Scholze nemá důvod návrat zařízení zdržovat. Pro ŽivotvČesku.cz ohledně rizika, že Rusko buď omezí, nebo úplně přestane dodávat plyn do Evropy, promluvil vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia z katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus. Domnívá se, že největší eskalace problémů ohledně energetických komodit se »odehraje« v zimě.
Osud 12 metrů dlouhé turbíny je bedlivě sledován. Evropské vlády totiž Rusko obvinily, že pod falešnou záminkou snižuje dodávky plynu, aby se tak mstilo za sankce Západu uvalené po únorové invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Moskva to popírá a jako důvod nižšího průtoku plynu potrubím Nord Stream 1 uvádí problémy s turbínou.
Okolnosti pohybu turbíny byly doposud zahaleny tajemstvím a až do oznámení Scholzovy návštěvy nebylo přesně známo, kde turbína je. Scholz, který stál vedle turbíny, novinářům řekl, že smyslem jeho návštěvy je ukázat světu, že turbína existuje, funguje a může být dodána, ale musí někdo říct, že ji chce.
Generální ředitel společnosti Siemens Energy Christian Bruch potvrdil, že firma jedná s ruskou plynárenskou společností Gazprom o dodávce turbíny. Žádná dohoda ale zatím nebyla uzavřena, informovala agentura Reuters.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov (54) na Scholzova slova reagoval sdělením, že Gazprom nyní čeká na dokumenty, které umožní návrat turbíny z Německa. Podle Moskvy je potřeba předložit dokumenty, které prokážou, že na zařízení se nevztahují západní sankce. Mluvčí německé vlády uvedl, že na turbínu se v současnosti sankce nevztahují, a proto dokumenty požadované Ruskem nejsou nutné.
Ohledně rizika, že Rusko nedodá plyn do Evropy, promluvil vojenský analytik a specialita na válečné konflikty Josef Kraus. "Podle mě zima bude zlomová, a to ve smyslu, zda bude politicky únosné Ukrajinu podporovat. Věřím tomu, že ukrajinský zájem tam bude, věřím tomu, že nadále budou chtít agresora vytlačovat ze svého teritoria, ale začínám trochu pochybovat o vůli Západu Ukrajinu podporovat. Ani ne tak ze strany těch zemí, které se profilují jako »jestřábí«, protože samy vnímají velice intenzivně ruskou hrozbu, to jsou středovýchodní země Evropy jako Česká republika, Polsko a Pobaltí. Případně země jako USA, Británie, které se dlouhodobě snaží bojovat proti ruskému expanzionismu," uvedl v úvodu svého komentáře pro ŽivotvČesku.cz Josef Kraus.
Nord Stream 1 je hlavní trasou pro přepravu ruského plynu do Evropské unie, jeho maximální kapacita je až 167 milionů metrů krychlových denně. Gazprom v polovině června snížil kvůli problémům s turbínou objem dodávek zhruba na 40 procent kapacity potrubí. Německá společnost Siemens Energy, která má na starosti servis turbín pro plynovod, zařízení odeslala do Kanady na opravu a kvůli protiruským sankcím pak měla problémy s jeho vrácením. Koncem července Gazprom oznámil technické problémy s další turbínou a dodávky Nord Streamem 1 snížil až na 20 procent kapacity.
"Tady podle mě dojde, bohužel, na nejednotu Západu, kdy země jako Německo, která má největší ekonomiku v eurozóně, bude trpět ze všeho nejvíce na nedostatku energetických surovin. A tady se začne lámat chleba ve smyslu, že jakmile začne zemím s vyspělou ekonomikou, kam patří i Francie, téct do bot, dojde nejspíše k přehodnocení veškeré politické, ekonomické i vojenské podpory Ukrajiny a Evropa se na tomto tématu rozštěpí, což povede k tomu, že nejednotnost přístupu bude nahrávat Ruské federaci," dodal pro ŽivotvČesku.cz špičkový analytik Josef Kraus z Masarykovy univerzity, v čem vidí největší zranitelnost Evropy.
Hlavní spor kvůli dodávkám plynu se vede o turbínu Siemens Energy SGT-A65, která je 12 metrů dlouhá a váží 20 tun. Po údržbě musí být zařízení přepraveno zpět do ruské kompresorové stanice Portovaja společnosti Gazprom, při tranzitu však zůstala v Německu. Rusko poukazuje na nevyřešené problémy kolem přepravy turbíny, a také na západní sankce. Berlín obviňuje Moskvu, že proces záměrně zdržuje.
Celkem osm turbín pro stanici Portovaja, která leží u Finského zálivu nedaleko ruského města Vyborg, vyrobila společnost Rolls-Royce. Její výrobu plynových turbín ale v roce 2014 koupila společnost Siemens Energy. Turbíny jsou potřeba k tomu, aby byl zajištěn plynulý tok plynu.
Gazprom označuje stanici Portovaja za největší kompresorovou stanici na světě, k otázkám týkajícím se provozu plynovodu Nord Stream 1 se však nevyjadřuje. Informovaný zdroj tvrdí, že ve stanici jsou čtyři náhradní turbíny, které mají zajistit fungování i v případě, že by některé ze zařízení muselo opustit stanici kvůli údržbě. Navíc podle zdroje mohou dvě turbíny zůstat v nečinnosti, aniž by se snížila kapacita stanice.
Podmořský plynovod Nord Stream 1, který je dlouhý 1222 kilometrů a je v provozu od roku 2011, vede z ruského Vyborgu do Lubminu nedaleko Greifswaldu na severu Německa. Z Německa jsou na Nord Stream 1 navázány plynovody do dalších zemí Evropské unie včetně České republiky.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
