Vicepremiér Rakušan se zastal ministra Síkely. Energetickou krizi vidí jako příležitost, jak se vymanit ze závislosti na tom, jak se Putin vyspí
Vláda stanovila maximální ceny pro maloodběratele u silové elektřiny na šesti korunách včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), u plynu na třech korunách za kWh. Vliv na výši záloh bude mít cenový strop od listopadu, stát na opatření dá maximálně 130 miliard korun. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana (43) s dotazem, zda podle něj dojde k znovuobnovení dodávek ruského plynu. Ve své odpovědi zmínil, že současná krize může být i přes negativní dopady vnímána jako výzva, zároveň se zastal ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (55), který jeho pohledem dokázal rychle reagovat na silně rizikovou situaci v rámci energetické krize.
Včetně regulované složky se celková cena elektřiny bude pohybovat mezi sedmi a devíti korunami za kWh. Za stejné ceny by měly elektřinu a plyn nakupovat i samosprávy či veřejné instituce prostřednictvím státního obchodníka s energiemi. Úsporný tarif, který již dříve na pomoc domácnostem schválila vláda, bude letos v původní podobě. V příštím roce by mohla být pomoc po zastropování cen adresnější.
Redakce ŽivotvČesku.cz se dotázala vicepremiéra a ministra vnitra, zda vnímá nějaké signály, že by Rusko uvolnilo dodávky plynu do Evropy, a to ještě do konce roku.
"Nevím, jestli Rusko dodávky plynu obnoví, či neobnoví. Ale spíš obecně nechci žít v situaci, kdy budu žít v zemi, kde bude záležet na diktátorovi, na člověku, který vojensky napadl suverénní stát, v závislosti na tom, jestli tím kohoutkem pootočí, či nikoliv. V takové zemi žít nechci. Považuji za trestuhodný přístup bývalých vlád, teď nemyslím jednu vládu, ale vlády za posledních několik desetiletí, ať v ní seděl kdokoliv, že dopustili, že jsme byli v 95 procentech závislí na ruském plynu, to znamená na diktátorovi. A ten nás může jakýmkoliv způsobem vydírat," uvedl k dotazu redakce ŽivotvČesku.cz ministr Vít Rakušan.
Současná ekonomická a energetická krize má dopad na české domácnosti. Podle ministra vnitra se na ni dá ale dívat i jako na příležitost, která na svém konci přinese obrovskou úlevu a vítězství.
"Ať je tato krize jakkoliv nepříjemná, což ona je, je bolavá pro každého, je to situace, kterou zavinil Putin, ale my ji musíme přečkat. Stát lidem pomůže, je potřeba si na druhou stranu uvědomit, i když to teď lidé nevidí a nechtějí to slyšet, tak je to výzva. V současnosti terminálem LNG v Holandsku jsme snížili naši závislost na Rusku o jednu třetinu. To je velmi důležitá věc do budoucnosti. Za další, pokud se nám povede prosadit, a my to jako STAN podporujeme, asi jako další nejdůležitější instrument či změnu - novelizaci energetického zákona, tak výrazně podpoříme komunitní energetiku, to znamená lokální energetiku, tak v té chvíli nad Putinem vyhrajeme. To znamená, že je potřeba jít směrem - méně závislosti na jednom dodavateli, diverzifikovat zdroje plynu pro Českou republiku, což vláda dělá, a pana Síkelu teď kde kdo kritizuje, ale už nikdo nenapíše, že zajistil pětaosmdesátiprocentní naplněnost zásobníků plynem, tedy řešil to nejdůležitější. Obecně si myslím, že současná krize může být i vlastně tou příležitostí změnit naši závislost na Rusku a nad tím, jak se vyspí Putin," dodal pro ŽivotvČesku.cz ministr Vít Rakušan.
Podle vládou zveřejněných materiálů letos domácnost, která má běžnou spotřebu elektřiny, zaplatí zhruba 13.677 korun. Bez určení cenového stropu by v příštím roce mohla zaplatit až 38.385 Kč, po zásahu vlády ale může očekávat vyúčtování ve výši 18.100 korun. Rodinám využívajícím elektřinu také na ohřev vody a topení se účet mohl příští rok vyšplhat až na 185.000 korun za rok, se zastropováním bude zhruba 73.600 korun proti letošním asi 53.900 Kč.
U plynu je situace obdobná. Rodiny, které na plynu jen vaří, letos podle modelu vlády zaplatí 2970 korun. Pokud by nebyl stanoven strop, hrozilo lidem vyúčtování ve výši 4892 korun, po zavedení stropu zaplatí 3399 Kč. Domácnostem, které plynem topí, hrozila příští rok platba téměř 143.00 korun, zaplatit by ale měly zhruba 72.000 korun proti letošním asi 33.400 Kč.
Rozpočtové dopady zastropování ceny elektrického proudu a plynu vyčíslil na maximálně 130 miliard korun ministr financí Zbyněk Stanjura (58). Stát na náklady použije mobilizované příjmy ze všech státních firem, připravovanou daň z neočekávaných zisků a příjmy z emisních povolenek, dodal. Výnos daně z neočekávaných zisků očekává Stanjura v příštím roce 70 miliard korun, platit by podle něj měla tři roky. Pokud ovšem pominou externí okolnosti, které vedou k vysokým ziskům, daň podniky nezaplatí, přestože opatření bude dále platné, vysvětlil.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
