Vicepremiér Vít Rakušan: Neubytovat u sebe válečné uprchlíky by mi byla hanba. Popsal, jak dopadlo sžívání s matkou a její dcerou z Ukrajiny

Vít Rakušan
Vít Rakušan
Foto: Profimedia
Michal Brož | Hlavní editor
[email protected]
Publikováno: 9. 6. 2022

Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února a tisíce lidí začaly opouštět své domovy. Po více než sto dnech války vydalo ministerstvo vnitra podle vlastních údajů uprchlíkům přes 367 tisíc víz k ochraně. Podle Víta Rakušana (43) Česko uprchlickou vlnu zvládlo, ocenil hlavně přístup jednotlivých lidí. "S pokorou také uznám, že šly některé věci v danou chvíli udělat lépe," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.

Uprchlická vlna uvedená v číslech jasně ukazuje, s čím se Česko muselo vypořádat. Zmíněných víz k ochraně vydalo vnitro přes 367 tisíc, přičemž téměř dvě pětiny z nich dostaly děti. Ženy pak tvoří 72 procent dospělých. Cizinecké policii se nahlásilo téměř 287 tisíc příchozích a podle vyjádření ministra vnitra Víta Rakušana z minulého týdne pak v ČR aktuálně zůstává zhruba 300 ukrajinských uprchlíků. S vízem k ochraně mohou lidé získat práci bez překážek, povolení nepotřebují.

"Česká republika uprchlickou vlnu zvládla a hlavně ji zvládli lidé, starostové, hejtmani, policisté, hasiči, úředníci, prostě celá společnost. Zvládli to i ti, kteří ubytovali Ukrajince třeba do svých domovů. Vláda dělala to jediné, co mohla a měla, držela se standardů krizového řízení, nevybočovala, nechala pracovat odborníky a vytvořila funkční systém. S pokorou budu říkat, že jsme to zvládli, a se stejnou pokorou jsem ochoten přiznat, že se v některých momentech daly některé věci dělat lépe," uvedl pro ŽivotvČesku.cz Vít Rakušan.

Zároveň uvedl, že takovou migrační vlnu Evropa nezažila a že Česká republika neměla od předchozích vlád připravený žádný plán pro tuto situaci. "Společnost to ale zvládla a pro mě to bylo rozhodně sto nejkomplikovanějších dní pracovní kariéry," dodal pro ŽivotvČesku.cz.

Ve středu pak na tiskové konferenci po jednání vlády ministr práce Marian Jurečka (41) uvedl, jaký mají migranti dopad na pracovní trh. Zatím se na něm podle něj uplatnilo více než 70 tisíc lidí, kteří přišli z Ukrajiny a dostali ochranu. "Je to pozitivní zpráva i z hlediska efektu odvodů a podpory ekonomiky," uvedl Jurečka s tím, že obsazují místa, která byla dlouho volná.

Podle Víta Rakušana má pro něj uprchlická vlna i osobní aspekt. "Také jsme doma ubytovali paní s dcerou z Ukrajiny, sžívání se těch rodin má něco do sebe a v určitých aspektech je to samozřejmě psychicky i fyzicky vyčerpávající. Na druhou stranu to ale člověka i někam posouvá jak profesně, tak lidsky, to soužití je bezproblémové. Vzájemně jsme si sedli, přirozeně se o ten prostor dělíme a byla by mi hanba mít volné místo a neposkytnout v téhle chvíli pomoc," popsal pro ŽivotvČesku.cz.

Většina volných pozic, které eviduje úřad práce, je pro lidi s nízkou kvalifikací. Ekonomové přitom většinou doporučují, aby se ČR co nejvíce snažila využít vzdělání a dovednosti příchozích.

Podle dřívějšího zjištění ministerstva práce má maturitu 22,5 procenta z nich a vysokou školu 28,5 procenta. Celkem 16,5 procenta lidí je vyučených a nejvýš základní vzdělání má 32,5 procenta uprchlíků.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.