Infekce jménem válka. Plukovník a epidemiolog Roman Prymula vyjmenoval služebníky smrti, kteří mohou zasáhnout do bojů na Ukrajině
Nadpoloviční většina obětí ve válečných konfliktech nezemřela až do druhé světové války přímým zraněním, ale vlivem infekcí. Jde o známou skutečnost, se kterou se doposud setkávají studenti »infektologie« v rámci svého budoucího povolání. Své o tom ví i bývalý ministr zdravotnictví, epidemiolog a vojenský lékař s hodností plukovník Roman Prymula (57). Redakci ŽivotvČesku.cz odpověděl v rámci dotazu, jakým infekčním rizikům jsou vystaveni vojáci na východě Evropy, kde minulý týden započal rusko-ukrajinský válečný konflikt.
Historie hovoří o tom, že například za první světové války na území bývalého Československa vzplanulo několik menších epidemií malárie. Statistiky smrti také přepisovaly infekce souvisejí s různými šrapnely po explozích, kdy tržné rány byly pastvou pro tetanus, nemluvě o gangréně či odumírání tkáně po mnohahodinovém pobytu v podmáčených zákopech. To je jen hrstka toho, co způsobovala, pokud jde o nemoci či infekce, válka.
Od těchto dob prošla medicína velkým rozvojem. V současnosti existuje řada léčiv, která dokáží přímo zázraky. Podobně to je s balistickou ochranou vojáků, která rovněž prošla podobným procesem zdokonalení.
V současnosti frekvence a závažnost poranění přechází dominantně na končetiny nechráněné proti projektilovému či střepinovému poranění. V obecné rovině lze říct, že vysoký počet zdravotních problémů v rámci moderního způsobu boje jsou úrazy spojené s vysokým rizikem tromboembolické nemoci, uvádí to studie »Venous thromboembolism during combat operations: a 10-y review«, která hodnotí výskyt onemocnění u amerických vojáků během 10 let válečných operací na Blízkém východě.
Pro úrazy končetin způsobených v boji je charakteristický vysoký počet zdravotních komplikací. K nim se řadí infekce, kompartmentový syndrom, vznik pakloubu nebo zmíněná tromboembolická nemoc a jiné. Bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula pro ŽivotvČesku.cz odpověděl na složitou otázku, jaké infekce či nemoci se během válečných konfliktů vyskytují nejvíce, potažmo jaká rizika představují ve válce, která probíhá na Ukrajině.
"Obecně během takových konfliktů, jako je na Ukrajině, nejsou až významně specifické infekce, ale dominují třeba i taková onemocnění jako jsou spalničky, které jsou jinak díky očkování poměrně potlačeny. Dále pak se vyskytují střevní onemocnění různého typu od salmonelóz, dyzentérie (bacilární úplavice), parazitární nemoci, svrab a další. To všechno jsou choroby, které se mohou výrazně objevovat. V současnosti je podnebí poměrně chladné, takže riziko není až tak vysoké. Pokud by konflikt přetrvával do doby jarní a letní, tak riziko bude výrazně narůstat zejména s tím, že problémem může být dodávka vody kvůli poškozením objektů a zásobování vodou nemusí být bezpečné. Balená voda taky v řadě případů nemusí být dostupná. To jsou v globálu věci, které rizika zvyšují," přiblížil pro ŽivotvČesku.cz nositel vojenské hodnosti plukovník.
Ukrajina se už devátý den brání vpádu ruské armády na své území. Za více než týden uprchlo ze země více než milion lidí, oznámil v pátek Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Kyjev a Moskva hlásí rostoucí ztráty, paradoxně zejména druhé strany. V současnosti není možné je reálně ověřit. Podle nejnovějšího odhadu Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR) od začátku invaze zahynulo již nejméně 227 civilistů a dalších 525 jich bylo zraněno.
Webu list Ukrajinska pravda ukrajinský generální štáb v pátek uvedl, že Rusko od začátku invaze přišlo kromě množství techniky o skoro 9000 vojáků. Moskva ve středu poprvé od začátku invaze přiznala 498 zabitých a 1597 zraněných ruských vojáků. Kyjev o ztrátách na své straně neinformuje.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
