Babišovo zlevnění energií je podle Kalouska trik s dluhem. Elektřina neklesla ani o korunu, zaplatí to naše děti
Komentář: Premiér Andrej Babiš (ANO) při půlroční bilanci vlády za jeden z hlavních úspěchů označil snížení cen energií. Miroslav Kalousek to ale vidí úplně jinak. Bývalý ministr financí a komentátor pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že elektřina podle něj nezlevnila, vláda pouze přesunula část současných plateb do státního dluhu. A ten podle něj nakonec zaplatí budoucí generace i s úroky.
Vláda Andreje Babiše bilancovala první půlrok u moci. Premiér při tiskové konferenci uvedl, že kabinet plní své sliby, a mezi hlavní úspěchy zařadil nízkou inflaci, tlak na ceny pohonných hmot a právě snížení cen energií. Podle Babiše vláda plní program v oblasti migrace, energií i bydlení a zároveň se aktivně zapojuje do evropských jednání.
Jenže právě tvrzení o levnějších energiích vyvolává výraznou kritiku. Miroslav Kalousek pro ŽivotvČesku.cz řekl, že vláda podle něj cenu elektřiny fakticky nesnížila, ale pouze změnila způsob, jakým se část nákladů zaplatí.
"Cena elektřiny se nesnížila ani o korunu. Vláda pouze část našich aktuálních plateb přesunula na naše děti, které to budou v obsluze státního dluhu platit i s úroky," uvedl Kalousek pro ŽivotvČesku.cz.
Podle bývalého ministra financí je problém v tom, že lidé mohou mít dojem okamžité úlevy, ale nejde podle něj o skutečné zlevnění. Pokud stát část nákladů převezme do rozpočtu nebo je pokryje dluhem, účtenka podle Kalouska nezmizí. Jen se přesune v čase.
"Budou přitom nejvíc doplácet za ty, kteří spotřebovávali nejvíc a nechovali se úsporně. To pokládám za zvrácené," dodal Kalousek pro ŽivotvČesku.cz.
Myšlenka jeho kritiky míří na princip. Vláda může politicky prodat nižší platby jako splněný slib, ale podle Kalouska tím pouze vytváří účet, který nebude zaplacen hned. Místo současných odběratelů ho ponesou budoucí daňoví poplatníci prostřednictvím vyššího dluhu a úroků. A právě to je podle něj nefér.
Babiš při bilanci vlády mluvil o tom, že kabinet vyhodnocoval plnění 978 úkolů. Ministři podle něj dokončili 195 z nich, na většině dalších pracují a jen s devíti zatím nezačali. Další hodnocení chce premiér představit v lednu. Konkrétní priority pro další půlrok příliš nerozváděl, za klíčový ale označil přípravu rozpočtu.
Rozpočet je ostatně i místem, kde se Kalouskova kritika potkává s širší debatou o vládní politice. Pokud kabinet část nákladů na energie přenáší do veřejných financí, nejde jen o energetickou politiku, ale také o otázku zadlužování státu. Babišova vláda přitom současně slibuje vyšší výdaje na obranu, dostupnější zdravotnictví, bydlení i posílení bezpečnosti.
Premiér zároveň kritizoval předchozí vládu Petra Fialy za to, že nesplnila dvouprocentní závazek vůči NATO. Babiš uvedl, že jeho kabinet chce v roce 2027 poprvé dosáhnout dvou procent HDP na obranu. I to ale bude znamenat další silný tlak na státní rozpočet.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
