Co by měli Češi dělat, když by došlo na apokalypsu. Hasiči zveřejnili, jak postupovat v případě jaderného útoku

Atomový kryt - Ilustrační foto
Atomový kryt – Ilustrační foto
Foto: Profimedia
Rudolf Šindelář | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 24. 11. 2022

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (44) a německý kancléř Olaf Scholz (64) uvítali minulý týden prohlášení prezidentů USA a Číny Joea Bidena (80) a Si Ťin-pchinga (69), kteří na svém prvním osobním jednání kritizovali ruské výhrůžky použití jaderných zbraní ve válce proti Ukrajině. Paradoxem právě rétorika ruská v rámci rusko-ukrajinského konfliktu je tím, co vzbuzuje u světové populace obavy, že na nukleární konflikt dojde. Řada Čechů vůbec netuší, co by při případném výbuchu atomové bomby měli dělat a kde najít seznam atomových krytů. "Zachovat klid a zůstat doma," shrnula pro ŽivotvČesku.cz Pavla Jakoubková, mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR, a odkázala na doporučení odborníků zveřejněné na webových stránkách HZS ČR.

"Je obzvláště důležité, že Spojené státy a Čína společně zdůraznily, že hrozby použití jaderných zbraní jsou nepřijatelné. Každý chápe, komu jsou tato slova určena," citovala v minulém týdnu agentura Reuters z nočního videoposelství ukrajinského prezidenta.

Obdobně se před ním vyjádřil také Scholz. "Je velmi důležité, že se velmi jasně vyloučilo použití jaderných zbraní ve válce a že to každý odsuzuje," uvedl podle agentury DPA německý kancléř, který přicestoval do Indonésie na summit zemí G20. Jedním z cílů německé diplomacie je zapracovat do konečného prohlášení odsouzení ruského napadení Ukrajiny.

Biden a Si se shodli na tom, že »jaderná válka by nikdy neměla být vedena« a že v ní nelze zvítězit. Zdůraznili také svůj »odpor vůči nasazení nebo hrozbě nasazení jaderných zbraní na Ukrajině«. Poukázali tak na ruské hrozby v době, kdy se zadrhla ruská invaze na Ukrajinu, započatá před téměř devíti měsíci.

Jenže jde jen o slova. Hasičský záchranný sbor České republiky skutečně před několika měsíci uveřejnil, jak by lidé v ČR měli reagovat, pokud by došlo na nejhorší.

"Situace na Ukrajině a geograficky blízká hrozba válečného konfliktu vyvolává na sociálních sítích řadu otázek. Jedna z posledních, která zaznamenala obrovský zájem občanů a médií, je otázka úkrytů a jejich rozmístění na území České republiky. V úvodu je potřeba konstatovat, že samotné ukrytí představuje pouze jeden z prvků ochrany obyvatelstva. Nejprve si tedy řekněme, co to ochrana obyvatelstva vlastně je. Jedná se o komplexní systém reakce na události a hrozby, a to bez ohledu na to, zda jsou vojenské nebo nevojenské povahy. Jedná se tedy o činnosti, jež se řeší v době za míru, ale i v případě války," stojí v úvodu zprávy, kterou zveřejnil HZS ČR prostřednictvím mluvčí generálního ředitelství hasičů Pavly Jakoubkové a portál ŽivotvČesku.cz ji má k dispozici s tím, že v případě jakékoliv hrozby nebo vzniku mimořádné události velkého rozsahu je primární provést varování a informování obyvatel.

Varování je realizováno prostřednictvím tzv. sirén. To jsou ty, které každou první středu v měsíci všichni slyší v rámci jejich zkoušky. Signál pro »všeobecnou výstrahu« je však odlišný.

"Tento signál je vyhlašován kolísavým tónem sirény po dobu 140 vteřin a může zaznít třikrát po sobě ve zhruba tříminutových intervalech. Podstatné je, že bezprostředně po tomto signálu následuje mluvená informace upřesňující, o jaký druh nebezpečí jde a jak se mají lidé zachovat (elektronické sirény, televize, rozhlas nebo internet). Správný postup po zaznění sirény je se co nejrychleji ukrýt v nejbližší budově, resp. provést nezbytná opatření podle druhu hrozby – např. zavření a zalepení oken a dveří, ukrytí ve sklepních prostorách či naopak ve vyšších patrech atd., sledovat zprávy v televizi, rozhlasu nebo na internetu. Jedná se tak o formu takzvaného improvizovaného ukrytí a improvizované ochrany. Nejedná se tedy o speciálně vybudované úkryty, ale využití ochranných vlastností staveb. Tento způsob ochrany je mezinárodně uznáván za nejefektivnější a nejrychlejší. Typickými příklady jsou sklepy, metro nebo tunely," dále uvádí ve zprávě mluvčí Pavla Jakoubková.

Podle HZS ČR stálé tlakově odolné úkryty byly budovány po druhé světové válce, zejména v době »studené války«, pro účely ochrany před globálním jaderným konfliktem.

"Technologie v čase však zásadním způsobem pokročily a je mnohdy i při rychlém zachycení jaderné hrozby takřka nemožné zajistit přesun obyvatel do těchto úkrytů. Naopak vlivem urbanizace hrozí velké riziko jejich osob ve venkovním prostoru, tedy mimo ochranu jakékoli budovy v okamžiku výbuchu. Z tohoto je zřejmé, že je princip improvizované ochrany daleko efektivnější. Nicméně stálé tlakově odolné úkryty se na území České republiky nacházejí, i když ve výrazně menším množství než v minulosti, neboť mnohdy došlo mimo jiné ke změně vlastnických vztahů, u nových objektů tato dřívější povinnost není a zároveň stát nepřispívá na jejich údržbu. Většina ze stávajících úkrytů také není ve stavu k okamžitému použití a je nutné jejich takzvané zpohotovění – uvedení do odpovídajícího stavu. Tento okamžik nastává při vyhlášení stavu ohrožení státu, resp. při válečném stavu," zdůrazňují hasiči ve zprávě, kterou poskytli redakci ŽivotvČesku.cz.

Dále pak poukazují na to, že ve válce na Ukrajině jsou dnes v největší míře využívány právě ochranné vlastnosti staveb. "Vážení občané, aktuální situace nepředstavuje hrozbu takového rozsahu, že by bylo potřeba stálé tlakově odolné úkryty narychlo obnovovat. Vyzýváme vás, ale také různé státní orgány ke klidu, nešíření matoucích informací a zpráv a k nevyvolávání paniky. V tuto chvíli není zřejmé, že by měla situace na Ukrajině eskalovat směrem k reálnému ohrožení České republiky jadernou hrozbou," dodala mluvčí generálního ředitelství hasičů Pavla Jakoubková.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.