Dobrovolníci nejsou profesionálové, jdou na jatka, popsal český voják na Ukrajině. Srovnání s Afghánistánem doplnil bezpečnostní analytik
Od samotného počátku války na Ukrajině se do bojů proti Rusku chtělo zapojit několik desítek českých dobrovolníků. Kolik jich skutečně odcestovalo, ale ministerstvo obrany neví. Jeden z nich teď popsal své zkušenosti a porovnal ruskou invazi s válkou v Afghánistánu. Pro ŽivotvČesku.cz doplnil svůj pohled bezpečnostní analytik Lukáš Visingr.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zákonem zakázanou, a pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Kvůli množství individuálních žádostí se ale nejvyšší ústavní činitelé dohodli, že zájemci o službu v řadách ukrajinské armády mohou počítat s beztrestností formou abolice.
Ministerstvo obrany přesné počty českých dobrovolníků bojujících na Ukrajině nezná, aktuálně podle tiskové mluvčí Jany Zechmeisterové eviduje 600 žádostí a dotazů na vstup do ozbrojených sil Ukrajiny. "Nemám ale k dispozici informace o tom, kolik občanů České republiky již odešlo bojovat na Ukrajinu," uvedla pro Seznam Zprávy.
Podle českého dobrovolníka, který bojuje v Irpini, není ruská invaze srovnatelná s válkou v Afghánistánu. Na Ukrajině podle něj čelí vojáci v podstatě nepřetržitě dělostřelecké palbě.
"Určitě je to jiný než třeba válka v Afghánistánu. Když si nedáváte pozor, tak můžete hodně rychle skončit," řekl České televizi dobrovolník Filip, který má výcvik z elitní české jednotky. Na Ukrajinu se vypravil hned po propuknutí války, protože část jeho rodiny na Ukrajině žije.
Aktuálně slouží v jednom z dobrovolnických praporů vedle mužů ze Švédska, Británie nebo pobaltských zemí. Jen malá část z nich má ale podle Filipa vojenské zkušenosti. "Většinou jsou to dobrovolníci z řad branců nebo domobrany. Profíci ani náhodou, je to prostě takový, že ty lidi jdou na jatka," podotkl. S možnou smrtí je prý smířený, věří však, že v zemi zmítané válkou má své místo.
"Invaze na Ukrajinu patří mezi největší strategické omyly v dějinách. Válka se nevede pro válku, válka se vede kvůli tomu, aby se dosáhlo nějakých politických výsledků. Rusku se brilantně »povedlo«, že se o vstup do NATO přihlásilo Finsko a Švédsko a západ se sjednotil tak, jak jsem si to neuměl představit. Rozhodnutí o invazi na Ukrajinu bude zapsáno vedle Hitlerova útoku na Sovětský svaz, amerického Vietnamu a sovětského Afghánistánu," uvedl pro ŽivotvČesku.cz bezpečnostní analytik Lukáš Visingr.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
