Kandidátka na prezidentku Klára Long Slámová řekla, koho by po volbách jmenovala premiérem

Se svolením Kláry Long Slámové
Kandidátka na prezidentku Klára Long Slámová
Foto: Se svolením Kláry Long Slámové
Josef Šťastna | Redaktor
josef.stastna@zivotvcesku.cz
Publikováno: 24. 9. 2021

Advokátka Klára Long Slámová (44) v květnu oznámila kandidaturu na úřad prezidenta a v roce 2023 se chce stát první českou prezidentkou. S napětím bude sledovat volby do Sněmovny, protože by případně mohla po současném prezidentovi zdědit premiéra, kterého Miloš Zeman (76) jmenuje. "Prezident by měl jmenovat předsedou vlády osobu, která má nejvíce reálnou šanci sestavit vládu, která získá důvěru Sněmovny," řekla advokátka a politička pro ŽivotvČesku.cz.

Paní doktorko, pokud byste už dnes seděla na Hradě, tak byste mohla do povolebního jednání výrazně promluvit. Zatím ale předvolební kampaň sledujete jako člověk, kterému není osud České republiky lhostejný. Kdo podle vás sněmovní volby ovládne?

Nemám křišťálovou kouli. Jak to dopadne, je jen a pouze na vůli lidí naší země. Ráda bych, aby v popředí byly strany, které ctí to, co by měl mít na paměti každý politik, tedy Ústavu, ochranu občanů této země a také ochranu lidských práv obecně. Přeji si, aby úspěch zaznamenaly strany, které mají úctu ke svobodám člověka a které se snaží kontinuálně (nikoliv jen nyní před volbami) prosazovat a poukazovat na to, co je pro lidi a jejich běžné životy důležité a nikoliv jen na to, co se zrovna hodí jako populární téma. Chtěla bych, aby lidé šli volit srdcem. Velmi si přeji, aby se nemuseli rozhodovat podle bohužel dlouhodobého trendu »volit menší zlo«, což je odrazem právě nedostatečné práce mnohých představitelů stran, kterou by přitom lidé mohli skutečně ocenit, pokud by odpovídala tomu, co lidé opravdu potřebují a očekávají.

Politologové i politici hovoří o tom, že 8. a 9. října Českou republiku čekají nejdůležitější volby od roku 1989. Zdůrazňuje se, že se hraje o demokratické směřování Česka a naše země stojí na jakémsi dějinném rozcestí. Vnímáte to stejně?

Nevnímám to tak. Je tady tendence před každými volbami, které tady za posledních cca 15 let byly, říkat, jak moc jsou důležité a že to jsou ty nejdůležitější volby pro záchranu demokracie. Já to ale takto nevnímám. Ke každým volbám je podle mě nutné přistupovat tak, aby i po volbách republika stála na základech, na kterých dle Ústavy stát má, tedy aby Česká republika zůstala především demokratickou zemí. Podstatné bude, kdo dokáže sestavit vládu, která bude mít důvěru sněmovny. I kdyby vyhrála jedna z těch tzv. demokratických koalic, avšak nebude pak schopná sestavit vládu, která získá důvěru, tak se taková výhra vlastně ani výhrou nazvat nedá.

Současný prezident Miloš Zeman se netají tím, že do povolebních jednání bude výrazně vstupovat...

Prezident Miloš Zeman se jasně vyjádřil, že pověří sestavením vlády zástupce vítězné strany, nikoliv koalice. Takže je zřejmě zcela jasné, kdo bude tou pověřenou osobou.

V případě Miloše Zemana by bylo obrovským překvapením, pokud by sestavením nové vlády nepověřil Andreje Babiše. Koho byste ale pověřila vy?

To přece nelze takto předem říci. Záleželo by na výsledku voleb a povolebních jednání mé osoby, jako prezidentky, s představiteli jednotlivých stran. Prezident by měl jmenovat předsedou vlády osobu, která má nejvíce reálnou šanci, že dokáže sestavit vládu, která získá důvěru Sněmovny.

Advokátka Klára Long Slámová (44), která na sebe upozornila mimo jiné jako právní zástupkyně rodiny zavražděné Moniky Kramné (†36), bude do příštích měsíců potřebovat velkou dávku energie, protože ohlásila kandidaturu na prezidentku. Síly jí bude dávat manžel Gregory (49), pětiletá dcera Elizabeth a také kouzelné místo na Orlíku, kde si vytvořila své »přímořské« království. "S manželem jsme se seznámili na Borneu. Chtěla jsem vždy mít domek na pláži, tak jsme si nakonec kus Bornea udělali na Orlíku," popsala pro ŽivotvČesku.cz víkendové bydlení a řekla, na co je nejvíce pyšná.

Podle vašich prohlášení a dosavadních rozhovorů je zřejmé, že prezidentské volby berete vážně a chcete se skutečně stát první českou prezidentkou. Už jste přemýšlela o tom, co byste v případě vítězství udělala jako zcela první věc v úřadě?

Pokud v dané době nebude nutné řešit nějakou akutní a nyní nepředvídatelnou situaci, tak se v první řadě důkladně seznámím s chodem prezidentské kanceláře. V rámci každé práce, kterou dělám, potřebuji znát veškeré podrobnosti včetně administrativní složky. Jsem zvyklá si práci vždy organizovat sama, určitě budu chtít vidět i do tzv. okrajových oblastí, které se týkají chodu prezidentské kanceláře. Samozřejmě je nutné si pečlivě vybrat lidi, které budu mít kolem sebe a vedle sebe.

Výrazně se hovoří o tom, že česká společnost je rozdělená a že prezident by měl být jedním z tmelících prvků. Miloš Zeman po svém zvolení slíbil, že bude prezidentem deseti milionů Čechů, ale řada lidí ho nepřijala a vymezuje se proti němu. Postoj k Miloši Zemanovi tedy společnost rozděluje. Ale rozděluje i pohled na Rusko, na Evropskou unii, na očkování proti covidu, postoj k migrační krizi.... Těch dělících prvků je opravdu hodně. Jak začít českou společnost stmelovat?

Je potřeba lidem ukázat, že hádky způsobené intolerancí jiných názorů, jsou špatné a nikam nevedou. Pokud lidé mezi sebou povedou běžný dialog bez osobních útoků a vulgarit, tak si to mohou vysvětlit. Je potřeba naučit se tolerovat to, že někdo má na určité věci jiný názor. Tím nechci říci, že nemůžeme s jiným názorem vyslovit důrazný nesouhlas, ale spíš to, že jde diskutovat i bez vzájemných útoků a osočování. I já jsem se v tomto směru posunula do jakési klidnější komunikační hladiny, člověk k tomu postupem času tak nějak dospěje. Lidé musí pochopit, že když někdo na nějakém názoru lpí, tak z něj špatně slevuje a při masivním útočném přesvědčování se naopak ještě více zatvrdí. Nejdřív se zatvrdí a pak se začne vůči jiným názorům chovat agresivně. Prosazovat toleranci mezi lidmi a ukazovat cestu, že bít se za názory a ideje jde i slušnou formou, je součástí mé kampaně. Dialog a věcná diskuze má přece větší potenciál, než hádka. Když teď vidíme, jak se lidé dokážou rozhádat i ve vlastní rodině, tak je to špatné. V posledních letech mám pocit, že lidi neustále něco zásadním způsobem rozděluje, byť mají v jiných oblastech společnou řeč. Když se pak začnou dohadovat útočně, přebije to tu názorovou shodu v dalších oblastech, což je škoda. Jediná cesta, jak z toho ven, je dialog, diskuze, vysvětlování. Když se neumíme domluvit ani mezi blízkými, jak se pak chceme domluvit v rámci celé společnosti? To, co se nyní děje, je smutné, zejména když si člověk uvědomí, že český národ se přeci umí stmelit, když chce. Bohužel stmelit se umíme hlavně při tragédiích a při sportovních vítězstvích. Myslím si ale, že Češi jsou národem, který se umí nakonec shodnout i na tématech, která nás na první pohled rozdělují.

Čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg (83) k předvolebním průzkumům nemá důvěru, ale přesto je přesvědčen, že zná jméno budoucího premiéra. Na šéfa ODS Petra Fialu (57) ani předsedkyni své strany Markétu Pekarovou Adamovou (36) by nevsadil. "Premiérem bude Andrej Babiš," řekl pro ŽivotvČesku.cz bývalý ministr zahraničí a vysvětlil, kde bere v sobě tuto jistotu.

Do voleb kandiduje řada subjektů, které předchází kontroverzní pověst a jsou politickými konkurenty označovány za strany, se kterými by se ti »slušní« přeci bavit neměli. Mám na mysli SPD, KSČM, ale třeba i Trikoloru či Přísahu. Dohromady tyto strany oslovují kolem 20 procent voličů, což není marginální počet. Jak má k takovým stranám přistupovat prezident? Má se bavit a jednat i s těmi »neslušnými stranami«, nebo s lídry, kteří jsou považováni za populisty?

Prezident z titulu své funkce musí být nadstranický a nestranný. Prezident se musí umět bavit s každým bez ohledu na to, jaký má daný člověk názor na politické dění a dokonce bez ohledu na to, jaký má názor na osobu prezidenta. Prezident má stát za všemi občany této země, musí stát i za těmi, kteří ho nevolili. Prezident dokonce musí stát i za těmi, kteří volili někoho s extrémním názorem. Je ale samozřejmě nutné nezaměňovat právo na názor, které se ještě drží v mantinelech zákona, za projevy, které již z pohledu našeho právního systému zasahují do práv druhých osob, či dokonce zákon překračují. Nelze například tolerovat podněcování k nenávisti vůči jednotlivci či skupině obyvatel. Nelze tolerovat názory, které překračují hranice například trestního zákoníku. Nelze tolerovat jednání, které je z pohledu Ústavy protiprávní. Pakliže se bavíme o scéně tzv. demokratických stran v rámci naší republiky, které mají zastoupení v Parlamentu, tak prozatím v případě žádné z těchto stran nebyl podán ani návrh na jejich zrušení ze strany kompetentního orgánu. Prezident by tedy měl jednat se všemi stranami a tím, že prezident je právě nestranný a nadstranický, tak může vést lídry jednotlivých stran k nějakému konsenzu ve věcech, na kterých se strany na první pohled před svými voliči neshodnou. Prezident například na uzavřených jednáních má ze své autority tyto strany vést ke konsenzu, který je pro budoucnost České republiky nejen potřebný, ale i nutný.

Velkým tématem, které českou společnost štěpí, je očkování proti koronaviru. Vláda spustila několikáté kolo kampaně, která má neočkované přimět k očkování, i tak ale ve společnosti zůstane řada lidí, kteří vakcínu odmítají. Co teď s tím? Měl by prezident vstupovat i do tématu, které je nejen společenské, ale hlavně medicínské?

Je to bohužel opět téma, které ukazuje míru tolerance jedné skupiny vůči druhé. Prezident k takovému tématu může projevit svůj názor jako každý jiný občan. Projevem svého názoru může skupinu lidí třeba i dovést k tomu, že budou tolerovat tu druhou skupinu a nebudou si vzájemně nadávat a dehonestovat se na sociálních sítích, či v reálném životě. Boj s koronavirem je ale velmi citlivé téma a je skutečně těžké v tomto ohledu, tím spíš když člověk není epidemiolog ani lékař, vyjádřit se způsobem, který by měl být brán za bernou minci. Lidé by se měli rozhodovat hlavně podle sebe a svého zdravotního stavu. Navíc jsme zde opět u absence dialogu a tolerance jiného názoru, postoje. Pokud je cíleno na co největší proočkovanost obyvatelstva, je vhodné to těm, kteří se očkování z jakéhokoliv důvodu obávají, vysvětlovat prostřednictvím odborníků a nikoliv prostřednictvím hádek politiků v médiích, či prostřednictvím represivní »taktiky«. Já sama jsem očkovaná, ale nikdy bych toto konkrétní očkování nenutila někomu druhému.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.

Zavřít reklamu