Meteoroložka Dagmar Honsová promluvila, jak je to s předpovědí pro tornáda. Řekla, zda se zvýšila pravděpodobnost jejich výskytu v ČR

Ilustrační snímek
Ilustrační snímek
Foto: Profimedia
Eliška Reiglová | Redaktorka
[email protected]
Publikováno: 7. 7. 2022

Už je tomu více než rok, co část jižní Moravy zasáhlo tornádo o síle F4. V letošním roce byla na území České republiky zaznamenána už dvě tornáda, ani jedno z nich ale naštěstí nedosáhlo takové intenzity. Konzultantka počasí Dagmar Honsová pro ŽivotvČesku.cz promluvila o tom, zda je třeba se tohoto jevu obávat, a řekla, jaká je pravděpodobnost jeho častějšího výskytu.

V červnu loňského roku zasáhlo oblast Hodonínska a Břeclavska tornádo o síle F4 a zasažené obce připomínaly válečnou zónu. Tento větrný vír je v České republice poměrně neobvyklou záležitostí, obzvláště pak o takové intenzitě. V letošním roce už byla na našem území pozorována dvě tornáda, jedno z nich minulý týden u Svin na Táborsku a jeho síla byla IF1.

Loňské události vyvolaly mezi lidmi obavy, nakolik je třeba se obávat toho, že se podobný scénář jako na jižní Moravě bude opakovat. Meteoroložka Dagmar Honsová ovšem uklidňuje, že nic nenasvědčuje tomu, že by tornáda měla v České republice řádit častěji. Tornáda nejsou jevem, který by si cestu do Česka razil až v posledních letech, jen jsou o nich lidé nyní lépe informováni.

"Když se podíváme do historie, tak s prvním tornádem na území Česka jsme se setkali už v Kosmově kronice v roce 1119. Když se podíváme do historických pramenů, tak skoro v každém roce bylo zaznamenáno na území České republiky nějaké tornádo, ale rozhodně nebylo tak silné, jako bylo to loňské. Třeba v roce 2011 bylo na našem území zaznamenáno 11 tornád, zatímco v jiných letech žádné," řekla pro ŽivotvČesku.cz Dagmar Honsová.

Po loňském tornádu se na sociálních sítích téměř okamžitě začaly šířit snímky a videozáznamy zachycující jak zásah větrného víru, tak následky, se kterými se obyvatelé zasažených obcí musejí vyrovnávat dodnes. Právě dostupnost internetu je podle odbornice na počasí důvodem, proč jsou lidé tolik vyděšení a obávají se možnosti, že podobná tragédie může kdykoliv zasáhnout i je.

"Tornáda tady byla vždy, ale nikdy před nimi nebyl takový strach. Byl to sice extrémní jev, ale byl ojedinělý, a když se tornádo trefilo někam do louky, tak nepřineslo žádné škody. V současné době, kdy všichni můžeme i díky mobilním telefonům sledovat počasí online, nám připadá, že tu je nárůst, ale je to jen díky tomu, že k informacím se dostane každý," vysvětlila zkušená meteoroložka pro ŽivotvČesku.cz, proč se podle ní mezi lidmi tolik šíří strach.

Česká republika nepatří mezi oblasti, které by silná tornáda zasahovala často. Pro americké oblasti, které tento meteorologický jev sužuje pravidelně, je dokonce zavedený výraz Tornado Alley neboli ulička tornád. Na našem území v tuto chvíli nic takového nehrozí a nic nenasvědčuje tomu, že to do budoucna bude jinak. Jediný problém může být v tom, že tornádo jako takové nelze předpovědět.

"Příchod tornáda neumíme předpovědět. I kdyby to přišlo znovu, tak to bude na malém kousku území. Je to tak krátkodobý jev, že ho nelze dopředu předpovědět, lze předpovědět jen to, že budou dobré podmínky pro vznik supercel, s nimiž jsou nebezpečná tornáda větší síly spojená. Četla jsem hodně studií zabývajících se tím, zda klimatická změna spustí větší množství tornád. Skoro všechny se shodují na tom, že dat je málo a že je to tak ojedinělý jev, že se z toho nedá vydedukovat žádný závěr," řekla pro ŽivotvČesku.cz Dagmar Honsová.

Tornádo o síle F4, které zasáhlo jižní Moravu v červnu 2021, není podle odbornice jevem, jehož výskyt by se dal očekávat častěji jen proto, že se jednou objevilo. Podle ní si z něj ale mohli lidé odnést vědomí, že ví, co v takové situaci dělat. Obecně by si pak měli zapamatovat zásady chování pro jakýkoliv nebezpečný meteorologický jev.

"Myslím, že po loňském roce už lidé alespoň vědí, jak se při tornádu chovat. Že nemají vyndat telefon a jít ho natáčet, ale jít se schovat někam do sklepa či do přízemí. Teď máme výročí povodní 2002 a 1997 a potom nejbližších pět let se lidé ptali, zda budou další a jak se na to připravit. Teď tu nic takového dlouho nebylo a všichni na to zapomněli, nikdo se o tom nebaví. Tohle bude stejné, ale pak na to lidé zapomenou. Někteří kvůli tomu zapomněli i na to, že existují i jiné nebezpečné meteorologické jevy," řekla pro ŽivotvČesku.cz uznávaná meteoroložka.

Na sociálních sítích vznikla celá řada skupin a stránek pro amatéry nadšené do meteorologie. V nich si ale lidé často pletou pojmy, a tak mohou vyvolávat zbytečnou paniku. Rozeznat tornádo od jevu, který žádné škody nenapáchá, přitom není příliš těžké.

"Tromba je vzdušný vír, který se nedotkne země, tudíž nezpůsobí žádné škody. Tornádo se naopak země dotkne a škody způsobí. Těch tromb na území České republiky lze pozorovat hodně, v květnu byla jedna za druhou a setkáváme se s nimi daleko častěji než s tornády. S tou trombou se často setkáváme i při výraznějších dešťových přeháňkách, tornáda jsou spojená s bouřkami a supercelou," dodala Dagmar Honsová pro ŽivotvČesku.cz.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.