Mírová mise NATO ve hře: Může to skončit jadernou válkou v Evropě, říká vojenský analytik a popsal, jak by vypadala
Ruská ofenziva se opět přiblížila k hranicím členských států NATO. Následně sousední Polsko oznámilo, že na summitu aliance ve čtvrtek formálně požádá o vyslání mírové mise na Ukrajinu. Ministryně obrany Jana Černochová (48) předpokládá, že pokud by Valné shromáždění OSN odsouhlasilo vyslání mírové mise na Ukrajinu, tak by se takové akce Česká republika účastnila aktivně. Vojenský analytik Jaroslav Štefec upozorňuje, že taková mise může skončit jadernou válkou, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.
"Když to bude mít mandát Valného shromáždění a byla by to mírová mise, tak by se toho mohla Česká republika účastnit," řekla v pondělí Černochová v České televizi s tím, že by stačil souhlas dvou třetin členů OSN, což je 130 zemí. Poznamenala ale, že česká vláda nezná detaily polského návrhu. Je k němu částečně skeptická, protože vyslání vojenských jednotek by znamenalo vstup do války.
Spojené státy své vojáky na území Ukrajiny nevyšlou, a to ani v rámci případné mírové mise NATO. Budou ale podporovat a bránit jiné země aliance, pokud se ocitnou pod útokem. V nedělním rozhovoru s televizí CNN to řekla velvyslankyně USA při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová.
Ukrajina se brání ruskému útoku již čtyři týdny. Polský premiér Mateusz Morawiecki (53) uvedl, že situaci, kdy bomby dopadají čím dál tím blíž k polským hranicím, využije jako argument pro jednání o mírové misi NATO.
Jak by taková mírová mise mohla vypadat a co by přinesla, pro ŽivotvČesku.cz odpověděl bývalý ředitel Národního úřadu pro vyzbrojování a vojenský analytik Jaroslav Štefec. "Mohlo by to skončit velmi rychle, a to jadernou válkou v Evropě. Stačí, když Spojené státy prohlásí, že nepošlou své jednotky do mírových sil NATO, což udělaly, a mírové jednotky NATO budou vyslány na Ukrajinu. Je to hra s ohněm," vysvětlil.
Mimořádný summit NATO, kde budou prezidenti a premiéři zemí Severoatlantické aliance jednat o pomoci napadené Ukrajině a společném postupu vůči Rusku se bude konat 24. března. Na stejný den je plánován i summit Evropské unie.
"Jaderná válka by byla rychlá. Evropa by něco aktivovala, zejména Francie, ale jinak ne. Do značné míry by to byl konec evropské populace. Rozhodně by tu byl obrovský chaos. Amerika ale nemá důvod, proč by se přidávala," dodal pro ŽivotvČesku.cz bývalý ředitel Národního úřadu pro vyzbrojování Jaroslav Štefec s tím, že z jaderného konfliktu by těžil ten, kdo by do něj nezasáhl. Tím myslel především Čínu a Spojené státy.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
