Počasí může ještě vycenit ledové zuby. Překvapení v podobě silných mrazů bude záležet na polárním vortexu, říká meteoroložka

Počasí - Ilustrační snímek
Počasí – Ilustrační snímek
Foto: Profimedia
Rudolf Šindelář | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 14. 2. 2023

Trend nárůstu teplot na území ČR může ještě zhatit rozpad polárního víru, který by přinesl na počátku března návrat zimy. "Polární vír, jinými slovy polární vortex, není novým fenoménem, jen se teď častěji během zimního období dostává do povědomí. A to obvykle s tím, že hrozí jeho rozpad, který k nám může přinést silné mrazy," vysvětlila pro ŽivotvČesku.cz meteoroložka Dagmar Honsová.

Polární vír je cirkulace studených větrů s rychlostí i přes 250 km/h, a to vysoko ve stratosféře (sahá až do 50 km) nad Arktidou. "Na počasí na severní polokouli může mít vliv během zimního půlroku tím, v jaké je »kondici« - tedy zda oslabuje, zesiluje, případně se zhroutí. Polární vír na počasí při zemi nepůsobí přímo, ale jeho změny mohou ovlivnit sílu takzvaného tryskového proudění. Jde o rychlé proudění ve výšce asi 8 až 11 km nad zemí, které míří ze západu na východ (proto je let z Ameriky do Evropy kratší než opačným směrem). Rychlé proudění tvoří určitou bariéru, která odděluje mrazivý arktický vzduch od vzduchu nad našimi zeměpisnými šířkami," přiblížila pro ŽivotvČesku.cz meteoroložka.

Velmi zjednodušeně lze říct, že silný polární vír znamená silné tryskové proudění. Když naopak polární vír slábne, tryskové proudění slábne rovněž a začíná se vlnit. "A právě mezi jednotlivými vlnami mohou od severu či severovýchodu do Evropy proniknout větry, které v zimě přinášejí velmi studený vzduch z Arktidy, případně ze Sibiře," doplnila pro ŽivotvČesku.cz Dagmar Honsová.

Čas od času se pak vyskytne fenomén známý jako náhlé stratosférické oteplení, kdy polární vír buď velmi zeslábne, nebo se zcela rozpadne. Důsledkem je rychlé oteplení vysoko ve stratosféře (mezi 10 až 50 km) až do 50 °C za několik dní a změna směru proudění větru. Efekt tohoto jevu se pak projevuje v nižších vrstvách atmosféry, kde oslabí tryskové proudění. "To, jak víme výše, může ovlivnit vpády arktického vzduchu," zdůraznila Dagmar Honsová.

V současné době je možné spolehlivě předpovídat jednotlivá náhlá stratosférická oteplení zhruba týden dopředu. Poté obvykle trvá několik týdnů, než se prostřednictvím tryskového proudění projeví jeho dopady na počasí v ČR. Proto jsou v tuto chvíli obavy z náhlého efektu na naše počasí zatím zbytečné.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.