Dron s výbušninou v Lipsku mohl rozehrát mnohem větší hru. Šándor zmínil článek 5 NATO
Komentář: Podezření, že za útokem na letišti Lipsko/Halle stojí Rusko, posouvá sérii evropských bezpečnostních incidentů do mimořádně citlivé roviny. Bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že německá vláda podle něj musí mít pro tak závažné obvinění pádné podklady. Současně upozornil, že případný útok na civilní letiště v členské zemi NATO, zvlášť pokud slouží také jako uzel pomoci Ukrajině, by mohl mít podstatně širší důsledky. Zároveň ale varuje před definitivními soudy dříve, než budou zveřejněny přesvědčivé důkazy.
Události posledních dnů v Německu znovu otevírají otázku, kam až může zajít ruská hybridní válka proti evropským zemím a kde už leží hranice mezi sabotáží, zastrašováním a útokem, který by mohl vyvolat mnohem tvrdší reakci Severoatlantické aliance.
Německé úřady spojují s Ruskem útok na letišti Lipsko/Halle, kde byl v noci na 5. srpna nalezen dron s výbušninou v blízkosti ukrajinského nákladního letounu Antonov. Provoz letiště byl následně přerušen. Německé ministerstvo vnitra případ řadí do vzorce ruských hybridních operací a tvrdí, že za akcí stáli agenti naverbovaní ruskými státními strukturami. Moskva odpovědnost odmítá.
Bezpečnostní expert Andor Šándor pro ŽivotvČesku.cz zdůraznil, že sám důkazy německých bezpečnostních institucí k dispozici nemá. Zároveň ale předpokládá, že Berlín by tak závažné obvinění nevyslovoval bez relevantních podkladů.
"Už jsem vyjádřil přesvědčení, že pokud německá vláda označuje útok v Lipsku za součást ruské agrese, musí pro to mít pádné důvody, respektive pádné důkazy. Já je samozřejmě nemám," uvedl Šándor.
Podle něj je ale už samotný charakter incidentu mimořádně závažný.
"V každém případě zaútočit na civilní letiště, byť je zároveň určitým hubem vojenské pomoci pro Ukrajinu, je velmi vážný problém," upozornil.
Ještě závažnější by podle něj byly následky, pokud by se útok podařil v okamžiku, kdy by se v jeho dosahu nacházel letoun naplněný vojenským materiálem.
"Představa, že by takto zasáhli Antonov plný munice, znamená, že by to v Lipsku mohlo způsobit obrovský problém. Takový útok by klidně mohl otevřít debatu o článku 5," řekl Šándor.
Právě článek 5 Severoatlantické smlouvy zakotvuje princip kolektivní obrany. Jeho případná aktivace však není automatická a závisela by na povaze konkrétního útoku a následném politickém rozhodnutí spojenců.
Šándor současně upozorňuje, že je nutné oddělovat prokázané skutečnosti od úvah o ruských záměrech. On sám nepovažuje otevřený vojenský útok Moskvy proti NATO v současnosti za pravděpodobný.
"Celou dobu se snažím vidět ruské aktivity realisticky. Osobně jsem přesvědčen, že Rusko nechce zaútočit na členskou zemi Severoatlantické aliance," řekl.
Jedním z důvodů je podle něj pokračující válka proti Ukrajině, v níž Moskva stále nedosáhla všech cílů, které si stanovila.
"Dokud z jeho pohledu úspěšně nedokončilo agresi na Ukrajině a nenaplnilo cíle, které si stanovilo, těžko se bude snažit rozpoutat konflikt se Severoatlantickou aliancí," upřesnil pro ŽivotvČesku.cz.
To ovšem podle něj nevylučuje tlak, provokace nebo hybridní operace namířené proti jednotlivým členům NATO. Právě v této šedé zóně se podle bezpečnostních expertů odehrává značná část současného soupeření Ruska se Západem.
Šándor zároveň upozornil na rozdíl mezi případnými provokacemi na východním křídle NATO a akcí na území Německa.
"Nechci tvrdit, že jsou některé země Aliance důležitější a jiné méně důležité. Ale dostat se do konfliktu s Německem je přece jen něco jiného než například různými způsoby pošťuchovat Estonsko nebo jinou oblast, kde je ruská menšina," uvedl.
Právě proto podle něj případ v Lipsku vyvolává otázku, jaký strategický smysl by pro Moskvu podobná operace měla.
"Pokud ty informace skutečně ukazují na Rusko, je to velmi závažná věc. Trochu ale nerozumím tomu, proč by to Rusové udělali právě takto. Testovat článek 5 na území Německa mi přijde jako velmi riskantní," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.
Dodal, že ruská rétorika bývá výrazně agresivní, což ale samo o sobě podle něj ještě neznamená ochotu Kremlu jít do přímého střetu s NATO.
"Rusové stále do značné míry dělají politiku realisticky, byť velmi tvrdě vyhrožují. To, že štěkají, ještě neznamená, že budou kousat," řekl Šándor.
Právě v této části je ale nutné dodat, že evropské bezpečnostní instituce Rusko dlouhodobě spojují s řadou sabotážních, špionážních a kybernetických operací. Německé ministerstvo vnitra nynější incident v Lipsku výslovně zasadilo do »známého vzorce ruských hybridních operací«.
Tvrdě se vyjádřil také premiér Andrej Babiš. Podle něj jsou německá zjištění mimořádně závažná a Česko je připraveno spolupracovat s německými, evropskými i transatlantickými partnery.
"To, co se v posledních dnech odehrává, včetně útoku v Lipsku, který německé bezpečnostní složky spojují s Ruskem, ukazuje na vážnost situace," uvedl premiér na síti X.
Ministr zahraničí Petr Macinka zároveň oznámil, že chce německá zjištění konzultovat s českými zpravodajskými službami. Rozhodl se také předvolat ruskou velvyslankyni Annu Ponomarjovovou a požadovat vysvětlení.
Podle Šándora lze předpokládat, že česká vláda svůj postoj neopírá pouze o veřejná prohlášení.
"Předpokládám, že Andrej Babiš, který uvedl, že informace jsou vážné, stejně jako ministr zahraničí Petr Macinka, mají svůj postoj pevně opřený o to, že Němci spojencům poskytli věrohodné informace od policie nebo tajných služeb," řekl pro ŽivotvČesku.cz.
Zároveň ale připomněl, že veřejnost zatím nezná všechny detaily vyšetřování a podle dostupných informací nebyl představen pachatel, jehož vina by byla pravomocně prokázána.
"Ty informace mohou být ze zpravodajského hlediska natolik vážné, že opravňují k postoji, který nyní vidíme, i když by třeba v trestním řízení samy o sobě nestačily," vysvětlil.
Právě zde Šándor klade hranici mezi důvěrou ve zpravodajská zjištění a definitivním závěrem o odpovědnosti.
"Doufejme, že Němci po prohlášení, že vědí, že za tím byli Rusové, přijdou s pachatelem a bude následovat soudní řízení, které jasně prokáže ruskou odpovědnost. Pak je to samozřejmě mimořádně vážný čin," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.
Podle něj by naopak bylo nebezpečné, kdyby tak zásadní obvinění zůstalo dlouhodobě bez přesvědčivého doložení.
"Doufejme, že se nedočkáme situace, kdy pachatel nebude dopaden a o vině fakticky rozhodne spolková vláda jen svým politickým prohlášením. To bych považoval za velmi špatné. Další vyhrocování už tak špatné bezpečnostní situace v Evropě by bylo velmi nežádoucí," dodal Šándor.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
