Před 23 lety vstoupilo Česko do NATO. Záhadné drony nad Evropou. Generál Andor Šándor popsal rychlý scénář, který může ukončit válku
Před 23 lety, dne 12. března 1999 se Česká republika spolu s Polskem a Maďarskem stala právoplatným členem Severoatlantické aliance. Tehdy ministři zahraničí všech tří zemí předali v americkém Independente své americké kolegyni Madeleine Albrightové (84) nutné ratifikační listiny. V současnosti Evropa zaznamenala tři incidenty s neznámými bezpilotními stroji letícími z území Ukrajiny v rozmezí několika hodin. Pro ŽivotvČesku.cz odpověděl na dotaz, jaký je nejrychlejší a nejefektivnější scénář pro ukončení války, generál v záloze Andor Šándor (64).
Tři incidenty bezpilotních letounů zaznamenala Evropa. První spadl v chorvatském Záhřebu, ke druhému startovaly v pátek okolo poledne a následně odpoledne maďarské stíhačky Gripen, ale stroj neobjevily. Rusko následně uvedlo, že stroje vyslali Ukrajinci na okupovaný Krym, uvedl to portál iDnes.cz s tím, že se může jednat o provokaci, ale také lidskou chybu.
Aktuálně si Česká republika připomíná 23 let od vstupu do Severoatlantické aliance. Tento den v roce 1999 byla spolu s Polskem a Maďarskem první postkomunistickou zemí, která NATO rozšířila. Od té doby se Aliance rozrostla už na třicetičlennou obranou organizaci.
V případě, že bude ohrožena bezpečnost, celistvost nebo politická nezávislost kterékoliv členské země, bude podle článku 4 aliance společně konzultovat situaci a možné varianty řešení. NATO prosazuje diplomatická vyjednávání a mírová řešení. V případě jejich selhání disponuje vojenskými silami pro krizová jednání. A právě NATO je v současnosti v pohotovosti kvůli válce na Ukrajině, která trvá už více než dva týdny. Ruské jednotky se v současnosti přibližují ke Kyjevu, ve městě se v sobotu ráno ozývaly exploze. Sirény varovaly před nálety.
Celý svět volá, aby boje byly ukončeny a došlo k diplomatickému řešení konfliktu. Zatím se ale nejeví, že by k tomu mělo dojít. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila generála v záloze Andora Šándora s dotazem, který scénář by byl nejrychlejším a pravděpodobným k tomu, aby skončil rusko-ukrajinský konflikt.
"Atentát na jednoho z prezidentů válku neukončí, to si nemyslím," řekl v úvodu bývalý náčelník vojenské rozvědky s tím, že prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj by měl zvážit, zda přistoupí na podmínky Vladimira Putina (69), což může zmírnit lidské hrůzy a utrpení.
"Myslím si, že kritická bude fáze finálního a fatálního obklíčení Kyjeva, která může přimět ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby připustil fakt, a Evropa mu to ukazuje stále, že žádná Aliance a zrychlený vstup do EU není v tuto chvíli na místě. Když obětuje Krym a Doněck a Luhansk, tak se zbaví ruské menšiny. Představa, že by Rusko někdy přestalo bránit ruskou menšinu, je hloupost. Pokud najde velkou politickou odvahu, tak zbavit se těchto tří částí je ideální řešení. Lepší kontrolovat tři čtvrtiny Ukrajiny, než ji nekontrolovat vůbec. Musí přemýšlet o tom, že když bude dále vzdorovat, bude více a více mrtvých, a to nejen civilistů, ale i vojáků. Bude více zničena infrastruktura. A Rusko má ještě kde přitlačit. To vnímám jako rozumné řešení," přiblížil racionální scénář generál Andor Šándor.
Ohledně dalšího scénáře, ve kterém se spekuluje o tom, že by Putinův režim použil jaderné zbraně, je generál v záloze a politický komentátor, zdrženlivější a odmítá ho. "Použití zbraní hromadného ničení, ale i biologických a dalších vidím jako v tuto chvíli nepravděpodobné," dodal pro ŽivotvČesku.cz.
Členské státy NATO:
V současnosti tvoří Severoatlantickou alianci třicet členských zemí. Zakládajícími členy aliance se v roce 1949 staly Belgie, Dánsko, Francie, Island, Itálie, Kanada, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Velká Británie a Spojené státy americké. V padesátých letech se přidalo Řecko, Turecko a Německo, v roce 1982 Španělsko. Na přelomu tisíciletí smlouvu podepsalo Maďarsko, Polsko a také Česká republika.
Po roce 2000 získalo NATO dalších jedenáct členů. Staly se jimi Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko v roce 2004, Albánie a Chorvatsko v roce 2009 a v roce 2017 Černá Hora. Dosud posledním členem se stala Severní Makedonie v roce 2020. S NATO spolupracuje dalších čtyřicet nečlenských zemí.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
