Rusko vyostřuje hrozbu války s NATO: Bezpečnostní analytik popsal, co všechno mít v kufru a jak utéct v případě konfliktu v ČR. Zmínil i koňské povozy
Vyslání mírových sil NATO na Ukrajinu by vedlo k přímému střetu sil Severoatlantické aliance a ozbrojených sil Ruské federace, prohlásil to ve středu šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov (72). Pokud by k tomu skutečně došlo, tak by reálně hrozil konflikt v Evropě. Co by v případě vtažení České republiky do konvenční války nastalo a jak se zachovat, popsal pro ŽivotvČesku.cz bezpečnostní analytik Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.
Mimořádný summit NATO, kde budou prezidenti a premiéři zemí Severoatlantické aliance jednat o pomoci napadené Ukrajině a společném postupu vůči Rusku, se bude konat 24. března. Na stejný den je plánován i summit Evropské unie. Rusko, které na Ukrajinu zaútočilo, se snaží západní země od podobného kroku odradit. Odrazuje je i od dodávek vojenského materiálu pro bránící se Ukrajince. Ministryně obrany Jana Černochová (48) předpokládá, že pokud by Valné shromáždění OSN odsouhlasilo vyslání mírové mise na Ukrajinu, tak by se takové akce Česká republika účastnila aktivně.
Výhrůžka tak míří i na Českou republiku, která je členem aliance. Napětí, jestli se válka z Ukrajiny nepřelije i dál do Evropy, tak nepolevuje a podobná prohlášení ho naopak ještě zvyšují.
Jaké dopady by případná válka měla na evropské státy, potažmo Českou republiku, by záleželo na tom, jestli by jednotlivé vlády vyhlásily válečný stav. "Pak by měl každý muž mezi 18 a 60 lety narukovat, protože tady pořád máme branný zákon a brannou povinnost," uvedl pro ŽivotvČesku.cz bezpečnostní analytik Josef Kraus.
V praxi by nicméně záleželo na tom, jakou podobu by případná agrese vůči Česku měla a jak rychle by probíhala. "Ono přece jen mobilizovat celou veřejnost není otázka několika dní, Armáda České republiky na to nemá ani kapacity. Okamžitě by byli povoláni členové aktivních záloh a poté především lidi, kteří mají nějaké technické nebo třeba chemické vzdělání. Ten zbytek populace asi příliš ne, vzhledem k tomu, že by je nebylo ani do čeho obléct a co jim dát do ruky, aby měli čím střílet," doplnil s tím, že těch, kteří mají takzvanou modrou knížku, by se to nejspíš netýkalo.
U žen a dětí by byla situace jiná, co nejrychleji by měly případnou válečnou zónu opustit. "Znamená to mít ve chvíli, kdy hrozí nějaké riziko, připravené zavazadlo a vzít si to nejnutnější a zároveň nejhodnotnější. Říká se tomu get outback a měly by v něm být doklady, nějaké základní oblečení a cennosti, které mohou sloužit jako platidlo," uvedl pro ŽivotvČesku.cz bezpečnostní analytik s tím, že se v tomto případě dá poučit z Ukrajiny.
"Ukrajinci přicházejí s hřivnami, které jim jsou k ničemu. Nelze je u nás vyměnit a ta měna nemá prakticky žádnou hodnotu, takže jsou téměř bez prostředků. V tu chvíli je samozřejmě lepší mít valuty, nabízí se euro nebo dolary, případně zlato, šperky, investiční mince. Může to být cokoli, co neváží příliš mnoho, ale má to stálou a vysokou hodnotu. Vždy to půjde směnit za nějakou službu, statky nebo jinou měnu," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz Josef Kraus.
Co je válečná zóna, se ale podle něj nedá říct příliš obecně. "Když se zase podíváme na to, co se děje na Ukrajině, jak tam je prakticky od počátku porušováno mezinárodní právo, tak je jasné, že žádný z těch aktérů nebude respektovat nějaká pravidla hry. Je to čistě živelná záležitost, kde se zrovna buď střílí, nebo nestřílí. Pokud je to možné a budou domluveny třeba humanitární koridory, tak je určitě lepší z takového místa odejít," upřesnil Josef Kraus s tím, že na příkladu Mariupolu je ale vidět, že i tyto koridory jsou ostřelovány nebo podminovány ruskou armádou a Červený kříž si stěžuje, že nemá přístup do města.
"Stále v něm tak zůstává obrovské množství obyvatel, kteří nemají přístup k základní infrastruktuře, službám, pitné vodě a zdravotní péči. Zároveň je jim odepřena ta možnost odejít. To už je pak i o tom, jaké máte doma zásoby třeba jídla či jestli jste schopni se v nějaké komunitě lidí podělit nebo spolupracovat. Na to se ale velice špatně připravuje," zdůraznil pro ŽivotvČesku.cz analytik z katedry politologie Masarykovy univerzity
K samotnému opuštění rizikového místa je nejméně rizikové použít auto. "Civilní automobily nebývají terčem útoků, nějaké náhodné ataky se ale samozřejmě můžou stát. Pak je to otázkou štěstí nebo smůly. Cokoli mi ale pomůže rychle opustit tu oblast, která je pro mě nebezpečná, tak je žádoucí. Jedinou výjimkou je letecká doprava, kde je ta pravděpodobnost, že nějaký automatický systém protivzdušné obrany zamění civilní letoun za vojenský, velká. Ale té dopravy po zemi včetně vlaků, ale třeba jak známe z historie i koňských povozů, je dobré využít," dodal Josef Kraus pro ŽivotvČesku.cz.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
