Stát by měl povolit uznávání protilátek. Nechápu, proč to u covidu stále nejde, říká primář ÚVN Miloš Bohoněk

Testování protilátek - Ilustrační snímek
Testování protilátek – Ilustrační snímek
Foto: Profimedia
Josef Šťastna | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 7. 12. 2021

Stát není schopen s občany otevřeně komunikovat a přistupuje k silovým řešením - myslí si to primář oddělení hematologie a krevní transfuze Ústřední vojenské nemocnice v Praze Miloš Bohoněk. V rozhovoru pro ŽivovČesku.cz řekl, že když stát uvažuje o povinném očkování pro některé skupiny obyvatel, měl by začít uvažovat o testování a uznávání protilátek. "Já covid-19 prodělal, zjistil jsem to při vyšetření protilátek, nechal jsem se ale přesto naočkovat, protože mě k tomu donutil systém. Jsem očkován a navíc jsem covid prodělal. Není jediný medicínský důvod, abych šel pro třetí dávku," uvedl lékař pro ŽivotvČesku.cz.

Pane primáři, vy jste se na svém facebookovém profilu rozčílil, že stát neumí ohledně očkování dobře komunikovat, že od původních slibů a deklarovaných cílů se přechází k nátlakovým akcím. Máte opravdu pocit, že stát při komunikaci selhal a přistupuje k silovým řešením »očkovacího« problému?

Já bych rád na úvod řekl, že jsem klasicky vzdělaný lékař a jsem přesvědčen, že očkování je správná věc, ale ten systém, který je u nás nastaven a nejen u nás, tedy zmatky a neustále se měnící prostředí a pravidla, vedou k tomu, že lidé vládě nevěří. Pak si stát pomáhá silovými řešeními, místo toho, aby s občanem normálně komunikoval.

Co tím přesně myslíte? Že stát neplní deklarované sliby a posouvá se význam slov, jaké lidé v průběhu roku od vlády slyší? Ještě na jaře tehdejší ministr zdravotnictví Jan Blatný tvrdil, že kdo je očkován, tak se nenakazí. Dalším příkladem rozporuplné komunikace je slib ministerstva zdravotnictví, že kdo se nechá očkovat, tak dělá tečku za koronavirem a epidemie se ho netýká...

Chybná komunikace ničemu neprospívá, ale podle mě jsou opomíjené také medicínské atributy. Řeknu konkrétní příklad přímo o sobě. Já jsem covid-19 prodělal, zjistil jsem to náhodně při vyšetření protilátek s vysokým virus neutralizačním titrem, takže jsem dokonce několikrát daroval rekonvalescentní plazmu. Nechal jsem se ale přesto naočkovat, protože mě k tomu donutil systém. Jsem tedy očkován a navíc jsem covid prodělal, z celé problematiky jsem venku, není jediný medicínský důvod, abych se nechal boosterovat (aplikace třetí posilující dávky, pozn. red.), protože není nic lepšího než vlastní imunita, navíc kombinovaná s vakcinací. Je docela paradoxní, že protilátky obsažené v mé plazmě mohou sloužit jako lék pro pacienty s covid-19, ale mě ochránit z moci úřední nemohou. Jenže stejně jsem se musel nechat »doboosterovat«, aby mě pustili třeba na lanovku. To je z medicínského hlediska úplně zbytečné. Lidí, jako jsem já, je tady spoustu. Navíc to vyhlašuje vláda, která odchází, myslím, že toto už by měla řešit nová vláda, i když je samozřejmě otázkou, zda na ni budeme ještě čekat dva týdny či mnohem déle.

Určitě se shodneme, že nutnost aplikace třetí dávky by měla být posuzována individuálně. Ale také se shodneme, že epidemie v Česku nekončí a počet hospitalizovaných, kterých je s covidem v nemocnicích více než šest tisíc, enormně zatěžuje zdravotnický personál. Co by tedy podle vás mělo být nyní prioritou?

Vláda by měla motivovat a přesvědčovat rizikovou skupinu, ať už je to 65 a více či 60 a více. Dříve se říkalo, že riziková skupina je 65+, nyní se říká, že je to 60+, já osobně budu 60+ od příštího roku a rozhodně se za rizikovou skupinu nepovažuji (usmívá se). Od začátku ale část expertů říkala, že je nutné zaměřit se na rizikovou skupinu, ať jsou to senioři či občané s rizikovými faktory, kteří mají hypertenzi, diabetes, metabolický syndrom… Drtivá většina všech pacientů, bez ohledu zda jsou či nejsou očkovaní, kteří se ocitnou na JIP, jsou lidé s těmito přidruženými chorobami. Chtěl bych v této souvislosti podtrhnout diagnózu metabolického syndromu, což je kombinace obezity, diabetu, hypercholesterolémie a k tomu je přidružená hypertenze, to jsou zejména ti lidé, kteří mají těžký průběh a umírají, na ty je nutné se zaměřit. Samozřejmě ať se mohou dál dostupnou formou očkovat všichni ti, kteří chtějí. Slyšel jsem rozhovor s předsedou České gynekologické společnosti Vladimírem Dvořákem, který uvedl, že gynekologové nabízí pomocnou ruku a očkovali by ženy a případně by posoudili anamnézu těhotných žen. Terénním gynekologům, což je složka primární péče, stejně jako ostatním ambulantním specialistům, není stále umožněno očkovat. Stát pořád říká, ať se lidé očkují, ale stále nevyužívá všechny možnosti, které k tomu má.

Vy jste také opakovaně uvedl, že stát by měl zohledňovat protilátky při posuzování tzv. bezinfekčnosti...

Jistě, z mého pohledu je jednoznačné, aby stát začal uznávat protilátky. U všech chorob, které jsou infekčního rázu, se vytváří imunita, kterou lze laboratorně zjišťovat a posuzovat. Proč by to u covidu mělo být jinak? U řady chorob, při kterých se vakcinuje, se opakovaná vakcinace či případně první vakcinace také posuzuje podle protilátek, posuzuje se, zda ten dotyčný chorobu prodělal či neprodělal a podle toho se k vakcinaci či revakcinaci přistupuje. Typickým příkladem je vakcinace proti hepatitidě B nebo zarděnkám. Nerozumím tomu, proč to neuznávat u covidu, jsem si jistý, že řadu váhavých osob by přiměl test protilátek k vakcinaci, lidé by si nechali zjistit protilátky a pokud je budou mít negativní, tak se nechají vakcinovat a jsem přesvědčen, že vhodně nastavenou interpretací testu by se dalo i cíleně boostrovat.

Velkým tématem je povinné očkování. Podle vlády v demisi by se mělo týkat lidí nad 60 let a některých profesních skupin. Nově vznikající vláda Petra Fialy ale koncept povinného očkování zatím odmítá. Jak tuto diskuzi vnímáte vy?

Znovu říkám, že do schématu protiepidemických opatření by se kromě vakcinace mělo zařadit i vyšetření protilátek. Určitě ne paušálně, ale jako alternativa pro váhavé nevakcinované a při revakcinaci. Testy se dají dnes standardizovat a lze administrativně stanovit míru protilátek s potřebnou protektivitou, to je věc dohody. Místo povinnosti nechat se očkovat mít možnost si nechat stanovit hladinu protilátek, budou-li pod stanovenou hladinou, tak vakcinovat, budou-li nad hladinou, tak nevakcinovat. To bude rozhodnutí, které všichni lidé pochopí a podle mě to zlomí i ten iracionální odpor. Pokud tady slyšíme, že tisíce policistů se v případě povinnosti očkování zbaví svých míst u policie, tak je nutné s tím něco dělat, stejně jako není možné propustit všechny nevakcinované zdravotníky, to by se systém zhroutil. Již nyní nebylo úplně jednoduché přesvědčit k vakcinaci řadu sester a sanitářů a dalším velkým problémem bude je přesvědčit k revakcinaci. A povinná vakcinace dobrovolných hasičů, největší dobrovolnické organizace v Čechách - to je nejen etymologický nonsens. Obávám se, že pokud z očkování bude násilím vymahatelná povinnost, tak ta akce vzbudí reakci, to vše by si měla vláda spočítat a uvědomit si to. Je to o komunikaci, pokud se sestrám řekne, ať si nechají změřit protilátky, aby věděly, zda je nutné se vakcinovat, tak podle mě na ten test protilátek půjdou rády, vždyť i před očkováním proti zarděnkám či na hepatitidu se na testy protilátek chodí.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.