ČT

Poslední vydání pořadu Události, komentáře týdne na ČT24 přineslo silnou debatu o konci televizních a rozhlasových poplatků. Krátce předtím, než zaměstnanci České televize a Českého rozhlasu vstoupili do 24hodinové výstražné stávky, se hosté ve studiu přeli o to, zda plán vlády převést financování obou médií na státní rozpočet ohrožuje jejich nezávislost. Pozoruhodná slova zvolil kněz Zbigniew Czendlik, podle něhož jsou občané akcionáři veřejnoprávních médií a jejich vyřazení ze hry připomíná »velkou loupež«, všimli jsme si v redakci ŽivotvČesku.cz.

Pražský lídr ANO a kandidát na primátora Ondřej Prokop čelil v Událostech, komentářích takzvanému »grilování« své osoby, a to kvůli své bytové kauze. Moderátorka Tereza Řezníčková se ho v živém vysílání ptala na příjmy, hypotéky, splátky, pronájmy i plat jeho manželky. Prokop tvrdil, že jeho nákupy bytů byly legální a že tři družstevní podíly v jednom z majetkových přiznání neuvedl omylem. Některé jeho odpovědi ale působily minimálně zvláštně. Zatímco dokázal historicky popsat své investování od roku 2006, u jednoduché otázky na příjmy z nájmů nebo plat manželky uvedl, že přesná čísla z hlavy neví.

Živé vysílání umí být občas nevyzpytatelné a ve Studiu ČT24 se to ve čtvrtek odpoledne projevilo. Moderátorka Kateřina Švédová předala slovo redaktorovi Jakubu Pacnerovi, který měl informovat o sjezdu Odborového svazu KOVO. Jenže technika si v přímém přenosu »řekla o vlastní malou televizní roli«. Kamera už běžela, redaktor zřejmě dotaz ze studia neslyšel a diváci tak zahlédli moment, který do běžného zpravodajského rytmu vnesl lehké pobavení, všimli jsme si v redakci ŽivotvČesku.cz.

Diskuzní pořad Události, komentáře nabídl ve středu další výmluvný obrázek toho, jak vypadá politická debata v živém vysílání. Senátorka Jana Mračková Vildumetzová z ANO a senátor Tomáš Goláň z ODS se během debaty o veřejných rozpočtech dostali do ostrého střetu a začali si skákat do řeči. Moderátor Lukáš Dolanský to po chvíli nevydržel a oba hosty rázně usadil. Oběma zvýšeným hlasem vysvětlil, že když mluví přes sebe, není slyšet ani jeden z nich a divák z pořadu nemá lidově řečeno nic.

Komentář: Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) se po schválení návrhu zákona o převodu financování České televize a Českého rozhlasu ze systému poplatků na státní rozpočet ocitl pod tlakem kritických názorů na své schopnosti. Zatímco vláda tvrdí, že změna posílí efektivitu a nezávislost médií veřejné služby, vedení ČT i ČRo varuje před propouštěním, omezováním tvorby a oslabením služeb. Sociolog Vojtěch Bednář pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že Klempíř se stal nositelem role, do které se soustředí negativní emoce části veřejnosti. Podle něj nejde jen o samotného ministra, ale o sociální mechanismus, kdy si veřejnost v politice hledá konkrétní tvář problému.

Rozhovor: Vláda schválila návrh zákona, podle kterého má být financování České televize a Českého rozhlasu převedeno z koncesionářských poplatků na příspěvek ze státního rozpočtu. Kabinet krok vysvětluje úsporami a návratem objemu peněz na úroveň roku 2024. Komentátor a poradce prezidenta pro mezinárodní vztahy Petr Kolář v rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že z rozhodnutí vlády jako občan a koncesionář radost nemá. Podle něj změna vyvolává dojem, že se někdo snaží oslabit nepohodlnou novinářskou práci.

Půl roku vlády Andreje Babiše bylo hlavním tématem pořadu Události, komentáře speciál. Ve studiu České televize se proti sobě posadilo šest politických hostů a debata byla hned od startu pozoruhodná. Úvodní slovo totiž dostala předsedkyně poslaneckého klubu STAN Michaela Šebelová. Vládu paradoxně pochválila za to, že podle ní nenaplnila řadu vlastních předvolebních slibů. Na konci svého vystoupení pak použila příměr, který ve veřejnoprávním vysílání působil jako nečekaná slovní tečka, všimli jsme si v redakci ŽivotvČesku.cz.

Vláda schválila návrh zákona, který má zrušit financování České televize a Českého rozhlasu z poplatků a nahradit ho příspěvkem ze státního rozpočtu. Česká televize by měla příští rok dostat 5,74 miliardy korun, Český rozhlas 2,065 miliardy korun. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) obě média dostanou méně peněz než letos a budou muset šetřit. Na jeho slova veřejně reagoval šéfredaktor zpravodajství a publicistiky České televize Michal Kubal. Připomněl, že stát od roku 2008 nominálně utrácí zhruba dvojnásobek, zatímco televize a rozhlas mají hospodařit prakticky se stejnými částkami. Redakce ŽivotvČesku.cz výrok Kubala ověřila a zároveň požádala o vyjádření ekonoma Štěpána Křečka.

Komentář: Vláda schválila návrh zákona, který má změnit financování veřejnoprávních médií. Česká televize a Český rozhlas už nemají být placeny přímo z televizních a rozhlasových poplatků, ale příspěvkem ze státního rozpočtu. Kabinet mluví o návratu financování na úroveň roku 2024 a o tlaku na efektivitu. Bývalý ministr financí a komentátor Miroslav Kalousek ale pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že vláda tím sama popírá vlastní argument, že vyšší schodek rozpočtu způsobují investice. Podle něj jde o typický nekrytý provozní výdaj.

Bývalý premiér a předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek v pořadu Interview ČT24 výrazně komentoval postoj Motoristů a SPD k vládnímu návrhu změn pravidel pro střet zájmů. V debatě s moderátorem Jiřím Václavkem uvedl, že Motoristé se podle něj z původní role těch, kteří měli Andreje Babiše (ANO) hlídat, proměnili v jeho »pretoriánskou gardu«. Silně se vyjádřil také k SPD a Tomiu Okamurovi, všimli jsme si v redakci ŽivotvČesku.cz.

Poslední vydání diskuzního pořadu Události, komentáře se věnovalo aktuální zahraniční politice. Moderátorka Tereza Řezníčková ve studiu České televize přivítala předsedu Senátu Miloše Vystrčila z ODS a ministra zahraničí Petra Macinku z Motoristů. Řešila se účast prezidenta Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře i Vystrčilova cesta na Tchaj-wan. V závěru debaty ale došlo i na poměrně úsměvný pokus o »zakopání starých křivd«, všimli jsme si v redakci ŽivotvČesku.cz.

Nedělní pozdní večer patřil na České televizi tradičně diskuznímu pořadu Události, komentáře týdne. Moderátorka Klára Radilová s hosty probírala několik témat, která se prolínala uplynulým týdnem. V redakci ŽivotvČesku.cz jsme zaznamenali moment, kdy se debata o rodičovství a porodnosti stočila k pracovnímu trhu. Herec a bývalý politik a diplomat Martin Stropnický mluvil o nepružnosti zaměstnavatelů. Moderátorka mu ale v živém vysílání okamžitě nabídla vlastní zkušenost přímo z České televize.

Prezident Petr Pavel stále nemá jisté, zda se zúčastní červencového summitu NATO v Ankaře. Vláda Andreje Babiše (ANO) rozhodnutí o složení delegace odložila a Hrad má připravenou kompetenční žalobu. Již několik týdnů trvající spor se naplno přenesl i do živého vysílání České televize, kde Tomio Okamura (SPD) jasně zdůraznil, že s účastí Pavla nesouhlasí. Následovala tvrdá výměna názorů, v níž padala slova o vlámávání do jednání, malých pomstičkách i poškozování České republiky, všimli jsme si v redakci ŽivotvČesku.cz.

Nedělní debata České televize se vrátila k vyhrocené atmosféře ve Sněmovně, kde se tento týden znovu nepodařilo obsadit poslední volné místo ve vedení dolní komory. Poslanci nezvolili kandidátku STAN Barboru Urbanovou místopředsedkyní Sněmovny, a napětí mezi koalicí a opozicí tak dál trvá. Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL a bývalý ministr Marian Jurečka v pořadu uvedl, že se Sněmovna dostala do stavu, který nepovažuje za normální. Mluvil o vulgaritách, osobních útocích i atmosféře, v níž se podle něj nedá rozumně fungovat, všimli jsme si v redakci ŽivotvČesku.cz.

Nedělní vysílání pořadu Poledne s Moravcem bude mít pro samotného moderátora zřejmě nepříjemnou dohru. Krátce poté, co odvysílal úvodní díl na soukromé platformě, se ozvala Česká televize, která trvá na plnění konkureční doložky. ČT uvedla, že je stále platná a nebyla ukončena a nyní chce Moravcovi uložit sjednanou smluvní pokutu. Její výši neupřesnila. Moravec na začátku května uvedl, že od ČT nechce peníze za práci, kterou neodvádí, přesto mu je podle jeho slov televize posílá - to vše v kontextu zmíněné konkurenční doložky. On je prý následně vrací zpět.

Nedělní debata České televize přinesla zásadní střet kvůli nové hlavě české armády. Vláda navrhla, aby se po Karlu Řehkovi stal náčelníkem generálního štábu jeho dosavadní první zástupce Miroslav Hlaváč. Jenže pozornost nevzbudilo jen samotné jméno budoucího šéfa armády, ale hlavně postoj ministra obrany Jaromíra Zůny za SPD. Ten pro Hlaváče ve vládě nehlasoval. Europoslanec a bývalý ministr obrany Alexandr Vondra z ODS v České televizi uvedl, že v takové situaci podle něj Zůnovi nezbývá čestné politické řešení než rezignace, zaznamenali jsme v redakci ŽivotvČesku.cz.

Komentář: Václav Moravec po odchodu z České televize vstoupil do nové fáze kariéry. Ve čtvrtek představil vlastní mediální platformu Moravec.cz, která má divákům nabídnout pět formátů týdně, od nedělní politické diskuse přes rozhovory až po publicistiku a průzkumy veřejného mínění. Projekt startuje jako placená služba za 199 korun měsíčně nebo 1990 korun ročně. Podle bývalého šéfredaktora reportážní publicistiky České televize a dnešního zástupce šéfredaktorky deníku FORUM 24 Marka Wollnera jde už podle prvních ukázek o mimořádně profesionálně připravený projekt, který v českém prostředí nemá obdoby, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka v úterních Událostech, komentářích České televize opět ostře kritizoval prezidenta Petra Pavla. Tentokrát se debata původně týkala toho, že vláda navrhla Miroslava Hlaváče na nového náčelníka Generálního štábu Armády ČR a Hrad dal najevo, že prezident je připraven ho jmenovat. Jenže už po několika minutách se řeč stočila k Pavlovi, summitu NATO v Ankaře a také k záštitě nad akcí související se sudetoněmeckým tématem. Macinka v živém vysílání prohlásil, že se »nestačí divit«, a mluvil o »farizejství nejhrubšího zrna«, všimli jsme si v redakci ŽivotvČesku.cz.

Václav Moravec po dvou měsících od odchodu z České televize znovu promluvil ke svým příznivcům. Moderátor, který na začátku března ukončil působení v pořadu Otázky Václava Moravce, ve videu na sociálních sítích naznačil, že se jeho návrat do pracovního života blíží. Přesné detaily zatím nezveřejnil, uvedl ale, že koncem května by mohl spustit nový projekt.

Výrok poslance Filipa Turka za Motoristy o »parazitech« a »deratizaci« úředníků rezonoval veřejným prostorem i v závěru uplynulého týdne. Turek se už omluvil úředníkům ministerstev, pokud se jich jeho slova dotkla, a trvá na tom, že nemluvil o nich, ale o aktivistech. V posledním vydání pořadu Události, komentáře týdne na ČT24 se ale jeho omluva setkala s tvrdou kritikou. Nejostřeji se do Turka pustil hudebník, bývalý politik a občanský aktivista Michael Kocáb. Podle něj jde o nepřijatelný slovník, který nemá mít v demokracii místo, všimli jsme si v redakci ŽivotvČesku.cz.

Bitva o budoucnost České televize a Českého rozhlasu dál přitvrzuje. Poté, co premiér Andrej Babiš po jednání s generálním ředitelem ČT Hynkem Chudárkem oznámil vznik pracovní skupiny k vládnímu návrhu zákona o médiích veřejné služby, přišel ostrý vzkaz i zevnitř Kavčích hor. Šéfkomentátor ČT sport Robert Záruba se do rozvířené debaty vložil bez okolků a jasně dal najevo, co si o představě »ořezané« veřejnoprávní televize myslí. Podle něj by bez sportu, zábavy a pořadů typu StarDance přestala být Česká televize televizí, zaznamenali jsme v redakci ŽivotvČesku.cz.